Telnice je dodnes oblíbeným střediskem pro zimní turistiku, která nabízí hned několik sjezdovek (Rudný, Meva I, II, Slalomák a Cvičná ...), ale je též napojena na běžkařskou krušnohorskou magistrálu.

Hledat firmy v obci Telnice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Historie obce Telnice celá historie

Obec se skládá ze tří částí. Přední, střední a nejstarší Zadní. Telnice vznikla jako osada lesních dělníků. Kromě těžby se však obyvatelé zbývali také zemědělstvím, tkalcovstvím a pletařstvím. Pro velké množství srážek (průměr 900 mm oproti 540 v Ústí nad Labem) bylo zbudováno několik mlýnů, pila a palírna. Od roku 1371 se zde těžila železná, měďnatá, olověná a stříbrná ruda, která se tavila v Chlumci v tzv. Šmelcovně - dnešní areál U Šmelce. Koncem 18. století byla pro nevýnosnost těžba ukončena. Počátkem 20. století byl ve Střední a Zadní Telnici otevřen důl Segen Gottes a barytová štola. Sloužily pro Spolchemii k zásobování sirníky pro výrobu kyseliny sírové. Po této těžbě dnes zbyly jen haldy západně od konečné autobusu a při dně údolí pod restaurací. Stavba loveckého zámečku hrabat Ledebourů z roku 1832 směrem k Nakléřovu souvisí rovněž s těžbou. Majitelé se ji pokusili obnovit, ale opět byla jako nerentabilní záhy roku 1890 zastavena. Od roku 1912 do roku 1956 využívali obyvatelé pro spojení s Ústím nad Labem elektrickou dráhu číslo 1, která měla svou konečnou stanici pod nádražím.

Roku 1890 zde město Ústí nad Labem zřídilo sběrné nádrže pro městský vodovod. V dolní části byla léta 1901 založena továrna na porcelán s 8 pecemi. Vyráběla elektroporcelán a izolátory, které se vyvážely do Kanady a Austrálie. V době největšího rozmachu zde pracovalo na 580 dělníků. V pozdějších letech se zde vyráběly hrnce a další kuchyňské náčiní.

V obci se nachází novogotický Kostel sv. Josefa z roku 1910. Nechal jej vystavět chlumecký hrabě Westphalen zu Fürstenberg. Novogotická kaple ve varvažovské části obce pod železniční tratí pochází z roku 1860.

Po roce 1945 se obci nevyhnul odsun německého obyvatelstva s čímž souviselo i snížení počtu obyvatel a zániku některých stavení. Tento osud se nevyhnul ani loveckému zámečku (vyhořel v padesátých letech) z které dodnes zbyla jen kaple a stáje pro koně, které dnes využívají lesníci.

Telnice je dodnes oblíbeným střediskem pro zimní turistiku, která nabízí hned několik sjezdovek (Rudný, Meva ...), ale je též napojena na běžkařskou krušnohorskou magistrálu. Jako zajímavost je nutno uvést, že v Telnice byla vůbec prvním rekreačním střediskem v Československu, kde bylo spuštěno a provozováno umělé zasněžování.

Varvažov (Arbesau) - 259 m n. m. Slovanská obec zmiňovaná 1483 a 1521 měla tři části: nejstarší Dolní při klikaté silnici po které jezdila od roku 1912 tramvaj č. 1, Horní s velkým rybníkem na návsi vpravo od silnice a kapličky a nejmladší Střední při silnici od pomníků napoleonské bitvy k trati ČD. Do roku 1521 patřila ke Krupce, od 1580 k Chlumci. Kolem roku 1740 zde bylo objeveno uhlí. K rozkvětu obce napomohla stavba silnice Teplice - Petrovice v letech 1803 - 17 a podkrušnohorské - císařské do Libouchce a Děčína 1832 - 35. V roce 1813 ves vyhořela. Roku 1817 zde na křižovatce postavil ústecký poštmistr Michael Ulbrecht hostinec s poštou a přepřahací stanicí pro poštovní koně. Objekt je využíván jako pension, opraveny jsou i stáje. Naproti je postaven rakouský pomník z roku 1825 a pruský z roku 1817 - oba připomínají bitvu 1813. Hlídačův domek naproti je rovněž z roku 1825. Ves zanikla vydolováním. Kaple na návsi byla barokní z roku 1729, byla zbořena 1970. Další kaple Panny Marie ve středu obce při rybníku byla z roku 1840. Byla zbořena ve stejném roce jako první kaple. Železný kříž u Staré pošty se stopami střel z roku 1813 byl v roce 1970 poražen traktorem. Místní jméno Varvažov (1483 Narisaw, 1487 Warazov, 1505 w Warwarzowie) je odvozeno příponou -ov od mužského osobního jména Varvaž = Varvažův (rozuměj dvůr).

Povězme si něco o historii poštovnictví: u nás patří k nejstarším poštovní cesta Praha - Lovosice - Ústí n. L. - Varvažov - Knínice - Petrovice - Drážďany - Lipsko, která sledovala původní Solní stezku. Písemná zmínka o poštovní cestě je z roku 1454, pak až 1664. Cesta z Prahy přes Ústí trvala 10 až 12 hodin. Ústí bylo od začátku organizované pošty sídlem výhodného poštovního úřadu. Poštovní poslové putovali od roku 1625 pěšky, od 1631 koňmo. Jeden z poslů měl domek v Dolních Zálezlech, odtud jezdil na koni přes Stebno a Milbohov do Ústí n. L. za plat 1,5 tolaru týdně. Poslové drželi službu 24 hodiny, byli po třech ve stanicích Velvary, Ústí n. L. a Petrovice. Poštovní stanice bývaly dědičné, šlo o hmotnou zodpovědnost. Od 17. století byla poštovní donáška z okolních obcí do Ústí zapsána jako robotní povinnost i v břemenech na dědictví. Marie Terezie postátnila 1743 poštovnictví v říši. Roku 1752 jela prvně pošta po nápravě silnicí podle Labe přes Dolní Zálezly do Ústí. V Ústí býval starý poštovní úřad na severní straně náměstí, později přesídlil na jižní stranu, tam, kde dnes stojí bývalá velkoprodejna Sever. V Ústí držel dědičnou poštmistrovskou funkci rod Ulbrechtů, a to od roku 1774 až do roku 1861. (Byl nárok až na polovinu vybraného poštovného). Poštovní silnice zmíněná prvně 1752 mezi Dolními Zálezly a Ústím trpěla častými záplavami Labe i padajícím kamením u Vaňova. Také lapkové měli zájem o zásilky. Proto byla poštovní cesta 1797 odkloněna z Lovosic na Teplice - Varvažov - Nakléřov a Petrovice. Tím se ovšem vyhnula městu Ústí. Tehdejší úřadující poštmistr Jan Michael Adalbert Ignaz Ulbrecht zažádal 1814 o povolení u guberniálního úřadu v Chlumci a zakoupil ve Varvažově "pole o rozloze 1400 čtverečních sáhů ležící u třetí kamenné meze, u silnice z Chlumce vlevo od kamenného kříže". Nechal tam postavit velkou poštovní budovu se zájezdním hostincem a konírnami. Empírová budova byla dokončena 1817. Toto datum si můžeme přečíst na pravém nároží budovy Na Staré poště ve Varvažově u pomníků.

A ještě jednu zajímavost má tato část Varvažova. Cestou za Starou poštou doleva se dostaneme k bývalému povrchovému dolu Gustav I., který poskytuje příjemné koupání, rybolov a v okolním porostu houby.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.