Útěchov

Ve sbírce A. Czernyho se zachovala pověst o vzniku Kouzelné hory - je prý dílem ďábla, který se jednou rozhodl Útěchov zasypat a navždy jej zničit. Právě když se svou čertovskou družinou přilétal k obci, začalo na zvonici vyzvánět poledne. Zvuk zvonu zlomil moc ďábla, který se hned obrátil na útěk. Přitom mu z rukou padaly obrovské kameny a tak vznikla Kouzelná hora. Pásmo Kamenné hory patří do období křídy. Pohoří je tvořeno pískovci a opukou, které se hnojně používaly jako stavební materiál. Mnohé kamenolomy, které se zde po dlouhá léta provozovaly, přinesly jejím majitelům dobré příjmy. V pískovci se nacházejí četné otisky koster mořských živočichů. Jižní strana obce leží na úpatí Panského vrchu vysokého 425 metrů z velké části dnes pokrytého lesem. Západ obce tvoří zvlněná krajina, jak již říká název "Ovčácké údolí dnes zvané Ovčiny" a geologicky patřící do období permu (v této oblasti se dříve rozkládaly pastviny pro obce). Archeologické nálezy svědčí o osídlení již v mladší době kamenné. V muzeu v Moravské Třebové jsou uloženy nálezy z katastru obce Útěchov: podlouhlý kamenný drtič elipsovitého průřezu, délka l0 cm, větší průměr 6 cm, menší průměr 4 cm, inv.č.A18, Josef Horký jej zařadil do neolitu, kamenné kruhové drtidlo ze slepence, průměr 16cm, výška 7 cm, inv.č.A17, též Josefem Horkým zařazeno do neolitu. Další dvě kamenné industrie uložené v muzeu, které byly nalezeny v blízké obci Dlouhá Loučka, což je pro region třebovska druhá největší nálezová frekvence ze stejného období, dává podklad k oprávněnému tvrzení o výskytu člověka v prostoru obce v období neolitu, neboť nálezy mají sídlištní charakter. Nejstarší zmínkou o historickém výskytu člověka v regionu obce Útěchov jsou úvahy a výzkum význačného archeologa Freisinga Beningera. Tento archeolog proslul svými pracemi a výzkumy na jižní Moravě, kde se zabýval především výzkumem paleolitu. V období druhé světové války prováděl výzkumy spojené se stavbou dálnice Vratislav-Vídeň. Vyslovil domněnku o výskytu paleolitického člověka v lokalitě Útěchov-Hrádek-Dlouhá Loučka. Na základě sběru velkého množství úlomků silně patinovaného rohovce (v lokalitě Hrádek 169 kg) vyslovil domněnku o lovecké stanici v době aurignacienu (-35 tis.let)v tomto prostoru.Rohovec se pravěku používal jako méně kvalitní náhrada severského pazourku a při jeho zpracování vznikalo velké množství odpadu. Obdobný nález učinil i na lokalitě poblíž valů hradiska u Mařína. V poválečné době však byly jeho závěry brány s určitou rezervou. Mezi obcemi Útěchov a Dlouhou Loučkou, na pahorku dodnes zvaném Hrádek, stávalo hradiště v době slovanské již jednoznačně prokázané osídlení, v závěru této doby, v době břetislavské, vzniká zde hradiště, mající vztah k hradišti na Mařínu. Toto jednoznačně hovoří o slovanském původu Útěchova a pevné sociální a ekonomické hierarchii v tomto období na této lokalitě. Na slovanský původ Útěchova ukazuje i toponomasticky název obce končící na -ov. Později dochází k vývoji hradiska ke středověkému hradu. Dochází k přebudování fortifikace. Jsou hloubeny příkopy, navršeny nové valy a těleso hradu a předhradí vyzdviženo. Tím se dostává starší keramika na povrch a je zajímavé, že nálezy slovanské, starší keramiky, jsou mnohem četnější než keramiky středověké. Stavební hlína byla kopána v bezprostředním okolí hradiště, dodnes dobře patrné výkopy a záseky v okolí, později tyto zaplaveny vodou. Byla vybudována přístupová hráz a komunikační zásek k Mařínu. Středověký hrad byl důležitým mocenským centrem, neboť jeho rozměry jsou na toto období impozantní, byl zřejmě centrem moci před příchodem Rýzmburků. Na celé ploše předhradí jsou stopy po požáru, zřejmě následky dobývání hradu. Malé množství středověkých nálezů ukazuje na krátké trvání fáze hradu. Oblast Moravskotřebovska byla kolonizována kolem poloviny 13. století, Borešem z Rýzmburka, který ji dostal za věrné služby Václavu I., který povolal kolonisty ze středního Německa, aby vykáceli lesy a osídlili i méně výhodné polohy. První písemná zmínka o naší obci je z roku 1365. Když po vymření moravské větve Rýzmburků, připadlo panství v roce 1325 jako odúmrť moravskému markraběti a ten je v roce 1327 zastavil Jindřichu z Lipé. V roce 1365 pak Jindřich prodává panství moravskému markraběti Janu Jindřichu Lucemburskému. Listina obsahuje výčet vesnic, mezi nimiž je jmenován i Vthysdorf tehdejší Útěchov (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IX. 389 a 390). Jak přišla obec ke jménu "Útěchov" německy zvaný "Uttigsdorf" není dobře známo. V listině L.B. VIII 220 z roku 1938 stojí: "Ucyechov cem Curia ebidem Feudali ad castrum pertinente" - Útěchov spolu s lenním dvorem, který se táhne až k hradu (pravděpodobně výše zmíněná tvrz). V roce 1465

se v listinách objevuje Hinkonis do Vtiechuow jako biskupský lenní pán v Bgezdu u Modřic, tak je také předpokládáno, že rytíř z Utiechuow byl nositelem léna Moravskotřebovského panství a vesnicím a dvorům přikládal svoje jméno. Nejstarší budovou obce je lenní dvůr, dřívější sídlo leníků vrchnosti z Moravské Třebové. Patřil již kolem roku 1398 i se dvěma panskými mlýny, mlýnem na prach (dům čp. 20.) a kamenným mlýnem (dům čp. 45) k vrchnostenskému dvoru v Moravské Třebové. Prvním majitelem uváděným v dokumentech je kolem roku 1465 právě rytíř Jindřich z Útěchova. Jeho nástupce byl Mole von Múhlradlitz. Ten pocházel ze starého slezského rodu s vlastním erbem. V jeho horní části byly stříbrné růže na červeném podkladě, spodní polovina byla rozdělená jako šachovnice na černé a stříbrné čtverce. Jako klenot měli tři červená pera na stříbrných parohách. Kolem roku 1596 byl dvůr ve vlastnictví Hurrberga von Belzdorfa a kolem roku 1605 pak Sebastiana Reichenbacha z Reichenbachu, který byl pohřben v blízkém Boršově. Z jeho hrobu se dochovala původní náhrobní deska, která je uložena v boršovském kostele.

Když v roce 1486 koupil Moravskotřebovské panství Ladislav Velen z Boskovic od Heralta z Kunštátu, obnovil ztracené pravomoci útěchovského dědičného rychtáře. V roce 1612 pak koupil dědičnou rychtu Ladislav Velen pán z Moravské Třebové, ze Žerotína a Černé hory a sjednotil ji s lenním dvorem. Jmenovaný Ladislav Velen se zúčastnil povstání českých knížat proti císaři Ferdinandovi II. V důsledku zrady Karla Lichtensteina bylo spiknutí odhaleno a jeho účastníci popraveni. Moravskotřebovský pán Ladislav Velen musel hledat záchranu své osoby v emigraci. Jeho majetek byl zastaven a císař jej udělil lénem zrádci Karlu Lichtensteinovi. Ten následně zvýšil robotní povinnosti místním obyvatelům teď už svým poddaným.