Popelín

Roku 1349 smluvil se Unke z Olešné o zboží v Popelíně s bratrem Volkmarem, jemuž přepustil pět a čtvrt lánu rolí a dvůr. O jiný díl zboží popelínského smluvila se Marta z Olešné s Marešem, synem Burkartovým a Bransudem z Křepic. Roku 1356 Pavel z Olešné připsal manželce Bušce dvůr v Popelíně s lánem, rybníkem a jedním poddaným. Roku 1368 Bransud z Čermákovic a Matěj z Rataj zapsali díl Popelína Janu a Oldřichovi z Radošovic. Majitelem svobodného dvora v roce 1415 byl Přibík z Popelína. Později stali se majiteli jedné části Popelína páni z Hradce.

V letech 1620 jmenuje se majitel Popelína Sigmund Vrchotický z Vrchotic, který za odboj proti králi Ferdinandovi II byl potrestán konfiskací Popelína. Císař daroval pak statek ten Seifriedovi Krištofu šechtici Breunerovi, který prodal jej Janu Unčovskému z Rosenportu, vrchnímu hejtmanovi všech Slavatovských panství. Tento pak v roce 1638 prodal statek koleji jezuitské v Jindřichově Hradci. Po zrušení řádu jezuitského byl utvořen ze statků tzv. studijní fond. Moravský studijní fond přenechal moravský díl statku Popelína témuž fondu v Čechách. Statek pak dán v roce 1798 v dědičný nájem Janu Kalinovi. Později přešel Popelín v plný majetek rodiny Kalinových.

Vrátíme-li se zpět do historie, zjistíme, že nejpozději ve druhé polovině 14. století byla v Popelíně vybudována tvrz, kterou v roce 1384 vlastnil Zdeněk z Popelína. Zikmund Kunrat Vrchotický z Loutkova tvrz přestavěl koncem 16. století v dvoukřídlý renesanční zámek s rohovou věží. V roce 1638 převzali zámek jezuité a založili kolem zámku velký park se zahradou, kde pěstovali léčivé byliny. Roku 1650 založili lékárnu. Postavili také prostorný špýchar a pod ním velký klenutý sklep.

Asi 1 km od Popelína je osada Dobrá Voda. Osada vznikla u pramene sirné kyselky, kde byly postaveny jezuitské lázně pro řádové mnichy. Jeden z nich, který se zde vyléčil dal prý postavit u lázní kapličku zasvěcenou Panně Marii. Po vyhnání jezuitů z Čech a Moravy za Josefa II přešly lázně do soukromých rukou a pozemky byly rozděleny stejným dílem mezi okolní poddané. V 19. století byly lázně zrušeny a vzniklo zde bělidlo plátna.

Za Popelínem směrem na Bednáreček, po levé straně silnice v "Šejbech" byla osada "Kobylí". Ta byla v roce 1646 Švédy vypálena a zanikla.

Směrem na Českou Olešnou leží osada "Famelka". Název této osady pochází zřejmě z let 1787 - 1799, tedy z doby vlády císaře Josefa II., kdy podle Raabova návrhu byly vrchnostenské pozemky pronajímány tzv. familiantům.