Stará radnice je první budova, která vás zaujme, když vstoupíte na náměstí. Tato budova je zachovalou památkou ještě v původním slohu a počítá se za jednu z nejstarších radničních budov v Čechách. Je to perla české renesance, vystavěná roku 1521.
Hledat firmy v obci Volyně, část obce Volyně
Živé firmy v obci Volyně, část obce Volyně 96 firem
Karla Čapka 573, Volynědle domluvyNádražní 91, Volynědle domluvyU Tkalcovny 748, Volynědle domluvyKarla Čapka 711, VolyněOtevřeno 24 hodinnáměstí Hrdinů 98, VolyněBrzy otevíráLidická 135, VolyněBrzy otevíráŠkolní 319, VolyněBrzy otevíráNádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Nádražní 91, Volynědle domluvyU Tkalcovny 748, Volynědle domluvyKarla Čapka 711, VolyněOtevřeno 24 hodinnáměstí Hrdinů 98, VolyněBrzy otevíráLidická 135, VolyněBrzy otevíráŠkolní 319, VolyněBrzy otevíráNádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
U Tkalcovny 748, Volynědle domluvyKarla Čapka 711, VolyněOtevřeno 24 hodinnáměstí Hrdinů 98, VolyněBrzy otevíráLidická 135, VolyněBrzy otevíráŠkolní 319, VolyněBrzy otevíráNádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Karla Čapka 711, VolyněOtevřeno 24 hodinnáměstí Hrdinů 98, VolyněBrzy otevíráLidická 135, VolyněBrzy otevíráŠkolní 319, VolyněBrzy otevíráNádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
náměstí Hrdinů 98, VolyněBrzy otevíráLidická 135, VolyněBrzy otevíráŠkolní 319, VolyněBrzy otevíráNádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Lidická 135, VolyněBrzy otevíráŠkolní 319, VolyněBrzy otevíráNádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Školní 319, VolyněBrzy otevíráNádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Nádražní 202, VolyněZavřenonáměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
náměstí Svobody 39, VolyněBrzy otevíráPalackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Palackého 103, VolyněBrzy otevíránáměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
náměstí Svobody 12, VolyněBrzy otevíráPalackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Palackého 104, VolyněOtevřenoHusova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Husova 374, VolyněOtevřenoNa vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Na vyhlídce 629, VolyněOtevřenonáměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
náměstí Svobody 41, VolynězavřenoŠkolní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Školní 300, VolynězavřenoResslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Resslova 440, VolynězavřenoPalackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Palackého 64, VolynězavřenoHusova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Husova 401, VolyněOtevřeno
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
59 ulic:
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Demografické údaje
Historie obce Volyně celá historie
Dávná historie osídlení místa na levém břehu řeky Volyňky je zahalena tajemstvím. Archeologické nálezy, jimž je věnována rozsáhlá expozice v městském muzeu, svědčí o slovanském osídlení již v 7. století. Menší hradiště - provincie Wolinich - se v písemných pramenech objevuje ale až v r. 1271. Původ jména dodnes není znám; souvislosti se slovanským kmenem, sídlícím kdysi na Ukrajině, jsou pouze hypotetické.
Toto hradiště bylo později nahrazeno kamennou stavbou, předchůdkyní dnešní tvrze, která je sídlem Městského muzea.
V roce 1299, kdy byla Volyně povýšena jako součást majetku kapituly pražské ne město se datuje její rozvoj.
V r. 1327 byl dostaven farní kostel a městské opevnění. Koncem
14. století tu byl soud, lázně a téměř v každém domě se vařilo pivo. V té době tu působil Mistr Martin, věrný přítel Husův a vykonavatel jeho poslední vůle.
O významu místa a právech měšťanů v té době svědčí fakt, že v 15. století vedlo město Volyně dlouholetý a nakonec vítězný spor s královským městem Písek o dovoz soli a placení mýtného.
V letech 1521-1529 byla na náměstí vlašskými staviteli postavena budova radnice - půvabná renesanční stavba s loubím a věží, jejíž celé průčelí je pokryto sgrafity Původní výzdoba však byla o 350 let později těžce poškozena ohněm a nynější výzdoba pochází
z r. 1927. V současné době zde sídlí Městské kulturní středisko.
16. století přineslo rozvoj řemesel, z nichž nejpočetnější byly cechy soukenické, koželužské (související s tehdy rozšířeným chovem ovcí) a pekařské.
Dokladem židovské komunity ve Volyni je hřbitov , založený asi na počátku 18. století za obcí. Jihozápadně od města, na zalesněném vrchu Malsička, najdeme nejen hřbitovní kostel Proměnění Páně.
V r. 1618 byl na vrchu Malsička dostavěn renesanční sálový kostel Proměnění Páně. Zachované malby dokazují, že v té tobě vrcholila zámožnost městečka. Kolem kostela je hřbitov s urnovým hájem, kde najdeme hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele Čeňka Bendla, astronoma a matematika Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, malíře Aloise Lhoty, architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů.
Třicetiletá válka přinesla plenění, požáry, násilím vybírané poplatky. I léta poválečná přinášejí povodně, požáry, epidemie, průjezdy cizích vojsk. Přesto se v té době město rozrůstá za hradby.
Na pamět hrozivé morové epidemie byl v r. 1760 postaven uprostřed náměstí mezi lipami mariánský sloup .
V 19. století se tvář městečka začíná výrazně měnit.
Byly položeny základy městské kanalizace, vydlážděno náměstí, začínají se stavět nové patrové domy.
V r. 1849 tu byl založen poštovní úřad, o rok později soud a berní úřad. V roce 1885 byla dostavena všeobecná nemocnice (dnes léčebna dlouhodobě nemocných, Volyňská léčebna, s.r.o.), o 8 let později byl zahájen provoz na železniční trati Strakonice-Vimperk. Další snahy o vybudování průmyslu však neměly trvalého výsledku, a proto se město v následující době věnovalo rozvoji školství a spokojenosti výletníků.
Počátkem 20. století se objevují budovy měšťanských škol a od r. 1933 se městečko chlubí areálem střední průmyslové školy.
Dnes je Volyně sídlem školy mateřské, základní, umělecké, střední odborné, státní jazykové školy, střední průmyslové i školy vyšší, a dokonce největší školy v přírodě v celé republice.
Průmyslem zůstala téměř neodtčena, a tak je již od doby 1. republiky vyhledávaným cílem rekreantů.
Město Volyně
náměstí Svobody 41, Volyně, 38701, Volyně
Osoby
- Ing. Červený Martin, starosta
Kontakty
- 383 317 211
- info@mu.volyne.cz
- www.volyne.eu
Vlajka
