Staré Sedlo

K roku 1414 tehdy již farní ves náležela hradu Hartenberg, později patřila k Falknovu. Od roku 1454 (po vzniku Nového Sedla) se pro ves začal používat název Staré Sedlo. V polovině 16. století se začínají objevovat první zprávy o výskytu hnědého uhlí v této oblasti. Zdejší uhelné zásoby však přesto zůstávaly ještě dlouhou dobu nevyužívány. Roku 1573 se objevuje první zmínka o minerálním závodu ve Starém Sedle. Zdejší minerální závod Svaté Trojice tak byl nejstarším závodem na výrobu kamence a zelené skalice na Sokolovsku.

V roce 1644 se v dobových materiálech poprvé objevil záznam o tvrzi zvané Vogeleis, stojící na levém břehu řeky Ohře na hranicích katastrů Starého a Nového Sedla. Tato tvrz byla pravděpodobně založena ve stejné době jako první novosedelská tvrz, starší záznamy se nám však o ní nedochovaly. Také tato tvrz plnila funkci loketského předsunutého opevnění. Třicetiletá válka, která v Evropě v polovině 17. století zuřila, postihla život ve zdejší oblasti a její důsledky se nevyhnuly ani Starému Sedlu a tvrzi. Po válce byla tvrz přestavěna na loketský městský dvůr.

V letech 1707 - 1711 v obci proběhla výstavba kostela Nejsvětější Trojice. Roku 1788 pak při něm byla zřízena lokálie (místní duchovní správa, menší fara). V polovině 18. století mělo Staré Sedlo přibližně 53 domů. Dne 25. 8. 1760 bylo Karlu Josefu Klugemu, správci minerálních závodů ve Starém Sedle, povoleno dolování uhlí a minerálů. V roce 1777 se objevuje první zmínka o existenci "Podpůrného spolku při starosedelském minerálním závodě". Tento spolek měl horníkům poskytovat jisté sociální jistoty - v případě zranění některého z členů si měli ostatní rozdělit jeho práci tak, aby postižený nepřišel o práci a nevznikla mu škoda na mzdě. Po dobu léčení pak měl tento člen dostávat denně 3 krejcary.

V roce 1813 postavil minerální závod dřevěný most, aby nedocházelo k přerušení dodávek uhlí při vyšší hladině v Ohři, kdy nebylo možné používat brod. Před rokem 1816, kdy byl správcem minerálního závodu podnikavý loketský průmyslník František Miessl, byl na místě starého kverkovského domu postaven pozdně barokní zámek. Roku 1826 byl zdejší závod rozšířen o novou kamencovou a skalicovou varnu, postavenou při řece Ohři, odkud byla po čase přemístěna. O tři roky později zde J. D. Starck zavedl také výrobu modré skalice. V roce 1830 byla zahájena výstavba nové silnice z Karlových Varů, Lokte přes Staré Sedlo do Sokolova, Kynšperku a Chebu jako náhrada za starou poštovní silnici spojující Erfurt s Prahou. V první polovině 19. století v důsledku zakládání uhelných dolů zanikl loketský městský dvůr, dnes tu po něm ani po tvrzi nejsou již žádné stopy.

V roce 1836 byl vydán nový statut "Podpůrného spolku při starosedelském minerálním závodě". Ten pak byl roku 1851 ještě rozšířen a specifikován smlouvou, stal se tak již opravdovým řádem bratrstva a zajišťoval ještě lepší sociální jistoty pro své členy - obsahoval např. také bezplatnou lékařskou péči, péči o invalidy, sirotky a vdovy apod.. Roku 1854 byla při zdejším kostele Nejsvětější Trojice postavena nová fara.

Rok 1861 se do historie Starého Sedla zapsal černým písmem. Dne 4. září tohoto roku totiž obec postihl velký požár, při kterém shořelo celkem 52 domů, fara a kostel. Na 90 rodin se tak ocitlo bez přístřeší. Na konci 19. století je Staré Sedlo v Ottově naučném slovníku uváděno jako farní ves se 186 domy a 1574 obyvateli, v obci je uváděn kostel Nejsvětější Trojice, trojtřídní škola, sklárna, doly na kamenečnou břidlici a hnědé uhlí a mlýn. Hejtmanstvím a poštou obec patřila pod Falknov. V této době ve starosedelském minerálním závodě začalo postupné omezování a následně i ukončování výroby síry (ta skončila v roce 1888), kamence a zelené skalice (1896). Na počátku 20. století byly ve Starém Sedle také dvě cihelny - jedna stála na konci obce při pravé straně silnice do Sokolova, druhá stála na lukách mezi Starým Sedlem a Vítkovem.

Poklidný a vcelku spokojený život obce přerušil příchod první světové války v roce 1914. Zpočátku sice panoval názor, že konflikt bude krátký, brzy se však ukázala smutná pravda. Po celé čtyři rok obyvatelé obce, stejně jako lidé v celých Čechách, trpěli nedostatkem. Potraviny a různé zboží byly vydávány pouze na lístky, všude byl nedostatek oblečení a různých, dříve běžně dostupných předmětů. Lidé museli odevzdávat naturálie a nejrůznější výrobky pro potřeby armády, zvláště žádaní byli např. koně a dobytek. Muži byli navíc odváděni na frontu, odkud se jich řada již nikdy nevrátila… Mír přinesl konečně rok 1918. Ještě dlouho pak přetrvávaly problémy se zásobováním apod., život v obci se však přeci jen začal pomalu vracet do starých kolejí.

Ve dvacátých letech nastal všeobecný rozvoj a obnova válkou poznamenané země. Tu přerušila hospodářská krize, která na konci 20. let postihla celý svět. Nejvíce krize postihla průmyslové oblasti, mezi které patřilo také Staré Sedlo. V těchto oblastech pak značně rostla nezaměstnanost, což se projevovalo na životní úrovni lidí. Situace se začala lepšit od roku 1934. Novou vlnu budování a rozvoje však o pět let později ukončila druhá světová válka. Ve druhé polovině 30. let došlo k velkému ochlazení vztahů mezi Čechy a Němci, mezi oběma národy vzniklo napětí, které se s blížícím se rokem ´38 stále rostlo. V roce 1938 pak v Česku proběhla i mobilizace na obranu vlasti před případným nacistickým vpádem, po podepsání Mnichovské dohody ze dne 30. září 1938 však již byl odpor mnohem silnějšímu nepříteli zbytečný a Němci obsadili české pohraničí.

Druhá světová válka se v obci projevovala podobně jako válka předešlá, znovu byl všude nedostatek, tentokrát však spolu s ním mezi Čechy vládl ještě strach z nacistického teroru. Osvobození přinesl až květen roku 1945. Po válce pak následoval odsun německého obyvatelstva z pohraničí a následné osídlení těchto oblastí navrátilci a přistěhovalci z vnitrozemí. Poté mohl začít opětovný rozvoj. V roce 1948 se moci v zemi chopili komunisté, začaly se tak znárodňovat průmyslové podniky i hospodářské objekty.

V současnosti je Staré Sedlo slibně se rozvíjející obcí. O četných výstavbách a opravách, které obec zažívá, nás informuje program obnovy obce pro období 2001 až 2005, který zahrnuje vybudování víceúčelového hřiště v prostorách starého hřbitova, opravu lávky přes řeku, rozšíření a opravu urnového háje, vybudování kanalizace v obci, úpravu hřiště u základní školy, obnovu a vybudování nového veřejného osvětlení, rekonstrukci či výměnu vedení místního rozhlasu, přeměnu místního kina na víceúčelový sál s menším jevištěm, vybudování půdních bytů v v obecním domě č.p. 29, obnovu tří čekáren na zastávkách hromadné dopravy, opravu chodníků a osazení zámkové dlažby směrem na Loket, fasádní zateplovací systém postupně na všech obecních objektech, opravu požární nádrže, opravu zdi nového hřbitova a zřízení kabelové televize v obci.