Srby

Cisterciáci žili řeholí sv. Bernarda, nosili bílý hábit, opasek, černý škapulíř, spali oblečení, celé noci svítili. Cisterciáci ve své řeholi měli mimo jiné za úkol kolonizovat dosud neosídlenou krajinu, to však v našich poměrech ve 12. stol bylo již nemožné. Tato oblast při řece Úslavě byla již osídlena Slovany. Cisterciáci sem však přinesli nový prvek v osidlování. Dosud založené slovanské vesnice byly většinou nepravidelné bez pevného centra. Germánská - křesťanská kolonizace přináší do vesnic pravidelnost. Vznikají vesnice nebo jejich nové části s pravidelným centrem - návsí ve tvaru kruhu, obdélníku apod.

V této době - raného až vrcholného středověku - vzniká v místech dnešních Srb statek či dvůr Batov, který sloužil jako bylinná a kořenná zahrada pro klášter a později i pro zelenohorské panství.

Monumentalita a sláva kláštera došla svého vrcholu koncem 14. stol. a na počátku 15. století, odtud byly odváženy postupně písemnosti, archiv a cennosti do mateřského kláštera v Ebrachu. K zániku kláštera došlo za husitských válek, pravděpodobně za druhého vojenského tažení Žižkou tímto krajem roku 1420.

Klášterní panství bylo ještě roku 1420 zapsáno Hynku a Bohuslavu ze Švamberka českým králem, s podmínkou, že Švamberkové musí vydržovat 8 mnichů. Poslední opat tohoto kláštera se připomíná k roku 1560. Roku 1571 je klášter popisován jako pustý.

Zelenohorští páni

Nejstarší písemné zprávy o Srbech

14. stol. - o Srbech (Srbi) zmínky již za Karla IV. a Václava IV.

cca 1420 - bylo zboží kláštera zapsáno císařem Zikmundem p. ze Švamberka. V zápisu uvedena i ves Srby, dvůr kmetcí Batov a Havránek, ves Chejlava

1514 - Albrecht ze Šternberka potvrdil ...i ves Srbí, dostala farnosti k Nepomuku (archiv nepomucký)

1552 - převedl věno za zámek na ZH ... na ves Srby...

1556 - při dělení ZH panství zmíněny i Srby, získal je Vilém ze Šternberka

DZ 1558 - Batov (dvorové kmetcí samotné Batoweek, Havránek (DZ 13 A 18))

DZ 1558 - Srby v soupisu vesnic

DZ 1558 - vesnice pusté Chýlava, Lbáň, Chvostule

Pomístní jména

Na vrchách, Nad lesíky, Nad houvry, V porostlině, V držole, U březin, Na hlínách, Na luzích,

Na johančici, Za rybníky, Na dobřici, Za potoky, Za průhony, Na červánce, Za Batovem, P.od Doubravou, V Harvánku, Ve víminku, V jedličkách, V občinách

Vznik názvu Srby

- Srby - podle Profanta - 13. - 14. stol. označovalo asi osady lužických srbských zajatců nebo přistěhovalců, v dobách pozdějších jména Slovanů, přivedených válkami z jihu

- Srby - podle Niederleho - srbové, jsou členové zádruhy, rodového svazku

- lidová pověst o srubech - nad Vitorazskou stezkou stával údajně opevněný srub, ve kterém přespávali obchodníci při svých cestách. Zkomolením slova sruby vznikly Srby (je to jen pověst, ve středověku byly sruby všude).

Pamětihodnosti

Čtvercová kaplička zasvěcená Panně Marii, zrestaurovaná a znovu vysvěcená 2004

Před kaplí stojí pamětní kříž s kamenným soklem, zdobeným reliéfy a s vročením 1876

Pamětní kříž z r. 1884 před čp. 18

Chalupa čp. 13. (dnes ji nestojí) a roubený špýchar

E 107

Čp. 11 roubený špýchar

Kovárna s typickým venkovským přístřeškem

1922 - pomník na srbské návsi ke vzpomínce na padlé a zemřelé občany ve světové válce pořádaná sbírka mezi občany a pořádání zábav ve prospěch této akce náklad 15 000 Kč, fa Václav Hák z Plzně Božkova slavnostní odhalení 9. 7. 1922, přítomno 2000 občanů a hostů, mnoho řečníků, alegorické vozy (obr. mezi fotodokumentací), pěvecký sbor z Plzně

Průmysl

Za vlády Jeronýma hraběte z Coloredda Mansfelad (1807 - 1822) byl vystaven Hamr = Železný Hamr. Bylo sem dováženo železo ze Železné Huti. Ruda - hnědel a krevel - byla dobývána v Chejlavě, Doubravě a u Srb v „Havírně“. Po vyčerpání místních rudných ložisek byla ruda dovážena z Klabavy. Dovoz rudy prováděli sedláci z okolí hutí (z Vrčené, Srb, Sedliště, Čečovic) jako robotní povinnost. Postavený Hamr byl na počest dcery hraběte nazván Viléminov - Viléminin Hamr. Hamerské údolí si oblíbila kněžna Vilémína z Auersperku (maj. Panství 1853 - 1898), která zde nechala zřídit pěšinku na tzv. Žakojc skálu v lese Doubravě, altánek. Návrší se dodnes nazývá „Bábin vrch“. 1932 - Hamry - dělaly se tam před lety výrobky ze železa, pak velkostatkem přeměněny na šindelku, jsou pronajaty Plavcem (majitel ZH od 1931) Fr. Zikovi, který v nich obnovil opět výrobu Fe zboží. Vyrábí se sekery, motyky, krumpáče, lopaty, desky k pluhům apod.

Obyvatelstvo

1558 - lidí osedlých 10

Berní rula po pol. 17. st. 10 sedláků, 1 chalupníka, 3 zahradníky.

Tereziánský katastr: 12 osedlých, kteří mají nová stavení, protože před několika lety ves vyhořela. U vsi byl poplužní dvůr Batelov, (Batov), 2 mlýny.

1837 - stabilní katastr 29 čp.

čtvrtláníků - 7 půlláníků - 4 chalupníků - 3 obecní domek domkářů - 13

hamr (založen 1824)

1839 - 28 domů - 241 obyv. (Sommer „Popis království Českého")

1900 - 55 čp. - 320 obyv.

1920 - 61 5p. - 411 obyv.

1921 - 62 čp. - 418 obyv.

1929 - 72 čp. (z toho 10 čp. nemá vlastní pozemek) čp. 24 - obchod smíšeným zbožím - Tomáš Markvart čp. 44 - hostinská živnost - František Trhlík čp. 5 - obchod zemědělskými plodinami - František Markvart cihelna - Fr. Helma - ruční výroba cihel - ročně 80 - 100 tisíc cihel čp. 11, 13, 17 - mají zachované dřevěné stodoly sroubené z otesaných klád

1942 - 8 lidí nasazeno na práci do říše

1943 - do Srb přichází asi 60 Národních hostů z vybombardovaného Německa, byli ubytováni v sále hostince a v místnostech málo obydlených po obci

1945 - v sále hostince, v soukromých bytech, kde bylo místo, tam byly uprchlíci ze Slovenska a severní Moravy - především staří a ženy s dětmi