Zábrodí

Osídlení východních Čech slovanskými kmeny se datuje zhruba do 5. století našeho letopočtu, kdy celé východní Čechy ovládají slovanský kmen Charvátů, který následně nahradili Slavníkovci. V dalších stoletích nastal vzestup dalšího slovanského rodu Přemyslovců. Nastalo upevnění státní moci, ekonomický vzestup, růst populace a sílící kolonizace prostoru se současnou sjednocující rolí křesťanské víry. Správa země je v 11. a 12. století zajišťována s pomocí hradské správy, kdy v pravidelných vzdálenostech od sebe existovaly hrady, k nimž náleželo okolní území. Ve 13. a 14. století jsou zbudovány hrady Rýzmburk, Vízmburk, Náchod a Červená Hora.

Krajinu pokrývaly rozsáhlé a neprostupné lesy, které se postupně osídlovaly. Přístup do země byl pouze tzv. zemskými branami. Jedna z nich byla náchodská Branka.

Osídlování našeho regionu je spojováno se založením náchodského hradu a pod ním města Náchoda mocným Hronem. Týž Hron založil i město Hronov. Mýtily se i okolní lesy a zakládaly malé zemědělské osady – v té době pravděpodobně vzniklo i osídlení na území Horních Rybníků a Zábrodí.

1. světová válka

Z obce Zábrodí odešlo bojovat více mužů. Pět z nich se jich nevrátilo. Padli tito občané: Josef Hepnar, František Košťál a Antonín Košťál. Následkem válečných útrap zemřeli Josef Vondráček a Josef Hruška. Všem padlým byl dne 17. 8. 1924 slavnostně odhalen pomník v Zábrodí. O tuto památku bylo vždy místními občany vzorně pečováno.

V 50. letech obec sestávala ještě ze samostatných obcí Zábrodí, Horní Rybníky a Končiny. Bližší údaje z tohoto období jsou známy o obci Horní Rybníky, kdy zde žilo 142 obyvatel ve 48 domech. Podle zdroje obživy činilo 90% obyvatel samostatní zemědělci, 7% dělníci a zaměstnanci v Náchodě či v Červeném Kostelci, 2% úředníci a 1% živnostníci. Obec byla v první řadě zemědělská; pěstovaly se hlavně brambory , pšenice a žito a dobytek pro mléko. Všichni občané byli národnosti a příslušníci katolického náboženství. Majetkové poměry občanů byly celkem vyrovnané.

Nejvýznamnějším dnem pro další vývoj obce se stal 12. červen 1960, kdy sloučením tří obcí vznikla nová obec Zábrodí. Předsedou MNV se stal Augustin Domáň.

Sloučením obcí působily zde dvě samostatné školy: Národní škola v Zábrodí s 11 žáky ve školním roce 1960/61 (ředitelem byl Václav Bydžovský) a Národní škola v Horních Rybnících s 18 žáky (ředitelkou byla Marie Volhejnová). K 31. 8. 1965 byla zábrodská škola uzavřena. V hornorybnické škole byla 31.8.1968 vystřídána ředitelka Volhejnová učitelem Ladislavem Šimkem a od 1. 9. 1969 zde učila Zdeňka Škodová z Chvalkovic. Toho času bylo zapsáno 13 žáků.

6. 10. 1990 byl uspořádán svaz rodáků v Jednotě (kulturáku v Zábrodí), zúčastnilo se 153 lidí, přijelo mnoho pozvaných rodáků, kteří již v obci nebydlí.

23.-24. listopadu se konaly komunální volby – byly sestaveny dvě kandidátky ČSL a OF. KSČM, která 40 let organizovala život v obci svoji kandidátku nepředložila. Starostou obce – prvním po pádu totality se stal pan Ladislav Jirka.