Hledat firmy v obci Studenec
Živé firmy v obci Studenec 20 firem
Studenec č. 160zavřenoStudenec č. 181ZavřenoStudenec č. 123ZavřenoStudenec č. 181zavřenoStudenec č. 204zavřenoStudenec č. 30ZavřenoStudenec č. 112ZavřenoStudenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 181ZavřenoStudenec č. 123ZavřenoStudenec č. 181zavřenoStudenec č. 204zavřenoStudenec č. 30ZavřenoStudenec č. 112ZavřenoStudenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 123ZavřenoStudenec č. 181zavřenoStudenec č. 204zavřenoStudenec č. 30ZavřenoStudenec č. 112ZavřenoStudenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 181zavřenoStudenec č. 204zavřenoStudenec č. 30ZavřenoStudenec č. 112ZavřenoStudenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 204zavřenoStudenec č. 30ZavřenoStudenec č. 112ZavřenoStudenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 30ZavřenoStudenec č. 112ZavřenoStudenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 112ZavřenoStudenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 158zavřenoStudenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 49zavřenoStudenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 177zavřenoStudenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 183zavřenoStudenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 13zavřenoStudenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 176zavřenoStudenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 119zavřenoStudenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 70ZavřenoStudenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 311ZavřenoStudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
StudenecZavřenoStudenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 182ZavřenoStudenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Studenec č. 74Zavřeno
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
Demografické údaje
Historie obce Studenec celá historie
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci.
Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny.
Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka.
V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči.
Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice.
V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic.
V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu.
Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností.
Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené.
Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec.
Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše.
Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století.
První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749.
Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839.
Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858
OBEC Studenec
Studenec č. 160, 67502, Koněšín
Osoby
- p. Tomešek Jiří, starosta
Kontakty
- 568 627 921
- info@obecstudenec.cz
- www.obecstudenec.cz
Vlajka
