Nepomuk

Ve 13. a 14. století se zde dolovalo zlato a stříbro. Doly byly velmi výnosné a osada oplývala bohatstvím. Usazovalo se zde mnoho řemeslníků i zemědělců a obec se stávala přirozeným střediskem, kde byly zakládány různé živnosti a kde se rozvíjel obchod. Již roku 1254 je Nepomuk jmenován trhovou vsí.

Od roku 1250 v Nepomuku sídlil soud. Hrdelní právo mu bylo uděleno tehdejším panovníkem Přemyslem Otakarem I. Souzeni zde byli zločinci dopadení v celém obvodu nepomuckého opatství.

Roku 1413 povýšil král Václav IV. Nepomuk na město, které bylo v té době správním a hospodářským centrem klášterního panství, jemuž patřila ještě dvě města, Blovice a Plánice, a dalších asi sto vesnic. V roce 1420 však husité klášter vypálili a majetek přešel do rukou Švamberků, kteří mezi klášterem a Nepomukem založili na kopci Zelená hora hrad, přestavěný v 17. století Václavem ze Šternberka na zámek.

V roce 1465 získal Nepomuk právo čtyřdenního výročního trhu, druhý jarmark byl udělen roku 1512. Díky vrchnosti, která vždy ovlivňovala osudy města, získal Nepomuk řadu cenných privilegií, jako například výroční trhy a právo vaření piva. Stejně tak musel Nepomuk čelit i nepříjemným událostem, které zapříčinily úpadek města. Kromě četných válečných útrap byl kraj v minulých dobách sužován nedostatkem potravy vlivem nepříznivých přírodních podmínek. Nejvíce se však na tváři města podepsaly četné požáry v průběhu 16. – 19. století, které zničily množství historicky cenných domů.

V roce 1961 byl Nepomuk sloučen s obcí Dvorec, kterou původně tvořily samostatné vsi Dvorec a Železná Huť, kde se dochovaly původní dělnické domky. Dnes tudy prochází důležitá železniční trať Plzeň - České Budějovice.

V 80. letech 20. století byla necitlivě narušena jihozápadní část náměstí a na místě povodních historických budov vyrostlo nákupní středisko. V 90. letech se ve výstavbě uplatňují již prvky moderní architektury, z nichž nejzajímavěji působí budova základní školy otevřené v roce 1994.

Ale vraťme se znovu do minulosti. Nepomucká historie v sobě nese i jména významných osobností, které se zde narodily nebo zde nějaký čas působily. Nejslavnějším rodákem, který proslavil Nepomuk až za hranicemi naší země, je sv. Jan Nepomucký. Narodil se kolem roku 1340 v rodině místního rychtáře Welflína. Na místě jeho rodného domku dnes stojí barokní chrám sv. Jana z 1. pol. 18. století, postavený podle plánů slavného stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pro svou mučednickou smrt se stal patronem české země, vod a mostů. Dalším významným nepomuckým rodákem je akademický malíř Augustin Němejc (1861–1938), autor opony v divadle J. K. Tyla v Plzni. Byl jedním z protagonistů sociálně-kritické malby ve vývoji českého novodobého umění a většina jeho prací je situována do společenského nebo pracovního prostředí města a venkova. Na řadě obrazů zachytil i svůj rodný kraj. Expozice umělcových obrazů je umístěna v jeho rodném domě s novou pamětní deskou, která byla spolu s bustou slavnostně odhalena v den 150. výročí Němejcova narození. Autorem pamětní desky je klatovský sochař Václav Fiala, bronzovou bustu vytvořil sochař Václav Česák.

Připomeňme si ještě jméno slavného hudebního skladatele Jana Jakuba Ryby, autora známé české mše vánoční „Hej mistře“. Jeho otec působil v Nepomuku jako učitel, a tak zde J. J. Ryba strávil část svého dětství.

Dále zde působili také profesor Josef Ondřej Liboslav Rettig, první rektor piaristické koleje v Nepomuku, regionální malíř Viktor Pešek a spisovatel Alexandr Berndorf, kterému vděčí město za zachování své historie.