Hředle

O osudech obce z dob minulých je málo zpráv. V pamětní žebrácké knize je záznam z roku 1585 o velikém krupobití s přívalem, kterým byly Hředle postiženy. Mnoho útrap zažili místní obyvatelé zejména po bitvě na Bílé hoře, a to od císařských a švédských vojsk, před nimiž vyhledávali místní občané ochranu na hradě Točníku. V té době byla zničena ves Lhotka u Hředel. V důsledku toho darovala vrchnost pozemky, které patřily k této vsi ( 145 korců), hředelským sedlákům. Ti z nich odváděli každý třetí mandel. Těmto pozemkům se dodnes říká „ Na Lhotkách“.

V roce 1628 si zde postavil točnický hejtman Josef Vodopius z Vrchník vysokou pec. Surové železo zpracovával v hamrech v Popovicích. V roce 1629 byl však provoz vysoké pece zastaven. V roce 1648 byla vysoká pec opět nakrátko obnovena s tím, že trvalý provoz byl zaveden roku 1653. V roce 1684 byla na místě staré vysoké pece postavena nová vysoká pec, která byla zrušena až v roce 1817. Vysoká pec byla součástí Karlovy Hutě na panství Králův Dvůr.

V napoleonských válkách trpěla obec častými průchody vojsk. V období 1809 – 1816 prošlo vojsko obcí více než padesátkrát. V roce 1812 zde byli ubytováni zajatci, r.1813 táhli Hředlemi také Francouzi a Rusové. Po vítězství nad Napoleonem byli Rusové, vracející se do vlasti, zachváceni úplavicí. V obci tři vojáci zemřeli a byli pochováni na hřbitově, založeném pro případ nakažlivých nemocí a pro chudé. Hřbitov byl později zrušen, ale dodnes se tomuto místu říká „ruský hřbitov“. Roku 1815 vojsko obec, jak se uvádí v historických dokumentech, zcela „vyjedlo“, takže místní občané museli shánět potraviny v širokém okolí, hlavně v Berouně, a zřídili zde dokonce skladiště potravin.

V roce 1832 se rozšířila v Hředlích cholera a po ní nastala veliká bída. Na úřední vyzvání měli místní občané přispět na ohněm poničená města Poděbrady a Prachatice, ale pro bídu bylo vybráno jen 30 krejcarů. Se zájmem zde byly sledovány události roku 1848, kdy byly např. „Národní listy“ odebírány na obecní útraty. Silně vzrušil tuto ves vpád Prusů do Čech. Občané se ze strachu ukryli i s koňmi do lesů. Pruští dělostřelci se usadili v obci na dva dny, ovšem strach nevzbuzovali, neboť nic nebrali a všechno slušně platili. Citelné ztráty na životech (jako v žádné jiné obci) zde způsobila 25.května 1872 povodeň, kdy voda v obci vystoupila do výše téměř 2 m ( jak uvádí záznamy: „ do výše statného muže“). Tato povodeň odplavila také značnou část haldy strusek z výše zmíněné vysoké pece. Místo, kde bývala halda, se dodnes nazývá „ U huti“. Blízké stavení u vodní nádrže, která bývala nad hutí, bylo dlouho nazýváno „kulhouz“, což připomínalo, že budova byla skladištěm dřevěného uhlí.

Hředle obdržely název „ místní obec“ při prvním sestavování obcí v roce 1850. V roce 1927 byla založena obecní knihovna.

Za první světové války bylo odvedeno 129 mužů, z nichž se 23 mužů již nevrátilo. Občané jim postavili pomník na prostranství osázeném lípami uprostřed vsi při Stroupinském potoku. Z 21 zajatců jich 18 vstoupilo do legií.

Výhodná geografická poloha – širší územní vztahy. Hředle se nacházejí na hranici Pražského regionu, severně od vysoce frekventované dálnice D5. Tato poloha umožňuje místním obyvatelům snadné a rychlé spojení obce nejen s hlavním městem Prahou, ale i se západočeským regionem a dále se západní Evropou. Díky poloze ve velice hodnotném přírodním prostředí, na okraji CHKO Křivoklátsko, by navíc obec mohla poskytovat velice kvalitní bydlení v individuálních rodinných domech pro zaměstnance podniků v nedalekém Žebráku, ve Zdicích i v Hořovicích. Vzhledem ke své poloze v jižním zázemí CHKO Křivoklátsko by se obec mohla stát i jednou z perspektivních turistických východisek do tohoto mimořádně atraktivního a krajinářsky hodnotného regionu.

Demografický vývoj obce. Od prvního moderního sčítání lidu v roce 1869 až do druhé světové války procházela obec stabilizovaným vývojem. Migrační ztráty způsobené stěhováním místních obyvatel za příznivějšími pracovními a bytovými podmínkami do větších měst v okrese a do Prahy byly nahrazeny progresivním populačním vývojem přirozenou měnou. Koncem 19.století se začal v českých zemích projevovat první demografický vzestup, kdy se zásluhou četných pokroků v medicíně a v hygieně prudce snížila úmrtnost, zatímco porodnost zůstávala ještě určitou dobu na vysoké úrovni. V případě Hředel se tento trend projevil nejpříznivěji v posledním desetiletí 19. století, kdy obec získala 65 nových obyvatel a dosáhla tak svého rekordního početního stavu ( 669 obyvatel). V obdobích 1869 – 1890 a 1900 – 1921 se lidnatost obce téměř neměnila, a to i přes zvýšenou úmrtnost v důsledku rozšíření mnoha epidemií a přes ztráty na bojištích a přes neutěšené sociální poměry.Od roku 1921 až do současnosti však Hředle své obyvatele stále ztrácejí, i když ve dvacátých letech ( charakteristických ekonomickou i politickou stabilitou české společnosti v důsledku hospodářské konjunktury) se jednalo pouze o nepatrný pokles.

Mnohem citelnější ztráty zaznamenala obec v důsledku hospodářské krize třicátých let a negativních následků druhé světové války. V období 1930 –1950 ztratily Hředle 174 obyvatel. Ve čtyřicetileté etapě 1950 – 1991, kdy byl výrazně preferován rozvoj Prahy a průmyslových aglomerací na úkor venkovského prostoru v jejím širším zájmovém území, pokračoval úpadek Hředel až do roku 2001, kdy v obci žilo pouze 307 trvale bydlících obyvatel. Ve srovnání s rokem 1900, kdy byla tato obec nejlidnatější, se tak snížil počet obyvatel na 45,9 %, proti prvnímu poválečnému sčítání v roce 1950 klesl o více než třetinu.

Hředle disponují v porovnání s obcemi své velikosti velice starým obyvatelstvem. Při sčítání lidu v roce 2001 bylo zjištěno, že zde na 100 obyvatel v poproduktivním věku žije jen 60,5 dětí mladších 15 let ( ve stabilizované populaci by měly být obě krajní věkové skupiny přibližně v rovnováze, menší obce se přitom vyznačují vyšším průměrným věkem svých obyvatel – index věkového složení činil v té době v obcích do 200 obyvatel 70,4 předproduktivní složky populace na 100 osob 60letých a starších). Slabá ekonomická základna vytváří z Hřebel vyjížďkovou obec. Do zaměstnání vyjíždí z jiných obcí více než čtyři pětiny všech pracujících, přičemž nejčastějším cílem jsou Zdice, Žebrák a Beroun. Do těchto tří středisek vyjíždí 60% všech obyvatel Hředel vyjíždějících za prací (především do průmyslových podniků). Pracovní příležitosti vytvářejí místním obyvatelům kromě zemědělského podniku pouze drobné provozovny ( autodoprava, zámečnictví apod.).