Zvole

Založení obce bylo pro celý kraj mimořádnou událostí. Z příkazu krále byla na předem určeném a vybraném místě, jak se říkalo "na drnu", vybudována najednou celá vesnice, i když malého rozsahu. Její vznik je kladen asi do poloviny funkčního období Diviše z Všechrom, tedy do roku 1267.

Na vyvýšeném místě při západní straně budoucí vesnice byla vybudována obranná tvrz i s kamennou věží a sídlem pro zakladatele. Na místě dnešního památníku padlým byl postaven dřevěný kostelík.

Dále byl vytyčen hlavní "plac" ve tvaru velkého obdélníka (dnešní náves), kde byly přehrazením dosti hlubokého potoka vybudovány dva rybníky. Kolem návsi byla rozměřena a rozdělena stavební místa pro osadníky. Protože osadníků bylo více než místa kolem, bylo rozhodnuto zahájit současně vyměřování a rozdělování pozemků pro další uchazeče severněji odtud na místě, kde se říkalo Uhrobce (později Ohrobce).Ve starých zápisech se říká, že obě obce byly založeny vjedno čili najednou, jako jeden celek.Práva, která byla novým osadníkům udělena ihned při založení, byla pro všechny na obou místech stejná, což měl vyjádřit i budoucí název obce - ZVOLE. Pro druhou část Zvole se však vžil název Ohrobec. Název Zvole byl právní výraz tehdejší doby, který v souhrnu znamenal: všechna práva novým usedlíkům udělena.

Nově vybudovaná obec měla výjimečné postavení mezi okolními osadami rozvíjející se nově zakládaným městečkům. Měla svoji vlastní správu a nepodléhala žádné církevní vrchnosti, podléhala jen pod moc svého zakladatele.

Ke správě obce byl vrchností ustanoven rychtář. Jemu k ruce byli jmenováni dva konšelé z ostatních usedlíků.

Nové obyvatele obce tvořili vesměs váleční vysloužilci, kteří bojovali v žoldu po boku svého pána tj. pana Diviše z Všechrom pod praporcem bílého trojlistu v červeném poli, erbovním znakem pánů z Říčan,.

Celá obec byla chráněna před nenadálým nájezdem nepřítele a před smečkami vlků, které v zimní době táhly krajem a způsobovaly nemalé škody na zvěři i domácím dobytku.

Dědic Divišův, jeho syn Mladota ze Zvole, obec později prodal a ta se pak roku 1356 stala majetkem Zbraslavského kláštera až do konce roku 1420. Nakonec se Zvole roku 1486 stala součástí panství Břežanského, jehož pánem a dědičným majitelem byl Beneda z Nečtin a Břežan.

Již v roce 1818 byla za kostelíkem při cestě do Vraného postavena škola s hliněnou podlahou, jednou třídou a bytem pro učitele.

V roce 1894 byla dokončena stavba novogotického kostela sv. Markéty významným architektem Josefem Mockerem - dostavitelem dómu sv.Štěpána ve Vídni a Svatovítské katedrály v Praze. (Původní prejzová střecha kostela byla nahrazena plechovou v 70. letech 20. stol.)

Až do r. 1865 se chodilo pěšky do okolních obcí i do Prahy. V tomto roce byla zprovozněna paroplavba po Vltavě z Vraného do Prahy. Roku 1884 spojila nová silnice Zvoli přes Břežany s Prahou. Železnice Praha - Vrané - Čerčany byla dokončena a provoz na ní zahájen roku 1898.

V roce 1907 byla postavena silnice Zvole - Vrané, další rok Zvole - Březová - Oleško, plánována byla silnice Oleško - Davle, která se už neuskutečnila. Konečně r. 1914 byla naše obec spojena s okresním městem Jílové. Jen velmi pomalu se tak vesnice dostávala ze zaostalosti.

Ještě před sto lety převládaly ve Zvoli, jak na obytných tak na hospodářských staveních, došky (= střešní krytina z vázané slámy). Byla tu i roubená stavení ze dřeva a to jak budovy obytné, tak i stodoly, chlévy, špejchary.

Dominantami obce jsou již zmíněný novogotický kostel sv. Markéty a budova základní školy postavené v roce 1887 a podstatně rozšířena přístavbou v roce 2006. Vzhledu obce dominují dva rybníky, tvořící spolu s alejemi lip náves obce.