Obec se nachází 9,5 km východně od Ústí nad Labem. Do katastru obce patří obec Valtířov. Nový zámek byl postaven ve stylu pozdního empíru hrabětem Karlem Chotkem v letech 1842 - 1845. Kolem roku 1900 byl zámek přestavěn do současné podoby.

Hledat firmy v obci Velké Březno
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Velké Březno
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

OBEC Velké Březno - Děčínská 211, Velké BřeznowebFotografie u firmy

Obec se nachází 9,5 km východně od Ústí nad Labem. Do katastru obce patří obec Valtířov. Nový zámek byl postaven ve stylu pozdního empíru hrabětem Karlem Chotkem v letech 1842 - 1845. Kolem roku 1900 byl zámek přestavěn do současné podoby.

GEOBEN, s.r.o. - Krátká 4, Velké Březnoweb

Společnost GeoBen s.r.o. nabízí geodetické služby. Zaměřujeme se především na inženýrskou geodézii – geodetickou činnost ve výstavbě a s tím spojené služby a speciální velmi přesné geodetické práce.

DŘEVOVÝROBA DAŘINA s.r.o. - Děčínská 180, Velké Březno

Historie obce Velké Březno celá historie

Ves Velké Březno (139-142 m.n.m.) je poprvé zmiňována ve druhé polovině 12.století - přesněji v roce 1167 - jako „Brezina“ popř. „villa Nabrezine“, kdy oba labské břehy byly postupně kolonizovány řádem johanitů, jež zde získával rozsáhlá území od českého knížete. Tak i Velké Březno bylo dáno řádu sv. Jana (johanitům) bratry Hroznatou a Měškem. Toto darování bylo potvrzeno panovníkem roku 1188. Název obce je bezesporu odvozen od pojmenování březového lesa (Brziezina, Bryzna, Brziezna) z let 1369 až 1399. Poslední zápis pochází z archivu českého z roku 1456 a řídí se již pozměněným pravopisem Husovým, kde je název obce uveden jako „Brezno“ a „Na welkém Březně“.

Na přelomu 13. a 14. století se stává majiteli Velkého Března a Svádova děčínská větev významného šlechtického rodu Vartenberků. Postupem času jsou Vartenberkové také jmenováni patrony Valtířovského kostelíku. Za zpronevěru králi je jim nakonec odňat Svádov a tak na ochranu zbývajícího území budují hrad Vartu. Doba jejího vzniku není přesně známá a datuje se od 70 let 14. století až do poloviny 15. století. Jisté je, že poprvé se tato tvrz objevuje v přídomku Jiřího z Vartenberka, který se psal „na Březně“. Jan IV z Vartenberka prodává roku 1520 Velké Březno z finačních důvodů Bedřichu ze Salhausenu. Ti přestavěli tvrz na renesanční zámek z poplužním dvorem.

Šlechtický rod Salhausenů jehož historie sahá až do 12. století přišel do Čech na počátku 16. století ze sousedního Saska. Prvním pánem na Velkém Březně je Bedřich ze Salhausenu, který je nucen je roku 1523 prodat bratřím Hanušovi, Depoldu a Mikuláši z Těchvic. Ti se rozhodli v roce 1532 ke koupi svádovského panství a tak prodali Velké Březno zase Hanušovi ze Salhausenu, který byl bratrem zmíněného Bedřicha. Hanuš po několika letech přikupuje k panství obec Tašov a v roce 1548 spojuje Velké Březno se Svádovem. Bohaté dědictví spravuje jeho 5 synů z druhého manželství, kterým se daří je náležitě rozmnožit. V roce 1582 přechází dědictví do rukou Jindřicha Abraháma II, který je v podobě panství Velké Březno, Velichov, Býnov, Liškov, Babiny, Lhota p. P. a Bláhov prodává Beřichu ze Salhausenu a ten záhy otci své ženy Abrahamovi z Bock.

Nový majitel Velkého Března, Abraham z Bock pocházel ze Slezka. Roku 1609 umírá a o rok později i jeho syn Abraham. Dědicem majetku se stává Hanuš Abraham Bock, který v průběhu pobělohorského nástupu násilné rekatolizace odmítá opustit luteránskou víru, je nucen panství prodat a odejít do Saska. Roku 1628 obec získává Karel Glich z Miltic, pokatoličtěný protestant, který obnos za panství splácí Bockovi po částech. Díky 30 leté válce není Karel Glich schopen zplácet zbývající částku, a až po uzavření vestfálského míru se poměry na panství postupně konsolidovaly. Roku 1669 si kupuje baronský titul a v této době provdává svoji dceru Isabelu za Jana Konstantina Salhausena. Karel Glich umírá roku 1669 a jeho dcera roku 1676 prodává Velké Březno Žofii Anežce Mansfeldové provdané za Maxmiliána Dietrichstejna za 41 000 zlatých.

Zdrojem růstu bohatství pánů na Velkém Březně, byli především jejich poddaní. První podrobnější zpráva o nich pochází z roku 1654, kdy byl po celém království proveden soupis „osedlých,“ za příčinou vyměření daně. Tento soupis měl název „Berní rula,“ a generální visitáři měli za povinnost navštívit každé město, obec i každý dům, „vše shlédnouti a dle pravdivosti zapsati.“ Díky této rule víme, že v roce 1654 se ve Velkém Březně nacházelo 21 usedlých chalupářů a 2 pusté usedlosti. Je zajímavé , že v obci se nenacházel ani jeden sedlák. Všichni usedlíci byli zařazeni jako chalupníci, přičemž zařazení záleželo na množství dobytka. Hospodáři byli dále rozdělováni na starousedlíky a novousedlíky, ti měli výhodu, že byli po 3 roky osvobozeni od placení daně. Mimo to byli zbaveni placení daně i ti, co ve válce vyhořeli. Z přehledu jmen usedlích je patrné, že všichni byli německé národnosti.

Tím se dostáváme k dalším majitelům Velkého Března a těmi jsou Dietrichsteinové. Sňatek Anežky Žofie s Maxmiliánem byl důležitým mezníkem Severních Čech. Od této události získávali Dietrichsteinové v této oblasti stále více držav. Po smrti Žofie Anežky zdědil usedlost její syn a po něm jeho dcery Marie Anna a Marie Ernestina. Marie Anna se provdala za Jana Václava Galase, záhy však zemřela a Galas si vzal její sestru. Ta se po jeho smrti znovu provdala za Aloise Thomase Raimunda hraběte Haracha. Zámek ve Velkém Březně přestal být v tuto dobu panstvem obýván a stal se obydlím zdejších úředníků a budovou pro vedení celého statku. Po smrti Merie Ernestýny převedl tehdejší regent Platz von Ehrenthal roku 1712 panství do rukou hraběte Haracha. Harachové byli velmi vzdělaní lidé, kteří na panství zavedli výnosné zemědělské činnosti jako sadařství a později pěstování chmele a révy. Předposledním majitelem panství z rodu Harachů byl hrabě Jan Arnošt a posledním hrabě Arnošt Kryštov Josef. Zájem Harachů se v této době začíná obracet do sféry průmyslu, skla a textilu , a tak rozprodávají své severočeské statky.

K držení Velkého Března se roku 1841 dostal šlechtický rod Chotků. Panství koupil za 170 tis. zlatých hrabě Karel Chotek. Karel Chotek byl roku 1826 císařem jmenován nejvyšším purkrabím v Čechách a v této funkci setrval až do roku 1843. Za státní služby jej císař vyznamenal řádem Svatého rouna. Karel Chotek nechal starý zámek ve druhé polovině 19. století přestavět a vybudovali zde tzv. zámek nový. Ten vznikl původně jako vila podle projektu vídeňského stavitele H. Ferstela. Zámek byl roku 1843 rozšířen o postraní křídla a stal se trvalým sídlem rodiny Chotků. Přestavbou v letech 1885 až 1910, dle plánů drážďanského architekta Fleischera dostal podobu novorenesanční vily s anglickým parkem, tak jak jej známe dednes. Chotkové byly poslední zdejší vrchností a Velkobřezenské panství spolu se zámkem a hospodářským zázemím se stalo předmětem znárodnění v roce 1945.

OBEC Velké Březno

Děčínská 211, Velké Březno, 40323, Velké Březno

Osoby

  • Mgr. Kulhánek Michal, starosta

Kontakty