Strážná

Do jeho nově vzniklé diecéze byla tehdy předána i část území šumperského děkanátu a mezi jinými místy Strážná (Schonwald). Místní jméno obce, z něhož se dá soudit, že byla založena německými kolonisty, má původ v krajině, v níž byla ves založena (tj. poblíž nebo v krásném lese). Není zcela vyloučeno, že ves existovala již roku 1278, jak se o tom zmiňuje listina pro štíteckého fojta. Avšak protože je text privilegia zachycen až v jejím potvrzení z roku 1365, nelze určit zda byla Strážná do řady vesnic, příslušejících do okrsku rychty ve Štítech, doplněna až v této době.

Znovu se o Strážné dozvídáme až roku 1412, kdy na ni a další vsi zapsal Hanuš z Lipého své manželce Markétě jistou částku. Po Hanušově smrti se jeho vdova Markéta ze Šternberka znovu provdala za Viléma z Rýznburka a přijala jej za spolumajitele svých statků. Roku 1446 tak Vilém zapsal její vesnice bratřím Půtovi a Heršovi ze Sovince a roku 1464 toto zboží získal do zástavy majitel Zábřeha Jiří st. Tunkl z Brníčka, který zapsal roku 1482 svůj majetek na Strážné a dalších vsích svému synovci Janu Tunklovi. Roku 1492 získal Strážnou Jan Šedík z Kunčiny a jeho syn Petr, který ji roku 1519 prodal Ladislavovi z Boskovic. Při tomto prodeji je ves už zmiňována jako pustá, ale v polovině 16. století byla již opět osídlena. Od této doby zůstala Strážná připojena k zábřežskému panství až do konce feudalismu.

V průběhu 16. století se Strážná opět rozrůstala, roku 1585 zde žilo 21 usedlých, většinou německých jmen. Podle popisu olomoucké diecéze žilo roku 1771 ve vsi 423 německých obyvatel, na sklonku 18. století jejich počet ve Strážné, společně s nově vzniklou osadou Lichtenštejn, čítal pět stovek.

Pohled na vesnici, Lerchův hostinec a dědičnou rychtu

Mezi památky v obci patří kostel sv. Isidora, který byl roku 1921 úplně přestavěn. V roce 1350 a naposledy ještě roku 1492 je obec zmiňována jako farní, ale po zániku a znovuosídlení obce v 16. století nebyla už fara obnovena. V době pobělohorské byl zdejší chrám jeko filiální přifařen do Tatenice a jen menší část Strážné spadala do kolatury fary cotkytelské.

Moderní dějiny Strážné se odvíjejí od poválečného odsunu obyvatel této čistě německé obce a jejího dosídlení z okolních vsí, především z Herbortic a Cotkytle. I dnešní jméno je moderním novotvarem, který se začal oficiálně používat v roce 1949 místo zkomoleniny Šumvaldu z původního jména Schonwald.