Vojníkov

Obec Vojníkov se nachází severně od města Písek v Jihočeském kraji, náleží k ní místní části Držov a Louka, dále také osada Spolí a chatové oblasti u řeky Otavy.

Ve Vojníkově je sídlo obecního úřadu, který využívá prostor v kulturním domě, nachází se zde 6 statků, bytovka, novější obytná zástavba i několik chalup, kovárna a kravín. Na návsi byl vybudován pomník padlým v 1. světové válce, nalézá se zde kaplička z období první republiky, v obci se setkáme s památkami tzv. selského baroka ve statku č. p. 4.

Vesnice Držov se rozkládá v údolí Držovského potoka a v jeho blízkosti, jsou zde dva statky, na návsi kaplička zasvěcená svaté Anně a požární rybník, na okraji obce se nalézá bývalá škola. V katastru obce se nacházejí také dvě hájovny.

Vesnice Louka je vzdálená 2 km od Držova směrem k řece Otavě. Tvoří ji 5 statků, bytovka, několik chalup i novějších domů. Na návsi se nachází kaplička, vede odtud silnice na bývalý přívoz na Jistci a do osady Spolí směrem na obec Oslov.

Z historie

První stopy o přítomnosti lidí v okolí obce Vojníkov pocházejí ze starší doby kamenné, z pozdějšího období doby bronzové se dochovaly mohyly a sídliště. Vyvinulo se zde poměrně husté osídlení, dokladované po r. 2000 př. n. l.

První obyvatelé byli svobodní, nepodléhající žádné vrchnosti, až v pozdějších dobách upadli v poddanství a při další kolonizaci panských statků ve 12. – 14. století byli postaveni na právní úroveň nově kolonizovaných osadníků. Podřízení vrchnosti s sebou přineslo povinnosti platební a roboty. Desátek a poplatky se odváděly také faráři.

První vesnice začaly vznikat od 10. století n. l., první písemná zmínka o obcích Vojníkov (Woynykow, Wojnikow, Wonikow, Wonikowo) a Držov (Drzow) pochází z r. 1542, o vesnici Louka (Luca) je nejstarší písemný záznam z roku 1323 a o osadě Spolí již z roku 1228. Cesta, která zde vedla ve středověku z Písku na hrad Zvíkov, byla pokračováním Zlaté stezky.

Vojníkov nejprve spadal do působnosti města Písek, po roce 1543 patří spolu s Držovem panství Brloh a z r. 1840 jsou písemné zmínky o jeho podřízenosti panství Drhovle. V letech 1869 – 1890 spadá Vojníkov pod obec Vrcovice a teprve v letech 1900 – 1910 zde byla zřízena vlastní rychta.

Louka a další vsi patřily poddanstvím skoro vždy ke Zvíkovu a vrchnosti se měnily podle toho, komu právě Zvíkov patřil. Obyvatelé Louky a přilehlých obcí tak bývali spjati s osudy Zvíkova, často trpěli v souvislosti s jeho blízkostí pustošením vojsk.

Robota byla zrušena Josefem II. r. 1789, avšak r. 1799 byla Patentem císařským obnovena až do r. 1848. Teprve po zrušení roboty se postupně lepšily hospodářské poměry venkovského lidu. Po zrušení roboty přešla samospráva do rukou volených obecních výborů a starostů.

Okolí

Okolí láká k procházkám do rozlehlých lesů a k malebné řece Otavě, nenáročné terény zde také využívají cyklisté. V katastru obce Vojníkov se křižují cyklotrasy číslo 1149 a 1150. Možnost občerstvit se je v sezónní restauraci U Caisů, která se nachází v chatové oblasti u řeky.

Silnice vedoucí z Vojníkova přes Držov a Louku nás dovede na Jistec k bývalému kamennému lomu, který kdysi fungoval na obou březích řeky Otavy. Dnes je místo oblíbeným cílem rybářů, najdou tu klid, jelikož silnice zde končí a bývalý přívoz je již jen dávnou minulostí. Také k plánovanému přemostění řeky nakonec nedošlo, takže zde mnozí marně hledají přímou cestu do Vráže.

Z Louky je možné se vydat na výlet na hrad Zvíkov po silnici vedoucí přes osadu Spolí a vesnice Tukleky a Oslov.

Tradice

Do dnešní doby se kromě vánočních a velikonočních tradic dochovaly zvyky jako poutě a posvícení, pálení čarodějnic a stavění májky. Aktivní je zdejší myslivecké sdružení.