Hledat firmy v obci Velké Žernoseky
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Velké Žernoseky 10 firem

Velké Žernoseky č. 184dle domluvy

Velké Žernoseky č. 63zavřeno

Velké Žernoseky č. 159zavřeno

Velké Žernoseky č. 17dle domluvy

Velké Žernoseky č. 176dle domluvy

Velké Žernoseky č. 188Zavřeno

Velké Žernoseky č. 92Zavřeno

Historie obce Velké Žernoseky celá historie

Ves leží na pravém břehu Labe, při silnici z Litoměřic do Libochovan vedoucí v průměrné výši 158 m nad mořem, pod západním svahem vrchu Třešňovky. Polní cesty vedou k Malíči a Píšťanům. Jméno obce vzniklo ze zaměstnání obyvatelstva, sekání velkých žernovů mlýnských, které ještě nyní v nánosu říčním v nánosu říčním, zvláště u přívozu do Mal. Žernosek se nacházejí.

Na prastaré osídlení osady ukazují četné nálezy všech epoch předhistorických od doby kamenné až železné.Poprvé dokumentárně uvedeno jest jméno obce v r. 1057 v zakládací listině kapitoly sv. Štěpána,dané Spytihněvem II. ( Zernozechen- Sernossceh tera rustikalis). Kostel ten měl zde popluží. Záhy postavena byla tvrzice, která stala se sídlem vladyk z Žernosek, kteří z křestních jmen soudě, patřili k rodu vladyk ze Vchynic.

Jejich předek prodal roku 1282 klášteru Doksanskému ves Johansdorf, blíže Radoušova ( Kravař) ležící. V listině jako svědci uvádějí se Bohuslavovi synové Protivec, Bohuslav, Zdislav, Bohuslav a Vícemil. Po těchto vyskytují se na Žernosekách jiní vladykové křestními jmény Křišťan. První z nich Křišťan ze Žernosek r.1341 svědčil a r. 1346 zavázal se klášteru Cellskému jistou povinností. Roku 1375 vedle Bohuslava ze Sulevic podávala ke zdejšímu kostelu i Hanička a synové její; byla to asi vdova po vzpomenutém Křišťanu. Synové tito byli Jindřich, farář v Lounech a Jan s Křišťanem, kteří měli nějaké dědictví v Lounech.Zboží po úmrtí všech dědil Křišťan, syn Křišťanův, který prodal r. 1402 své jmění v Lounech a r. 1406 Dobkovice. Ten zapsal klášteru minoritů v Litoměřicích roku 1409 čtyři kopy.

Jím rodina vymřela a Žernoseky koncem XV. Století prodány. Patronem žernoseckého kostela byl v letech 1398- 1402 Zbyněk Berka Honstajnský z Dubé. Později ( r. 1419 ) držel ves Vilém z Ronova, který bojoval v řadách strany pod jednou. Nedlouho potom staly se Žernoseaky, patrně koupí pánů z Hazenburku, příslušenstvím Kamýka; panstvo sídlilo na Žernosekách. V r. 1415 zapsal král Václav IV. Berně na Lovosicích a Žernosekách Vlaškovi z Kladna na Střekově; následek toho byl, že roku 1420 klášter Cellský ves postoupiti musel Rüdigerovi z Polenska.R 1589 obdržel Žernoseky na díl Viléma Kamýckého ze Lstiboře. Tento oženil se s Evou Voděradskou z Hrušova, kteréž na tvrzi Žernosekách a příslušenství věnoval. Z tohoto manželství byly synové Jan Všebor ( nar. 1590 ), Jiřík Albrecht ( nar. 1596 ), Mikuláš Kryštof a Václav, dvě dcery Anna a Ludmila. Vilém byl velký hospodář a přikoupil i Libochovany. Zemřel 1416. Po jeho smrti ujal se zboží nejstarší a zletilý syn jeho Jan Všebor ze Lstiboře. Ten častěji v zámku libochovanském přebýval. Kryštof zemřel r.1620.

Kryštof byl jediný z rodu, který svojí třetiny 1622 pozbyl. Jan odsouzen byl k manství, ostatní osvobozeni. Přes to všecko zboží zabráno a r. 1626 prodáno Vilémovi z Vřesovic a z Doubravské Hory, presidentu české komory a nejvyššímu mincmistru království českého za 65.397 kop grošů. Václav a Jiřík setrvali ve víře a odešli do exilu. R. 1631 vrátili se se Sasy a zboží se ujavše, vyváželi do Sas víno. Václav byl potom ještě ve službách švédských. Vilém z Vřesovic pak násilně prováděl rekatolisaci na svých statcích. Místo věna daroval své choti Anně, hraběnce ze Salmu svůj zámek v Libochovanech,tvrz a ves velké Žernoseky. Jediný syn z toho manželství Jan Vejkart z Vřesovic podědil všecky otcovské statky a po smrti své matky i její jmění. Ten pojal za manželku Marii Františku, rozenou z Vrtby, jejíž věno deskami na Žernoseckém zboží pojistil. Po smrti Vejkartově vdala se vdova jeho za hraběte Heissenštejna a držela Žernoseky ještě 10 let. 7. listopadu 1667 oba statky ( Žernoseky, Libochovany ) Janu Hertvigovi z Nostic za 75.000 zl. a 100 zl. klíčného a od té doby zůstaly Žernoseky v rodině Nostic-Rienecků až do převratu.

Německá škola ve Velkých Žernosekách vznikla v r. 1792; třída umístěna v obecním domě. Zvláštní školní budova vystavěna r. 1797. Na dvojtřídní rozšířena byla v r. 1874 a 3 roky poté ( 1877 ) postavena byla budova nová. Dvojtřídní zůstala až do doby přítomné, má nyní 93 dětí. Česká škola v r. 1919 zřízena a spojena r. 1928 dočasně se školou v Žalhosticích.

Kostel sv. Mikuláše v jednoduché pozdní gotice byl až do r. 1864 filiálkou farního kostela v Praskovicích. R. 1881 byl kostel přestavěn a z původní stavby zůstal asi jen spodek, který nese letopočet ( 1553- 1562 ) na portále. Původní, pravděpodobně dřevěný kostelík, připomíná se již v r. 1824, kdy odváděli králi Václavovi pololetně 9 grošů. Byl asi kryptou pánů. Většina kamenných desek je již nečitelná. Jeden z kamenů nese nápis:"Ano DOM. 1525. Tuto leží urozený pán Brzetislav z Kostelce nad Czernými lesy i tudiz nebosstik P. Petr Solensky z Kopist giz dussi pan Buh racz milostiv byti amen". Nad ní je menší deska se znakem ( půlený štít s přilbou s 2ma rohy ). Deska na podlaze kostelní lodi pána a paní ze Lstiboře, nápis má málo čitelný ( Legenda v I. díle " Litoměřicka"). Nad dveřmi sakristie na straně evangelijní jsou zazděny 4 desky kamenné, první se znakem rodiny ze Lstiboře ( štít s přilbou se zavřeným hledím na hoře), s nápisem " Vilem Kamýcký z Elstiborze", druhá se štítem a nadpisem " Anna Kaplířská z Sulevic",třetí s nadpisem Ludmila s Sedzyc", čtvrtá se znakem s nadpisem " Ladislaus Wostrovetz z Kralowitz".

Velký zvon o průměru 1 m s českým nápisem "Leta Panie 1534 ke czti chvale pana Boha k svatému Mikulassi do Zernossek tento zvon dielan za urozeného pana Wilima Kamyckého z Elstiborze od mis. T. ( patrně zvonař Tomáš z Litoměřic ), na jehož jedné straně byl relief sv. Mikuláše, na druhé straně znak dárce, byl za světové války roztaven. Také druhý zvon z roku 1863 ( o průměru 35 cm ) byl odveden.

Zámek Žernosecký vystavěn byl na místě bývalé tvrze. Pozoruhodné jsou jeho sklepy vinné, jejichž nejstarší část založena byla v době, kdy část vsi klášteru cisterciánckému ve Starém Celu v Sasku patřila, popsány jsou na str. 203, dílu I. Na světovou válku upomínají tři kameny v náspu železničním; 2 s nápisem italským, 1 polským, které zasazeny byly pracujícími válečnými zajatci. Severně od Kalvarie, kde dle pivěsti stával hrádek, jsou zbytky valů předhusitského hradiště o ploše 5 ha. ( Viz I. díl ). Marie na Hrádku viz Libochovany.

V zemském soupisu k berním z r. 1654 uvádí 19 chalupníků a 7 domkářů ( česká jména 2 Kloučkové, 2 Kulhavi, 2 Sedláčkové, Karhanka, Lhota, vávra, Králíček, Nízký, Počlinka, Kváša , Malý, Petřík, Růžička, Kuzová, Kelhovec, Holas, Bejdýsl, Pikinsovská, Bouz ). V r.1793 objevují se již jména německá, r. 1780 byly zde již 62 čísla, o půl století později jen o 2 čísla více; jedno z nich t. zv. "Červený dvůr" patřil k Zahořanům.

Česká pojmenování katastru udržela se z větší části až do dnes: Jáma , Vendula, Borky, Robotka, Stranice, Třešňovka, ) Kirschberg ), Stážiště, Holačky, Darovky, Skalka, Podhájky, U Labe.

Obyvatelstvo živí se pěstováním vína, polním hospodářstvím a ovocnářstvím. V obci jsou též lomy na opuku, výroba cementového zboží a pila. Viniční velkostatek je jedním z největších v Čechách a víno z Venduly, které za středověku i do Němec se vyváželo, prý jakostí i mělničinu předčí. V poslední době vyrábí se víno i šampaňské.

Farou náleží obec k Libochovanům. Pošta je v místě. Nádraží, nesoucí jméno obce je již na katastru žalhostickém. Přívoz spojující Velké Žernoseky s Malými jest zde od nepaměti. V místě je též přístaviště " Českosaské paroplavební společnosti".

Zodpovídá: Ludmila Pafelová

Převzato z knihy: Litoměřicko - obraz vlastivědný, autor: J.R.Tesař (1931)

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.