Hledat firmy v obci Slavičín, část obce Slavičín
Živé firmy v obci Slavičín, část obce Slavičín 174 firem
Školní 403, SlavičínNad Cihelnou 846, SlavičínOtevřenoKomenského 9, SlavičínOtevřenoOsvobození 309, SlavičínOtevřenoK. Vystrčila 39, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoOsvobození 8, SlavičínZavřenoL. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Nad Cihelnou 846, SlavičínOtevřenoKomenského 9, SlavičínOtevřenoOsvobození 309, SlavičínOtevřenoK. Vystrčila 39, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoOsvobození 8, SlavičínZavřenoL. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Komenského 9, SlavičínOtevřenoOsvobození 309, SlavičínOtevřenoK. Vystrčila 39, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoOsvobození 8, SlavičínZavřenoL. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Osvobození 309, SlavičínOtevřenoK. Vystrčila 39, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoOsvobození 8, SlavičínZavřenoL. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
K. Vystrčila 39, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoOsvobození 8, SlavičínZavřenoL. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Osvobození 25, SlavičínZavřenoOsvobození 8, SlavičínZavřenoL. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Osvobození 8, SlavičínZavřenoL. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
L. Výducha 809, SlavičínZavřenoDlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Dlouhá 300, Slavičíndle objednávekKomenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Komenského 12, Slavičíndle objednávekHorní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Horní náměstí 99, SlavičínZavřenoŠkolní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Školní 822, SlavičínZavřenoSlavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Slavičín č. 127OtevřenoDlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Dlouhá 300, SlavičínOtevřenoKomenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Komenského 10, SlavičínOtevřenoHorní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Horní náměstí 839, SlavičínZavřenoOsvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Osvobození 25, SlavičínZavřenoHorní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Horní náměstí 818, SlavičínZavřenoNad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Nad Ovčírnou 347, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
4 části obce:
62 ulic:
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Město Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka







