Obec Ústrašice (německy Austraschitz) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží přibližně 9 km jižně od města Tábora a protéká jimi Maršovský potok.

Hledat firmy v obci Ústrašice, část obce Ústrašice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 208 firem

Žižkovo nám. 11/11, Tábor8,28 km

Žižkovo nám. 11/11, Tábor8,28 km

Vožická 3201, Tábor8,29 km

Vožická 3149, Tábor8,29 km

Žižkovo nám. 2, Tábor8,31 km

Žižkovo nám. 2, Tábor8,31 km

Žižkovo nám. 3/3, Tábor8,33 km

Žižkovo nám. 8/8, Tábor8,35 km

Žižkovo nám. 6, Tábor8,35 km

Děkanská 302, Tábor8,38 km

Stránského 2291, Tábor8,39 km

Převrátilská 330/15, Tábor8,40 km

Wilsonova 420/27, Soběslav III, Soběslav8,42 km

Železná 366, Čekanice, Tábor8,43 km

V Lukách 923, Soběslav III, Soběslav8,45 km

Stránského 2510, Tábor8,45 km

Kpt. Jaroše 2000/10, Tábor8,79 km

Kpt. Jaroše 2000/10, Tábor8,79 km

Kpt. Jaroše 2958, Tábor8,92 km

Obchodní 879, Soběslav III, Soběslav8,94 km

Historie obce Ústrašice celá historie

Ústrašice, kdysi též Oustrašice, leží asi devět kilometrů jižně od Tábora. Poprvé je obec připomínána v roce 1405, kdy ji držel Václav Tóma z Ústrašic. Další dochovaná zpráva pochází až z roku 1454, kdy v ní Přibík z Dobronic získal jakousi odúmrť. V 16. století ves náležela rodu Kraselovských z Kraselova, z něhož bratři Václav, Zdislav a Mikuláš ji prodali Volfu st. Hozlauerovi z Hozlau, který pak Ústrašice připojil ke Bzí. Po něm ves držel jeho syn a následně vnuk Volf ml. Hozlauer, který zde pravděpodobně postavil tvrz. Tu pak s dvorem a vsí prodal svému bratru Petru Pavlovi ml. Hozlauerovi, od něhož roku 1616 celé zboží odkoupil Petr Vok Kořenský z Terešova.

Statek Ústrašice i ves s mlýnem koupil v roce 1630 Matyáš Karel František ze Šternberka a vše připojil ke svému bechyňskému panství. Od té doby také mizí zprávy o zdejší tvrzi. Od roku 1677 patřily Ústrašice k Želči. V držení Lobkoviců byly až do roku 1870 kdy je Karel Lobkovic věnoval své dceři Marii Markétě hraběnce z Harrachu. V roce 1907 Otta Harrach prodal velkostatek v Želči i Ústrašice Františku Maškovi.

Ústrašická tvrz stávala v místech pozdějšího dvora, v jehož severovýchodním rohu bylo možno vidět nad sklepem klenutí – pravděpodobně její jediný pozůstatek.

Říká se že z bývalého dvorského sklepa vede stará, dnes zasypaná podzemní chodba, ústící až u rozcestí silnice z Plané do Želče.

Hozlauerové z Hozlau byli starou českou rodinou německého původu, která pocházela z tvrze Hozlau na Chebsku. V jejich erbovním štítu, rozděleném pokosem i pošikem se střídalo červené a stříbrné pole. Nad přilbou pak byl zlatý snop – symbol svornosti a hojnosti.

Předkové tohoto rodu se v druhé polovině 15. století přestěhovali více do vnitrozemí, zanedlouho jejich potomci zbohatli a rozdělili se do dvou větví. Jeden ze tři bratří – Volf starší – zakoupil na jihu vesnice Bzí, Štipoklasy a Ústrašice a stal se zakladatelem větve Hozlauerů ze Bzí.

Kdysi se obyvatelům Ústrašice říkalo Prameňáci. To proto, že zdejší muži se ponejvíce živili plavením dřeva po Lužnici a Vltavě až do Prahy. Byli to zdatní a otužilí muži. Měli své plavecké písně, kterými si zpříjemňovali namáhavou dřinu. Že nebyla právě nejlépe placena, o tom svědčí dobový popěvek: „Prameňáci jedou, chleba nemají, pod prameny vlezou, kůru žvejkají.“

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.