Velim je obec Středočeského kraje kolínského regionu, ležící 10 km západně od tohoto města a s více jak 2110 obyvateli je největší obcí Kolínska. Dominantu zdejšího náměstí tvoří samostatně stojící zvonice u katolického kostela sv. Vavřince.
Hledat firmy v obci Velim
Živé firmy v obci Velim 57 firem
třída Krále Jiřího 243, VelimOtevřenoZabýváme se pěstováním ovocných stromků a keřů a okrasných dřevin v širokém sortimentu. Provádíme návrhy a realizace zahrad.Karlova 667, VelimzavřenoK Sídlišti 563, VelimzavřenoNa Skalce 634, VelimzavřenoPalackého 452, VelimzavřenoKarlova 536, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 372, VelimzavřenoPalackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Karlova 667, VelimzavřenoK Sídlišti 563, VelimzavřenoNa Skalce 634, VelimzavřenoPalackého 452, VelimzavřenoKarlova 536, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 372, VelimzavřenoPalackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
K Sídlišti 563, VelimzavřenoNa Skalce 634, VelimzavřenoPalackého 452, VelimzavřenoKarlova 536, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 372, VelimzavřenoPalackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Na Skalce 634, VelimzavřenoPalackého 452, VelimzavřenoKarlova 536, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 372, VelimzavřenoPalackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Palackého 452, VelimzavřenoKarlova 536, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 372, VelimzavřenoPalackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Karlova 536, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 372, VelimzavřenoPalackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
třída Krále Jiřího 372, VelimzavřenoPalackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Palackého 108, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
třída Krále Jiřího 248, VelimzavřenoVítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Vítězovská 619, VelimzavřenoVítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Vítězovská 618, VelimzavřenoVítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Vítězov č. 59, VelimzavřenoNa Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Na Skalce 634, Velimzavřenonáměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
náměstí Obránců míru 120, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
třída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPalackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Palackého 487, Velimzavřenotřída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
třída Krále Jiřího 269, VelimzavřenoPražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Pražská 68, VelimzavřenoPalackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Palackého 664, Velimzavřeno
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
2 části obce:
31 ulic:
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
Demografické údaje
Historie obce Velim celá historie
Archeologické nálezy dokazují, že okolí obce i Velim sama byla osídlena již v pozdní době kamenné - eneolitu, tedy 3800 - 1900 př. Kr. První písemná zmínka o Velimi se klade do období panování knížete Boleslava II., který r. 999 daroval toto území synu Oldřichovi, pánu župy oldříšské. Ta je zaznamenána ještě r. 1110. Název obce pochází z vlastního jména Vela: Velyně, Velyna. R. 1272 náleží tato nejspíše slovanská osada bratřím z Velyně (Bruno, episcopus Olomucensis, Helmholdo, Ottoni et Gunthero, fratribus dictis de Welyn, famulis suis feudum in villa confert).
K Velimi patří osada Vítězov (překlad z něm. Siegfeld podle bitvy u Kolína r. 1757), a to podle rozhodnutí Karla IV. ze dne 4. října 1358. Původní jméno osady bylo Kly.
Vzácnou památkou Velimi je kostel sv. Vavřince ze 13. st. , původně románský, později upraven goticky, v 18. st. pozdně barokně.
V l. pol. 14. st. patří již Velim k panství poděbradskému. Třicetiletá válka zasahuje obyvatelstvo celé země, tedy i Velimě: drancování, požáry, mor. Až císařské patenty, zvl. patent toleranční v r. 1781, změnily život obyvatelstva. R. 1848 pak přináší zrušení poddanství a určitou svobodu.
Rozkvět obce spadá do 70. let 19. st., kdy vzniká ve Velimi průmysl. Je to zásluha starosty Josefa Škopka a superintendenta české církve helvetské, Justa Emanuele Szalatnaye. Je postaven cukrovar (1867), továrna na čokoládu (1869), cementárna (1888), továrna na piana (1920), dvě cihelny, rozvíjí se obchod a řemesla. Obec je však stále převážně zemědělskou.
V oblasti kultury a výchovy sehrál význačnou roli Sokol, založený r. 1868. V r. 1911 navštívil Velim prof. T. G. Masaryk a přednášel na téma Naše politická situace.
28. říjen 1918 byl nadšeně uvítán. Nastává opět kulturní i ekonomický rozvoj, který násilně přerušuje okupace v r. 1939. Po osvobození začaly opět pracovat všechny společenské složky. Tuto činnost přerušil rok 1948. Obec byla nejvíce postižena kolektivizací zemědělství a znárodněním průmyslu. Teprve rok 1989 přinesl demokracii a s ní novou etapu života obce.
Z významných rodáků je znám Primus Sobotka, filolog a překladatel (1841-1925), pěvci Václav Nouzovský (1918-1980), Stanislava Součková (1923-1997), Jaroslav Souček (1935) a Ladislava Nohejlová - Mrzenová (1954). Ve Velimi se narodil akad. malíř Jiří Škopek (1933), malířka Dorota Zlatohlávková (1952), dále mistr sportu Josef Tesař (1927) a další. Významnou činnost vyvíjí Klub rodáků a přátel Velimi při Sokole Velim.
Fotogalerie obce Velim
OBEC Velim
náměstí Obránců míru 120, Velim, 28101, Velim
Osoby
- p. Seifert Josef, starosta
Kontakty
- 321 763 220
- ouvelim@velim.cz
- www.velim.cz
Vlajka
