Žďárná

V roce 1547 prodal Kryštof z Boskovic panství Boskovice Šimonu Ederovi, přičemž v zápise je jmenována i ves Žďárná. Vít Eder prodává v roce 1569 Boskovice Jarošovi ze Zástřizel, opět je prodávána i Žďárná.Tyto zprávy potvrzují, že Žďárná existovala již v této době v rámci boskovického panství.

První dokument, ze kterého se dá dovědět něco o obyvatelích obce je gruntovní kniha vsi Žďárné, která obsahuje zápisy o prodeji gruntů v období roků 1571-1651. Dále se zachoval seznam domů ze všech vesnic boskovického panství, tedy i ze Žďárné z roku 1667. V roce 1771 bylo zavedeno číslování domů. Vůbec první dokument, který uvádí úplný seznam držitelů sedlostí a navíc i domky bezzemků a obecní domky včetně názvů a rozsahu polí, zahrad a luk se nachází v tzv. poddanském přiznání z roku 1749.

V roce 1771 měla vesnice 46 domů, dále mimo obec stál mlýn a vrchnostenský dvorek. V roce 1775 se již uvádí domů 50 a po zrušení nevolnictví v roce 1781 se začalo stavět podstatně více, nejprve volný prostor na pravé straně potoka, později na Strážnou, takže v roce 1800 má obec již 74 domů.

Nejstarší záznam o počtu osob pochází z církevních záznamů a uvádí ve Žďárné 314 osob a 57 osob ve žďárenské sklárně.První podrobný stav obyvatelstva pochází z roku 1840. Pro zajímavost - celkem 743 obyvatel, 359 mužů, 384 žen. Celkem 83 domů se 147 rodinami. Nejvíce rodin pracovalo v zemědělství - celkem 130, v ostatních živnostech 14, jedna rodina byla učitelská, jedna lesmistrova a jeden kněz.

V čele vesnické samosprávy stál zástupce vrchnosti - rychtář. Ten se staral o dodržování nařízení vrchnosti, vybíral poplatky, činži, atd.. Účast na samosprávě byla vyhrazena konšelům, kteří byli voleni venkovskými usedlíky a střídali se v úřadě purkmistra.První purkmistr ve Žďárné byl podle historických dokumentů nejspíše Martin Sedlák a to v letech 1749-1753, prvním rychtářem byl asi Matouš v roce 1567. V roce 1848 dochází ke zrušení poddanství a pravomoce vrchnostenských úřadů byly zrušeny. Jejich pravomoc přechází na státní instituce - hejtmanství. Rychtáře a purkmistra vystřídal starosta, radní a obecní zastupitelstvo. První známý starosta byl František Nedoma z čísla 25 a to v roce 1855-1859.

Jak již bylo uvedeno výše, většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale v obci bylo i několik řemeslníků - kovář (první byl Jakub Vaněk, který žil v obci v letech 1737-1765), dále řezník (první zmínka v roce 1752 - Jakub Charvát z Boskovic) a pekař (první známý František Veselý, rok 1844).

Historické stavby ve Žďárné

Zámek - vznikl současně s výstavbou kostela v letech 1757-1759. O jeho výstavbě nejsou žádné dochované zprávy. V roce 1839 zámek vyhořel a při rekonstrukci byl snížen o jedno patro.

Mlýn - první zmínka pochází z roku 1770, kdy vrchnost pronajímá mlýn Jakubu Mazačovi za roční nájemné 50 zlatých.Ve smlouvě se píše o nově vystavěném mlýnu.

Kostel a fara - pochází již ze středověku, ale o vzhledu není nic známo.První dochovaná zpráva pochází právě z roku 1418, kdy se uvádí jméno faráře Martina. Starý kostel stál až do poloviny 18.století, kdy byl zbořen a postaven kostel nový. Nový kostel byl vystavěn v letech 1759-1760.

Sklárna u Žďárné - o vzniku se nedochovaly žádné informace. První zmínka pochází z roku 1743 ve spojitosti s Janem Schillerem, mistrem sklárny. Dle historických údajů stála sklárna v lese jménem Obora.Sklárna fungovala asi 20 let, byla zrušena kolem roku 1762.