K založení muzea v Komárově došlo 8. dubna 1934 skupinou dobrovolných pracovníků. 1. září 1935 bylo muzeum slavnostně otevřeno v prostorách bývalého zámku. Dle nového muzejního zákona z roku 2006 bylo třeba zajistit chod muzea, postarat se o expozici

Hledat firmy v obci Komárov, ulice V Brodu
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 239 firem

Karly Machové 48, Beroun-Město, Beroun23,29 km

Slapská 130, Beroun-Centrum, Beroun23,33 km

V Lipkách 194, Dobříš23,34 km

Husovo nám. 39/26, Beroun-Centrum, Beroun23,45 km

Drašarova 155/15, Beroun-Město, Beroun23,46 km

Na spravedlnosti 589, Rožmitál pod Třemšínem23,50 km

Wagnerovo nám. 1541, Beroun-Město, Beroun23,51 km

Wagnerovo nám. 1541, Beroun-Město, Beroun23,51 km

Bezděkovská 760, Rožmitál pod Třemšínem23,53 km

Školní 247, Milín23,56 km

Politických vězňů 200, Beroun-Město, Beroun23,62 km

Višňová č. 3523,65 km

Na Ostrově 274/5, Beroun-Závodí, Beroun23,67 km

Talichova 825, Beroun-Město, Beroun23,69 km

Višňová č. 123,74 km

Višňová č. 15423,81 km

11. května 321, Milín23,84 km

Nižbor č. 2523,85 km

Pražská 577, Dobříš23,86 km

Roztoky č. 21723,96 km

Historie obce Komárov celá historie

Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.

K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.

Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho majetek byl zkonfiskován a Komárov patřil až do roku 1902 do vlastnictví šlechty na hořovickém panství.

Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoko ceněné předměty z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlní podniká již od 14. století.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.