Točník

Stezky od Zbiroha a Křivoklátu se spojovaly v Záskalíu Sojkova mlýna a procházely kolem pivovaru starou mýtní stanicí. Tato doba však poznamenala i vzhled hradu Žebráku, který podlehl vášnivým hledačům pověstného "václavského" pokladu a od těch dob je v troskách.Odchodem rodu Lobkowiczů z tohoto kraje přišel hrad Točník o poslední možnostpřestavby. Pobyt místních obyvatel na Toč níku během třicetileté války dokončil zkázu i tohoto hradu a tak správa panství točnického, pod kterou spadaly okolní obce, byla přesunuta na hrad Zbirov.Následující staletí přinesla rozmach točnickému dvoru a pivovaru, které se staly určujícími ohnisky dalšího vývoje obce. V obci se rozvíjí zemědělství, rybníkářství, sadařství, pivovarnictví, myslivost, drobná výroba, těžba dřeva a železné rudy v okolí. Osud obce je nadále pevně spojen s oběma hrady. Hrad Žebrák je obýván chudinou a ačkoli je nepřístupný, jsou jeho zdi lámány a v základy nových domů pokládány. Pod hradem Točníkem vzniká sad a na Jezevčí kopci se pase stádo koz a ovcí z točnického dvora čítající až 1.500 kusů. Od roku 1733 se každoročně konají poutě na hrad Točník, kde jsou slouženy v nové kapli Sv. Bartoloměje slavnostní mše.19. století přineslo změnu krajiny. Jsou vypuštěny rybníky a nové louky jsou intenzivně obdělávány. Přesto dochází s rozvojem průmyslu k přesunům obyvatelstva do města Žebráku a Hořovic, které se stávají průmyslovým i středisky. Ještě za první republiky se v obci vaří výborné točnické pivo, na které se do Hostince "U Václava IV." (Kocanda) stahují lidé z okolí a podle pověsti i místní hastrman. V hostinci se hraje ochotnické divadlo, zpívá a tancuje, a to i na parketu venku. Po druhé světové válce předává kníže Colloredo Mansfeld svůj majetek státu, tedy i pivovar a okolní lesy. Do vsi přícházejí noví obyvatelé (přesídlení Němci a Maďaři, Slováci), kteří se uplatňují zejména v živočišné výrobě točnického dvoru ve správě Státního statku Lochovice. Okolní krajina, která byla do té doby intenzivně zemědělsky obdělávána, byla zaměřením na živočišnou výrobu přehlížena, a tak došlo k její degradaci. Tomu napomohlo i konání každoročních velkých motokrosů a šlapaček v těsné blízkosti hradů(od roku 1957). Po rozpadu tohoto statku v devadesátých letech 20.století došlo k odchodu místního obyvatelstva za prací do okolních průmyslových center. V současné době je ve vsi pouze jedna rodina soukromě hospodařících rolníků, tj. rodina Vaškova.