Prádlo

Podél Úslavy se dochovalo několik lokalit s výskytem sejpů jako pozůstatkem těžby zlata. Klášter zde mimo jiné měl i poplužní dvůr.

Po zániku kláštera za husitských válek připadlo Prádlo jako většina okolních vsí k panství zelenohorskému. Roku 1556 získal jej Zdeněk ze Šternberka, který ovšem po pěti letech prodal Prádlo Jiříkovi Kokořovcovi z Kokořova na Šťáhlavech. Nový majitel začal zde budovat tvrz. Jan Adam Kokořovec z Kokořova se postavil na stranu odbojných stavů, a proto mu bylo panství i se vsí Prádlo roku 1622 zastaveno. Berní rula z roku 1654 evidovala pouze 5 chalupníků a 5 tzv. zahradníků. Zpráva berních úředníků uvádí, že "Poddaní velmi nuzni, chudí a zkažení jsou, neb kromě jednoho neb dvou žádný nejni z rolníků". Statek Prádlo tehdy sestával z osmi vsí. V majetku rodiny Kokořovců byl ještě v 70.letech 17.století. Krátce před rokem 1675 ho kupuje Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka na Zelené Hoře. Roku 1786 byla zde zřízena lokalie a roku 1857 fara. V roce 1920 žilo zde ve 49 popisných číslech 449 obyvatel.

V prostoru nad návsí stojí v dominantní poloze kostel Povýšení sv. Kříže, původně gotická stavba ze 13.století, postavená za účasti cisterciácké huti z Nepomuku a poškozená v letech husitských nepokojů. Vnějšek byl barokizován, věž byla druhotně přistavěna. Roku 1882 byl kostel výrazně upraven včetně zvýšení věže a prodloužení lodi. V presbyteriu, zaklenutém polem křížové klenby s bohatě profilovanými žebry, se uchovalo několik náhrobníků z 15. a 16.století. Přilehlý hřbitov byl zrušen a na místě zůstalo jen několik náhrobků při hřbitovní zdi.

V centru vsi se rozkládá velký areál bývalého vrchnostenského dvora, jehož součástí je také budova bývalého lihovaru, původně tvrze z druhé poloviny 16.století. Po adaptaci bývalé tvrze na lihovar slouží objekt světoznámé firmě Stock.

Po roce 1990 vznikla výrobna bylinných likérů také z někdejšího prádelského mlýna, kde působí firma Jenčík a dcery.

Obec Prádlo je výjimečná tím, že zde působí nezávisle na sobě tři lihovarnické firmy.

Mezi panským dvorem a kostelem leží u silnice patrová budova fary z roku 1857. Ve vsi u silnice stojí v sousedství obětem 1. a 2.světové války pamětní deska k uctění památky amerických letců, kteří zemřeli na katastru obce 22.února 1944.

V blízkosti vsi bylo objeveno pravěké výšinné sídliště. V lese jižně od vsi stojí na skalnatém výchozu na vrcholu kopce Na skalici tzv. poustevna, nevelká kamenná romantická stavbička kruhovitého půdorysu. Skalnatý výchoz, který posloužil při výstavbě objektu, zde vytváří bizardní tvary tajuplného vzhledu.

Samota Dubeč, vzdálená 2 km od Prádla, je perspektivně uvažovaná jako agroturistické centrum oblasti. Rozlehlý barokně-klasicistní dvůr z roku 1790 s přilehlými pozemky je zatím ještě zpustlý a neudržovaný. U nedaleké bývalé hájovny se v roce 1944 zřítil sestřelený americký bombardér B24J Liberator ze svazku 15.US AAF 98. BG. Místo skonu mladých amerických letců dnes připomíná památník nesoucí jména obětí. Části letadla a osobní věci posádky jsou dnes uloženy v Prádle, a v budoucnu by měly být představeny veřejnosti na výstavě.