Teplýšovice

Pokud se vrátíme do předhusitského období, nacházíme zde pouze zmínku o tom, že tato oblast byla místem, odkud pocházeli lapkové a záškodníci, kteří měli své opěrné body ve dvou sousedních vesnicích Kozmicích a Ostředku. Z husitského období zde také nejsou jasné zprávy o místních poměrech, snad to bylo dáno tím, že v okolí byly jak sídla, která měla v držení tradiční církev, tak i sídla jejichž majitelé byli ovlivněni husitskými myšlenkami (Český Šternberk a Hrádek u Vlašimi).

Začátkem 17. století (1603) patřilo dnešní území obce pod dva feudální velkostatky, část pod Český Šterberk a část pod Komorní hrádek. Tzv. Berní rula z roku 1654 uvádí zdejší území pod správu kouřimského kraje, ze stejného roku je soupis sídel tohoto kraje v němž jsou Teplýšovice uvedeny ve skupině 6 – 10 sícel a Čeňovice s Kochánovem ve skupině 1 – 5 sídel. Na sklonku třicetileté války vypukly na Vlašimsku selské nepokoje, které vrcholily tažením směrem od Vlašimi směrem na Český Šternberk. Toto tažení i když muselo procházet územím obce, zřejmě nemělo mezi obyvatelstvem žádný ohlas. Daleko větší ohlas však mělo povstání z roku 1775, povstání za zrušení nevolnictví. Hlavní organizátoři tohoto povstání byli ze sousedních Kozmic a měli zde hodně sympatizantů. To je patrné i z toho, že když došlo k tažení na zámek konopo¨iště, jedna z větví tohoto tažení směřovala z Kochánova na Benešov, tam se tyto větve spojily a společně směřovaly na zámek Konopiště. Tam bylo toto povstání krvavě potlačeno, vůdcové byli postříleni a ostatní organizátoři souzeni.

Území obce Teplýšovice nebylo nikdy v minulosti příliš frekventované, vzhledem k profilu a charakteru kopcovité a zalesněné krajiny (dalo by se říci že tento kout je svým způsobem zapadlý i dodnes). Například tato oblast vůbec není uváděna v soupisu poštovních tratí z první poloviny 19. století. Soupis obyvatelstva a domů z roku 1848 uvádí Teplýšovice s 37 domy, Čeňovice 33 domů, Humenec 19 a Kochánov 14, Zálesí bez údaje (zřejmě pouze hájovna). V tomtéž soupisu jsou Čeňovice a část obce Teplýšovice uvedeny jako poplužní dvory pod statkem v Třeběšicích, který patřil klášteru benediktinů v Emauzích. Zbylá část obce, to byli zřejmě tzv. svobodníci, majitelé či nájemci menších pozemků a polností.

Pokud jde o začínající průmyslovou výrobu v 19. století, tak se dá říci, že zde šlo pouze o výrobu navazující na zemědělskou činnost. z toho vyplývá, že v okolí byly pouze pivovary a lihovary. Stav počtu obyvatelstva dosáhl vrcholu okolo roku 1890 kdy je uváděno v Teplýšovicích 323 obyvatel, Čeňovice 221 obyvatel, Humenec 130, Kochánov 79, Zálesí 68, dohromady tedy 821 obyvatel. Od této doby docházelo k poklesu stavu obyvatelstva, např. v roce 1921 o 20 %, v současné době téměř o 60 % na necelých 400 obyvatel.

Začátkem 20. století došlo k oživení společenského života v obci. Byla založena občanská záložna „Kampelička“, dále v roce 1909 Sbor dobrovolných hasičů, v roce 1923 Sokol a začátkem dvacátých let také Vodní meliorační družstvo. V době protektorátu nejsou známy žádné významnější události v obci, pouze to, že v okolí působila skupina bývalých čs. důstojníků s úkrytem zbraní. V květnových dnech roku 1945 vznikl v sousedních Kozmicích ilegální Národní výbor, do kterého byli zapojeni i občané z Teplýšovic.

Poválečný vývoj ukazuje na převažující zemědělskou výrobu, průmysl byl v tomto období pouze v nedalekém Divišově. Po únoru 1948 začalo i zde docházet k tzv. kolektivizaci, vznikla první Jednotná zemědělská družstva v Teplýšovicích, Čeňovicích, postupem času se všechny vesnice spojily pod JZD Petroupim.