Třemešná

Podle dochovaných pramenu už kolem roku 1256 musela v Třemešné fungovat farnost. Tato existovala až do husitských válek, kdy byla obec zničena (1428) a později už nebyla obnovena, což zapříčinilo, že až do roku 1784 zajišťovala liptáňská farnost zdejší duševní obrodu, Teprve kolem roku 1784 byla postavena zdejší obecní fara.

Všechny osady, uvedené v testamentu biskupa Bruna, patřící do olomouckého biskupství a ležící na jihu naši enklávy, jako i Třemešná - Renversdorf (1256), či pozdější Renfriedstorph (1267), byly založené německými kolonisty po vyklučení lesa. Tento typ zakládání nese název -lánová ves. Postup při zakládání byl tento - kolem říčky nebo potoka se po obou stranách zakládaly usedlosti bez ladu a skladu. Před pozemkovou reformou byl ke každé chalupě připojen různě dlouhý pás půdy (sáh.lán či hub), který většinou končil na okraji lesa, kde už pokračovaly obecní pozemky. Údolím probíhala různě hustá síť cest, která vedla po obou březích vodoteče. Na druhou stranu přecházela buď přes brod, nebo přes most. Doposud nebyla vytýčena žádná pevná trasa. A ten typ zástavby byl nazývám lánová ves. Podobně tomu bylo i kolem Mušlího potoka,který tvořil osu výstavby objektů. V té době neměl potok takových rozměrů a vydatnosti jako dnes. Neboť byl napájen pouze jedním pramenem. Výměra, kterou v průběhu osídlování ve 12.-14.století, kdy obec pravděpodobně vznikla a kterou každý osadník získával, se příliš neměnila a byla přibližně stejná. Byla tvořena 60 královskými jitry(2 jitra—1 joch—1.600 sáhů—57,55 arů). S vývojem hustoty osídlení, se pozemky zeštíhlovaly a stavení se řadila organizovaně kolem potoka či přístupové komunikace. Bývalý lánový charakter osad přecházel postupně na řadovou zástavbu.

V následujících letech se přes naši oblast přehnalo mnoho nepohody - nemoci, krup, sucha, neúrody a zničujících válek. Když roku 1428 husité zničili Osoblahu a Hlubčice, táhli do vnitrozemí, aby vyplenili Město Albrechtice a nedalekou Třemešnou. Osada tak zůstala celých 100 let pustá, aby ji později olomoučtí biskupové opět nechali postavit. Není známo, zda husité všechny obyvatele vyvraždili, nebo se někdo zachránil a raději před plenícími hordami utekl. Osada tak zůstala prázdná a po několika letech úplně zanikla. Historicky nejsou o osadě po dobu 100 let žádné písemné doklady. V Historii Slezska (od Dr.Wenzelidese,II.díl, str.103) lze však zjistit , že dalším držitelem osady byl loupeživý rytíř Štoss, který přebýval na hrádku Velký Taubenstein. V roce 1474 byl při nájezdech uherského krále Matyáše Korvína chycen a jeho hrádek byl zbořen. Protože loupeže a drancování pustošilo nejen osadu Třemešnou, ale i poměrně daleké okolí, bylo zabití rytíře velkou úlevou a vysvobozením. Dodnes je velkou neznámou, zda byl hrádek Velký Taubenstein stavbou typu Bergfried (s opevněnou obytnou věží) ,typický pro západní Falcko, nebo hrádkem s opevněným podhradím,typický pro Franky, jehož stavitelem byl vazal Helembort z Turmu, či jeho následovník.

Podle listiny s 3.listopadu 1535 vyplývá, že tímto dnem započalo období znovuosídlování vsi Třemešná. A že novými dosídlenci opět byli Němci, ukazuje listina, vydaná v roce 1570. Tato obsahuje seznam 39 sedláků a 25 zahradníků, kteří byli pouze německé národnosti. Odkud tito kolonisté přišli, není známo, ale podle stylu staveb domů a dialektu lze usuzovat na Durynsko, či Franky. Podle biskupské pozemkové knihy je naše obec označována jako „Czemessna“, což je asi slovanský název. Pravděpodobně tehdejší biskupský dvůr v Kroměříži a Olomouci, byl z větší části český, a proto i úředním jazykem byla čeština. Jednotlivé názvy, uváděné v knize, byly počešťovány. Nelze tedy z jistotou tvrdit, zda určitou skupinou obyvatel tvořili i Češi, nebo zda všichni osadníci byli jen Němci.

Dne 4.prosince 1786 povolil biskupský dvůr osadníkům z Třemešné využívat kopec Homoli (Hutberg) k zemědělským účelům za starou, již stanovenou daň.

V této době si obec Třemešná založila vlastní znak, který představuje sv.Sebastiána, s nápisem - Olm.Fuerst. Bischof. Kamerg. Rebersdorf Gem.Insiegel 1728 - (komorní obec olomouckého arcibiskupství-Třemešná ,znak-1728). I pozdější znak na kulatém razítku představuje sv.Sebastiána (obecní znak obce Třemešná ve Slezsku).

Podle jiného zdroje Schwoye,III.díl, byla obec Třemešná součástí Osoblažského panství a měla 217 domů, 397 rodin, 1776 lidských duší s rozlohou více jak 4OO jiter lesa a nespočtem zahrad. (pouze bez Damašku)

V dalším historickém zdroji - V díle Faustiny Ens „Údolí Opavy,“IV.svazek, 1837 je obec Třemešná-Roewersdorf, někdy i Renfriedsdorf – uvedena jako velká lidnatá farnost ležící několik mil jihozápadně od Osoblahy v nevýrazném údolí nízké vrchoviny. Na severu sousedí s Novou Třemešnou, neboli Damaškem a na jihu s Rudíkovy. Obec je protékaná málo vodnatým potokem, který pohaní 3 vodní mlýny-Scholzův, Zadní neboli Slepičí a Damašský. Je zde 293 zcela vybudovaných domů, kostel, fara, škola, hostinec a 8 krčem na pivo, víno a kořalku. Má 2.644 obyvatel katolického vyznání a tvoří společně s Damaškem jednu farnost s 1 farářem a 2 kaplany. Osadníci se živí obděláváním půdy, obchodem, přepravou zboží, zhotovováním příze a lněných výrobků a všeobecným řemeslem, mezi kterými jsou zámečníci, tkalci, řemenáři, barvíři, mlatci, sudaři, stolaři, jakož i 52 kramářů. O zdraví obyvatel se stará ranhojič a 2 porodní báby.Půda je studená a kamenitá, avšak pilnost zdejších osadníků přináší dostatek letních plodů, obilí, lnu a brambor.