Zdounky

Rod pánů z Holštejna a Vartnova seděl na Zdounkách až do r.1480. Roku 1519 prodal Jan z Lomnice zdounecké panství vladykovi Hynkovi z Kunčic. Už roku 1523 Zdounky získal Václav ze Žerotína, pán na hradu Buchlově. Žerotínové prodali roku 1542 městečko Zdounky Petrovi Čertorejskému z Čertorej, který o necelých 20 let později panství prodal Erazimu z Bobolusk. Nový majitel zemřel už v r.1564, navíc jako poslední svého rodu. Zdounecké panství stačil odkázat svému příbuznému, rytíři Jáchymovi Zoubkovi ze Zdětína, který patřil k zámožnější vrstvě moravského rytířstva. Ve Zdounkách po sobě zanechal trvalé památky - kostelní věž (1570), renesanční tvář vtiskl i panskému sídlu. Poslední majitelka Kateřina Eliška Zoubková odkázala r.1635 panství jezuitům. Po zrušení řádu za císaře Josefa II. získali nakonec Zdounky r. 1806 hrabata z Lambergu. Poslední Lambergovna - Leopoldina, postoupila Zdounky r.1889 své dceři Marii Josefě a jejímu choti, knížeti Bedřichovi Arthurovi Thurn -Taxisovi. Po něm dědila jeho dcera Marie, provdaná hraběnka Strachwitzová. Do roku 1948 byl pak zámeckým pánem a vlastníkem Zdounek hrabě Hugo Bedřich Strachwitz.

Zdejší obyvatelé se živili především zemědělstvím. Ještě v roce 1940 ve Zdounkách sídlil okresní soud, berní úřad a státní notářství.

Třebaže byly Zdounky městečkem již od poloviny 14. století, nikdy se jejich vrchnost nepostarala o to, aby jim byl udělen znak. Existovala jen pečeť (r. 1646). Teprve roku 1995 získaly Zdounky znak, kdy jeho podobu schválila heraldická komise.

Původ jména Zdounky

Jméno našeho městečka má samo o sobě zamotanou historii. V odborné literatuře se dlouhou dobu tradovalo, že latinsko - německý zápis z roku 1298, první připomenutí jeho existence, zní "de Noneken", tedy "ze Zdounek", byť si historikové i lingvisté byli vědomi podivného tvaru Noneken = Zdounky. Teprve brněnský historik Libor Jan nedávno (1997) prokázal, že se jedná o chybné čtení, poprvné poznamenané F. M. Pelclem v roce 1798 a následně přebírané ve všech publikacích až do dnešních časů. V originální listině ve skutečnosti stojí "de Noneken", i když i tak se patrně jedná o jistou zkomoleninu jména Zdounek, ovšem daleko menší než v chybném čtení.

Jméno obce se v dalších staletích objevuje v nejroztodivnějších variantách:

Roku 1330 se píše "de Donka", 1368 "in Sdunka", 1375 "de Wzdunek", 1406 se připomíná tvrz Vzdúnky, ale jen o rok později píše jiný písař "de Zdunka" a druhý na "vzdúneckém zboží". Roku 1483 jsou Zdunky, 1510 ve Zdaunkach, 1516 jsou "gruntové zdunecztij", ale 1518 "v gruntech wzduneczkych". Z roku 1573 je znám tvar "na Zdunkach" i městečko "Zdaunky". Poslední tvar byl ustálen pro 17. a 18. století, aby od roku 1872 se psalo dnes běžné Zdounky.

Šlo vždy o ves českou, jak nepopírá ani německé označení "Zdounek". A také, že obec leží téměř na rozhraní jazykové oblasti hanácké a slovácké, když z jedné strany se říkalo Zdónky, do Zdónek, ve Zdónkách, Zdónečák či zdónecké, zatímco ze strany druhé tamn starousedlíci znali Zdúnky, Zdúnečák, zdúnecký, zdúneckej či zdouneckej.

Etymologie jména v zásadě umožňuje tři výklady:

První, vycházející z osobního jména Vzdún, v jehož základě se objevuje sloveso "dělat, vzdělat". Zdrobněním na Vzdúnek se stalo základem místního jména Vzdúnky, Vzdounky, tj. ves rodiny Vzdúnkovy.

Druhý, předpokládající existenci staročeského osobního jména Sdeslav, Zdeslav, Zdemir, z něhož domáckou obměnou vzniklo Sdúna či Zdúna a pak zdrobněním Zdúnek a ves "Sdúnice". I v tomto případě by pak místní jméno Zdounky znamenalo ves rodiny Zdúnkovy nebo ves lidí Zdúnkových.

Třetí, vystavěný na existenci slova "zdún = hrnčíř, které souvisí se staroslovanským slovesem "stavět". V základě Zdounek by pak byla obsažena podoba Zdúny, "ves hrnčířů", což máme nakonec obsaženo ve jménu českých Hrnčířů i slovenského Hrnčiary (Hrnčiarky). V tomto případě ns starobylý základ slova vede do sousedního Polska a prozrazuje genetickou souvislost mezi oběma jazyky, přičemž je součástí širšího západoslovanského areálu těchto jmen. Slovo "zdun" ve významu hrnčíř je v Polsku skutečně doloženo, zatímco jinde se používalo slovo grnčari - hrnčíři. V českém prostoru jsou Zdounky známy jako jediné toho jména.

Znak a prapor obce Zdounek

Víme již, že Zdounky jsou svým založením stará osada. Od roku 1358 byly nazývány městečkem, v němž sídlila vrchnost stejnojmenného panství. Svým hospodářským a politickým významem však nikdy nepřekročily jistý lokální rámec. Jejich pouze místní význam odráží nakonec i to, že městečko nikdy nedostalo vlastní znakové privilegium.

Nejstarší známá zdounecká pečeť je poměrně pozdní. Je datována od roku 1646 a má průměr 34 mm. V pečetním poli nese renesanční štít a na něm dva zkřížené předměty, položené rukojeťmi dolů. Nad štítem je umístěna čtyřlilstá květina. Opis kapitálou je latinský a sděluje: SIGILLVM . OPPIDI . ZDAVNEK. 1646 . Vyobrazení předmětů není zcela zřetelné, přesto se však patrně jedná o sladovnické korce (sypeny, šoufky). Vyskytl se rovněž názor, že může jít o neuměle zkřížené vinařské nože.

V zásadě jsou možné obě varianty, neboť obě odrážejí kdysi významné zaměstnání obyvatelstva. Panský pivovar je ve Zdounkách připomínán roku 1560, od konce 19. století však byla v místě jen sladovna. Stejně živé bylo i vinařství, o němž je zmínka už roku 1520 ve vkladu zdouneckého zboží Hynkovi z Kunčic. Ještě v roce 1750 bylo v obvodu městečka 24 jiter vinohradů. Skutečně také na mladší pečeti Zdounek, známé však až z použití v druhé polovině 19. století, jsou dva zkřížené vinařské nože obrácené čepelemi vzhůru a zahnutými špicemi do středu štítu.

Ve druhé polovině 19. století užívaly Zdounky na obecním razítku pluh, podobně jako u mnohých jiných obcí symbolizující zaměstnání obyvatelstva, tj. zemědělství. Ve 20.století se však představitelé obce znovu vrátili k dávné symbolice. Od roku 1934 na razítkách užívali obecní znak ve tvaru renesančního štítu se dvěma zkříženými vinařskými noži, přičemž v opise je uveden letopočet 1646.

Heraldik Miroslav Pavlů, který po roce 1990 zpracoval návrh na nový znak a prapor Zdounek, vyšel z historické tradice místa. Ze tří připravených verzí pak byla schválena heraldickou komisí při Parlamentu České republiky varianta, kterou předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde udělil obci dne 12. dubna 1995 a kterou v Praze převzal starosta Zdounek pan František Věrný.

Nová symbolika obce Zdounek má následující podobu:

Znak tvoří dělený štít. V horní zelené polovině, odrážející dlouhodobé zemědělské zaměstnání obyvatel, je položen zlatý vinný hrozen mezi dvěma stříbrnými vinařskými noži se zlatými střenkami. Spodní polovina červeno - zlatě polcená s orlími křídly opačných barev připomíná čas rozkvětu městečka za vlády Zoubků ze Zdětína (jedná se o barvy jejich rodového erbu).

Prapor: List tvoří zelený svislý žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a dvěma vodorovnými pruhy - žlutým a červeným. Poměr šířky k délce listu je 2:3.