Hledat firmy v obci Veletov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Veletov
Živé firmy - počet: 7, obec Veletov

COOP JEDNOTA Veletov - Veletov č. 81

JAMPÍLEK FRANTIŠEK - Veletov

MONTÁŽ J & M - Veletov č. 33

OBEC Veletov - Veletov č. 5

SLAVÍK STANISLAV - Veletov č. 71

SPORTHOTEL RELAX - Veletov č. 106

VČELAŘSKÁ FARMA VELETOV - Veletov č. 20

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

SPORTHOTEL RELAX - Veletov č. 106

COOP JEDNOTA Veletov - Veletov č. 81

JAMPÍLEK FRANTIŠEK - Veletov

Historie obce Veletov celá historie

Labe tvoří mezi Konárovicemi a Starým Kolínem několik pěkných ostrovů. Vysokým jezem nadržuje se totiž voda pro mlýnské náhony veletovský a baštecký, které tak s hlavním tokem labským zavírají řečené ostrovy. Při jednom z nich na pravém břehu hlavního řečiště rozkládá se vesnice Veletov (199m).

Paměti.

Jméno osady, pocházející od rodového jména Velet, ukazuje k tomu, že založena byla v prvních dobách slovanského osídlení. Na ně ukazuje také popelnice typu lužického, chovaná ve sbírkách školních.

Prvně setkáváme se s tou vsí k r. 1306, kdy náležela Milotovi z Choltic, pánu z mocné rodiny Benešoviců, do dnes trvající pode jménem hrabat Sedlnických z Choltic (RD. II. 912). Roku 1309 prodal pan Milota své statky Veletov a Pfaffendorf (snad Sokoleč na Poděbradsku) se všemi pozemky, toky, honbou, rybolovem, platy a mlýny za 600 hřiv. stř. (640 kop gr.) klášteru cisterciánů v Sedlci u Kutné hory (RD II. 956). Klášter Sedlecký byl v nepřetržitém držení Veletova do válek husitských.

R. 1426 zastavil císař Zikmund ves Veletov s luhy a jezerem a vším příslušenstvím ve 200 kopách gr. č. Mikuláši Divůčkovi z Jemniště a Kladrub, tehdy nejvyššímu mincmistrovi a dědicům jeho. Týž pustil tento statek svůj knězi Bedřichu ze Strážnice a panošovi Šimonovi ze Strážnice, bratru jeho, ve čtvrtek před sv. Matějem apoštolem, léta 1441 k panství Kolínskému. Po pěti letech, v úterý před hromnicemi léta 1446, postoupil jej zase Bedřich ze Strážnice švakru svému Janovi z Trojanovic, bohatému horníku, kterýž přikoupiv r. 1456 Pašinku, býval zván nadále Pašinkou z Trojanovic.

Král Jiří z Poděbrad, maje veliká vydání na vojsko, vypůjčoval sobě na statky své. Také pan Pašinka z Trojanovic zapůjčil králi 200 kop gr. č., kteréž mu byly roku 1465 připsány k výplatě vsi Veletova. Později král Vladislav II. l. 1473 připsal mu nových 200 kop s podmínkou, aby ves ta do dvou životů vyplacena býti nemohla, kterýž úpis roku 1480 nově byl králem stvrzen (Akh. Č. 30., 36., 168).

R. 1477 potkalo jej neštěstí rodinné, neboť syn jeho Jiřík byl z neznámých příčin sťat v Kolíně k rozkazu knížete Hynka Minsterberského, jenž byl tehdy pánem na Poděbradech. Snad na spásu duše nešťastného syna starý pán Pašiněvský, vyžádav si svědectví urozených pánů Beneše z Weitmille, purkrabě na Karlštějně i mincmistra v Hoře Kutné, Jana Hrabaně z Přerubenic a na Suchdole, Petra Plútvice z Dubence a na Chotouchově, Prokopa Mírka ze Solopisk a na Pečkách, v úterý v den sv. apoštolů Filipa a Jakuba l. 1482 postoupil ves Veletov šepmistrům a radě na Horách Kutných k jejich špitálům sv. Kříže a sv. Lazara (DP. I. 62, Akh. č. 169.).

Když klášter Sedlecký po válkách husitských počal se zvelebovati, činil tehdejší opat nároky na Veletov, ale šepmistři se tomu opřeli a hájili se listem krále Vladislava, ve kterémž stálo, že žádný té vsi od horníků vyplatit nemůže, leč král sám k dědičnému užívání a vlastnímu jmění. Spor ten byl urovnán l 1550 v úterý po sv. Floriánu smlouvou uzavřenou mezi opatem Antonínem a šepmistry Kutné Hory v ten smysl, že tito postoupili klášteru v náhradu dvůr řečený Gruntlík s dědinami, s platem i se vším příslušenstvím na Turkaňsku ležící. Držba tato utvrzena jest r. 1561, kdež král Ferdinand I. Odňal klášteru Sedleckému právo, aby směl zboží Veletovské vyplatiti ze zástavy (M. XIII. 102, DZ. 16, E. 24).

Dne 24. března 1616 vyhořela ves Veletov i s kostelem na cele a 10 lidí tím ohněm zahynulo, jiných nemálo opáleno a do Hory Kutné do špitálu přivezeno; i koní a dobytka na díle v ohni zůstalo (DP. II, 159.). Na ulevení bídy posláno od obce Kolínské 200 korců ovsa, a měšťané tam posílali chleby, slámu a jiné potřeby (DK. I. 269.).

Pro účastenství své ve vzpouře proti Ferdinandovi II. propadla Kutná Hora roku 1624 všemi statky svými. Když potom l. 1625 některé od císaře jí vráceny, nalézala se mezi nimi též ves Veletov.

Ve válce třicetileté netrpěla ves, nejsouc láji vojenské na ráně, tou měrou, jako vsi jiné ve vůkolí. Z popisu 1654 dovídáme se, že ve Veletově bylo 9 sedláků, a sice: Václav Beneš (měl 48 korců rolí), Martin Valenta (42), Jan Spurný ml. (44), Jakub Beneš (36), Jiří Horáček (30), Tomáš Řepa (30), Václav Zmotka (24), Jan Novák (36) a Jan Valenta (28); dále 7 chalupníků: Václav Šusterka (9), Jan Spurný (12), Jan Doležal (9), Havel Zálešický (6), Matěj Motáček (12), Václav Pohana (12) a pustá chalupa Zrzánkovská (6). Konečně tu byli 4 podsedci či zahradníci. Úhrnem drželi tito poddaní 395 korců rolí vrchovaté míry čili 444 1/ 2 korce míry sehnané; zanedbaných a lesem zarostlých rolí bylo 29 korců, louky vydávaly 58 vozů sena a 29 vozů otavy.

V popisu r. 1714 uvádějí se osedlí potažníci: Václav Beneš, Mart. Čábelka, Jiří Špatenka, Jan Horáček, Jiří Horáček, Adam Jedlička, Pavel Zmátlo, Jakub Novák a Jan Houkal. Chalupníci: Pavel Zvára, Tomáš Černý, Tomáš Čábelka, Jan Svatoš, Jakub Horáček, Jan Vokolek a zahradníci Václav Hrodek, Pavel Horáček, Pavel Viktorin, Václav Dalešický, Jiří Samec, Tomáš Vokolek a Jan Jelička. Konečně uvádějí se domkáři Jakub Čábelka, tkadlec, Jan Horáček a Vavřinec Čábelka, nádenníci, Jan Bína, švec, a Jan Svoboda, krejčí. Konečně mlýn o třech složeních s 5 stupami, pilou a olejnou. Bylo tedy r. 1714 ve Veletově 28 obytných stavení, z nichž daň vycházela.

Špitální pozemky při statku Veletovském byly větším dílem u Hory Kutné. Ve vsi Veletově klidilo se r. 1750 pouze: k Záboří loučného sena 10 a otavy 5 vozů dvouspřežních; za mlýnem veletovským za „hraběma“ porostlin 2 korce; dále z louky u Labe, kterouž voda v čas sekání zaplavuje a trávu odnese, loučného sena 16 vozů, otavy 9 vozů; lesů od samého tvrdého dříví 6 1/ 4 k., porostlin 4 korce.

Na stálých úrocích vycházelo od 8 sedláků a 11 chalupníků a šenkýře 73 zl. 15 kr., nájmu z převozu 8 zl., z panských chalup nájmu 8 zl. 50 kr. Užitek na běžných platech počítal se: od mlynáře Václava Holečka, jemuž mlýn patřil, úroku ročního 23 zl. 20 kr.; od poddaných za výhosty, dovolení k ženění a k řemeslu 6 zl. 15 1/ 2 kr. Poddaní robotovali: 5 sedláků týdně po 2 1/ 2 dne při špitálském dvoře u K. Hory = 650 dní ročně s koni – na ostření radlic dostávali 3 zl.; 3 menší sedláci týdně po 2 dnech = 312 dní, též šenkýř týdně po 1 dni = 52 dni; 11 chalupníků chodilo na robotu pěší: od 1. září do konce května po 3 dnech týdně a ještě z mlácení se potřebovali = 1387 dní; denně dostávali 3 kr. peněz, krup 1 žejdlík, chleba 1 1/ 2 libry, soli 1/ 9 4 žejdlíku; od 1. června do konce srpna po 3 dnech a to 7 sedláků (bez rychtáře), šenkýř a 11 chalupníků celkem 741 den; denně obdrželi 1 kr. peněz, chleba 1 libru, soli 1/ 10 žejdl. Dále 33 podruzi, kteří za žní pracovali po 2 dnech = 66 dní a dostávali chleba 1 libru, krup 1/ 2 žejdlíka (PK. 40). Tato robotní povinnost přestala r. 1785 a na peněžité dávky uvedena.

Roku 1787 čítal Veletov 49 domů, r. 1843 již 73 domy se 429 obyv. (mezi nimi 20 rodin evangelických a 1 židovská) a pozemků 917 jiter 505 y 0.

Kostel Zvěstování Bl. Panny Marie.

Starý, neúhledný kostelík veletovský sbořen byl 17. června r. 1895 a nynější krásná svatyně slohu gotického zbudována dle plánů c. k. stavebního rady J. Krcha pod dohledem architekta B. Moravce nákladem 40.000 zl. Dne 11 července 1897 byla slavnostně požehnána.

Při kostele veletovském bývala fara. R. 1306 usadil sem opat kláštera Sedleckého kněze Jindřicha (RD. II. 912), roku 1367 jmenuje se kněz Michal, 5. srpna 1390 uveden sem kněz Václav z Jindic, po jeho odchodu 21. dubna 1396 kněz Bedřich z Přibislavic, dále kněz Jan a r. 1440 kněz Mikuláš z Kolína (LC). R. 1367 platila fara pap. desátku nejmenší obnos na celém děkanátu, totiž 12 gr. (RDP).

O dalších osudech fary na ten čas nemáme zpráv. Poněvadž na menším zvoně jmenuje se kněz Jan Kotcovský roku 1619, soudíme, že fara veletovská zašla teprve po vypuzení kněží nekatolických z Čech (roku 1623). Staří pamětníci vypravují, že farní budova stávala na usedlosti rolníka Sixty. V polovici XVII. století byl Veletov přifařen ke Kolínu a od r. 1718 ke Konárovicům. Patronátní právo vykonává nyní obec města Kutné Hory.

Ve věži kostelní visí 2 velké a 2 malé zvony; oba větší jsou krásné památky umění zvonařského. Největší z nich (průměr 117 cm, výška 90 cm) jest ozdoben arabeskami a lupením, ramena jeho do dřeva zapuštěná nesou lidské tváře a lupenité ozdoby. Kolem koruny nápis:

WOLEI NEPRZESTAWEI GAKO TRAVBA POWISS

HLASV SWEHO A ZWESTVG LIDV MEMV MRZKOSTI

GICH IA HLAS WOLAGICIHO NA PAVSSTI

SPRAWTE CZESTV PANIE 1617

Dole na jedné straně:

MIKVLASS WODNIAN

SKY Z CZAROWA *

Pod tím erb: v štítu trubka a lev v první polovici, druhá polovice dvěma příčkami na tři prázdná pole rozdělena. Nad štítem otevřené hledí a pštrosí peří.

Na druhé straně zvonu čteme:

VRZEDY K SSPITALA SO KRZI

ZE – TOMAS – MICHALV IAKVB AV

VES PISAR

Pod tím drží dva andělé kalich s pokrývkou křížem ozdobenou, po stranách pak kalicha obraz páva a lva a pod tím zase nápis:

KATERZINA MLINARZKA NAD WELETOWEM SYRA

WDOWA RYCHTARZ WELETOWSKY A KONSZELE

IAN BENESS IAKVB BEMSV IAKVB KHOL WACZLAW

PROCKA ADAM GEDLICZKA KOSTELNICI IAN BEY-

CHORSKEY IAN TOMEK

Menší zvon (průměr 110 cm, výška 83 cm) jest také ozdoben arabeskami a lupením. Kolem koruny čteme nápis:

WENITE AD CHRISTVM OMNES QVI LABORATIS ET

ONERATI ESTIS IPSE RECIP VOS. VERBVM DOMINI

MANET IN ETERNVM AN 0 1619

Pod tím relief: Kristus na kříži a pod křížem Matka Boží se sv. Janem. Na druhé straně znak jako na větším zvonu a dole kolem nápis:

KATERZINA MLINARZKA KRYSTOF DOMAZLICZK

DANYEL TRZYSKA MARTIN KLATOWSKY NA TEN

CZAS AVRZEDLNICY ZADVSSY SWATEHO KRZYZE

NA HORACH KVTNACH. SPRAWCZE DVCHOWNI

KNIEZ IAN KOTCOWSKY. RYCHTARZ IAN BEY-

CHORSKEY KONTZELE IAN BENESSV ADAM GE-

DLITCZKA IAKVB KHOL WACLAW HORAK. KO-

STELNIK GYRZYK CZERNEY

Třetí zvonek byl v r. 1897 znovu přelit a čtvrtý je zcela malý a bez zvláštní ceny.

Kostel veletovský chová missál z r. 1660 a pro zádušní mše z r. 1743.

Škola.

Již v soupisu z r. 1713 jmenuje se ve Veletově škola se školním mistrem. R. 1775 byla tu jednotřídní škola trivialní. Roku 1791 docházelo sem 28 dětí. Chatrná budova školní byla r. 1808 přestavěna. Stavební materiál a řemeslníky platil špitál kutnohorský jako patron školní, práce nádennické a povozy opatřila obec. Mezi stavbou vyučováno ve světnici Pavla Viktorina č. 42. R. 1848 zapsáno bylo 57 dětí, do školy nedělní 23 dětí. Učilo se náboženství, čtení, psaní, počtům. Roku 1881 zvětšena dosavadní učebna o délku okna a některé jiné vnitřní přestavby provedeny. Roku 1891 zřízena II. třída, pro niž učebna s pokojíkem pro druhého učitele a kabinetem vystavěna na západní straně staré budovy školní. Od 1. září 1891 počalo se učiti ve dvou třídách.

Na škole zdejší působili: Matěj Jankovský, Jan Vorel, Frant. Hromádko (1775-1818), Jiří Svoboda (1818-29), Jiří Teplý (1829-59), Frant. Vála (1859-71), Hynek Baďouček (1871-79), Václav Říha (1879-81), Lad. Pacovský (1881-88), Jan Buňata (1888-89), Ant. Vaníček (od r. 1889); s ním od zřízení II. třídy Ludvík Červinka (1891-95), Frant. Vacín (1895-97) a Václav Žoudlík (od r. 1897).

Roku 1898 jsou tu 2 třídy, 2 učitelé a 79 žáků (42 chl., 37 děv.). Rozpočet školní i školní plat uhrazuje obec bez obecní přirážky. (Kron. Šk.).

OBEC Veletov

Veletov č. 5, 28002, Kolín 2

Osoby

  • p. Beneš Pavel, starosta

Kontakty

1 části obce: