Bařice-Velké Těšany

Nechvalně proslulou postavou bařických dějin byl panoš Otánek (v některých pramenech uváděn jako Otanko), okolo roku 1340 majitel Bařic, poloviny Kotojed a Těšnovic. Kromě škod, které napáchal na biskupském majetku – dva biskupské many zabil, šest poranil a osm koní jim ukradl - měl na svědomí vyloupení kostela sv. Mořice v Kroměříži, oloupení kroměřížských židů, požáry a loupeže. Kroměřížský biskup ho předvolal třikrát před soud, k němuž se nedostavil, tak propadl životem i svými statky. O veškerá práva a majetek přišla jeho žena Kateřina a tři synové Petr, Soběn a Jaroslav. Ves připadla Ješkovi z Rymic. Otánkovi synové žalovali jak Ješka z Rymic, tak samotného biskupa. Paní Kateřina žádala náhradu za věno, které na bařické manství vnesla. Pouze z milosti poskytl biskup vdově i jejím synům určité finanční vyrovnání.

Obec bývala zpravidla sídlem panských rodů, ať už to byla r. 1465 paní Hedvika Morkovská z Bařic nebo r. 1525 Petr Bařický z Bařic.

V roce 1592 byly Bařice spolu s Těšnovicemi prodány městu Kroměříž.

Ke vsi patřila už ve 13. století nevelká tvrz, nacházející se v nynější lokalitě Rybníček. R. 1590 už byla zcela pustá. Poslední zbytky tvrze byly rozvezeny r. 1872 a použity při stavbě silnice, ale základy zdiva jsou dosud v zemi.

K obci patřila od r. 1778 neodmyslitelně kovárna. V roce 1828 ji zakoupil Jan Dobroslávek , který se do obce přistěhoval z Bochoře. Jejich jméno bylo spjato s kovárnou po celou dobu její existence.

Farou obec příslušela do Těšnovic, rovněž tak školou. Vlastní školu si bařičtí vybudovali r. 1898, první dva roky fungovala jako expozitura školy těšnovické. Prvním vyučujícím učitelem byl bařický rodák Augustin Kropáček, na škole působil až do roku 1927.

Z jeho iniciativy byl založen čtenářský spolek Občanská beseda. Svého času to byl spolek významný jak počtem členů tak rozsahem činnosti.Dvakrát ročně pořádal taneční zábavu, masopustní a dožínkovou, což byla starost zábavního odboru. Odbor přednáškový měl náplň vzdělávací, ale pro nezájem byl brzy zrušen. Kromě zřízení první veřejné knihovny v obci vynikli členové besedy jako ochotničtí herci, hlavně ve 30. letech. Zřejmě nejslavnějším divadelním představením v éře Občanské besedy byl Strakonický dudák. Premiéra se odehrála 13.4.1930 za velké účasti místních i přespolních diváků. Pro zájem se hra ještě dvakrát opakovala.

V letech 1906-1907 byly postaveny silnice směrem na Střížovice a Velké Těšany.

V průběhu první poloviny 20. století postupně dochází k určité modernizaci vesnice. Po dvou epidemiích břišního tyfu byla nanejvýš žádoucí výstavby kanalizace a vodovodu, což bylo realizováno počátkem 30. let. (l934 –počátek užívání vodovodu, 1936- vybudována kanalizace) R. 1932 proběhlo scelování pozemků, o rok dříve byla obec elektrifikována.

První telefon se v Bařicích objevil r. 1941 a to na obecním úřadě a ve škole.

Občanská beseda byla v roce 1951 zrušena. Na jejím místě vznikají spolky nové. Kromě tehdy již existujících hasičů a sportovního spolku Bivoj byla v Bařicích založena organizace Červeného kříže, Svaz žen, později Osvětová beseda a svaz mládeže. Širokou členskou základnu měl v 60. letech Svaz chovatelů drobného zvířectva . Členů postupně ubývalo,v 80. letech byli zbývající členové registrováni v těšanské organizaci. Na přelomu 60. a 70. let krátce působil spolek pěstitelů, který dokonce v místním pohostinství uspořádal výstavu vlastních výpěstků. Úspěch sklidilo vystavované jablko Josefa Janošíka, které nemělo žádnou odrůdovou příbuznost a bylo nazváno Bařické.

Od roku 1977 se v obci promítalo letní kino, přes zimu se promítalo v sále pohostinství.

Na počátku 90. let se s promítáním z technických důvodů přestalo. Jeden po druhém ukončily svou činnost i spolky. V obci dnes působí pouze hasiči a fotbalisté.

Roku 1990 byly Bařice napojeny na nový přivaděč vody o d Těšnovic. V letech 1997-1998 realizovala obec plynofikaci obou místních částí.

V roce 1996, 9. května, postihla obec povodeň. Okolo 16. hodiny se strhla prudká bouře s krupobitím, voda zaplavila celou spodní část obce. Nejvíce postižena byla popisná čísla 40, 43,44,45 a 57. Zcela pod vodou bylo hřiště. Záznamy zatopených lokalit bylo možno spatřit v Jihomoravském večerníku a ve zprávách TV Nova. Nikdo z pamětníků si takovou povodeň nepamatuje.

Událostí roku 1999 bylo vysvěcení kamenného kříže z roku 1904, který na své znovuobnovení čekal víc jak 30 let.

Současný demografický vývoj obce není příznivý. Počet zemřelých již několik let převyšuje počet nově narozených občanů. V současné době má obec asi 260 obyvatel a 91 čísel popisných.