Hledat firmy v obci Slavičín
Živé firmy v obci Slavičín 239 firem
Hrádecká 111, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoPracujeme v kontaktním týmu 10-15 lidí v širokém spektru odborností. Pracujeme po celé Moravě. Realizace přípojek, zemních prací, studen, čištění a rekonstrukce kanalizací, vodoinstalace, elektroinstalace, více na webu.Za Humny 216, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHydraulické a brzdové hadice, brzdové potrubí - výroba, opravy, prodejKomenského 9, SlavičínOtevřenoŠkolní 403, SlavičínOtevřenoNad Cihelnou 846, SlavičínOtevřenoDivnice č. 139, SlavičínOtevřenoDružstevní I 225, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyK. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Za Humny 216, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHydraulické a brzdové hadice, brzdové potrubí - výroba, opravy, prodejKomenského 9, SlavičínOtevřenoŠkolní 403, SlavičínOtevřenoNad Cihelnou 846, SlavičínOtevřenoDivnice č. 139, SlavičínOtevřenoDružstevní I 225, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyK. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Komenského 9, SlavičínOtevřenoŠkolní 403, SlavičínOtevřenoNad Cihelnou 846, SlavičínOtevřenoDivnice č. 139, SlavičínOtevřenoDružstevní I 225, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyK. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Školní 403, SlavičínOtevřenoNad Cihelnou 846, SlavičínOtevřenoDivnice č. 139, SlavičínOtevřenoDružstevní I 225, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyK. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Nad Cihelnou 846, SlavičínOtevřenoDivnice č. 139, SlavičínOtevřenoDružstevní I 225, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyK. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Divnice č. 139, SlavičínOtevřenoDružstevní I 225, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyK. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Družstevní I 225, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyK. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
K. Vystrčila 39, SlavičínOtevřenoOsvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Osvobození 25, SlavičínzavřenoOsvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Osvobození 309, SlavičínzavřenoŠkolní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Školní 822, SlavičínzavřenoSlavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Slavičín č. 127OtevřenoOsvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Osvobození 288, SlavičínOtevřenoDružstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Družstevní I 195, Hrádek na Vlárské dráze, SlavičínOtevřenoHrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Hrádecká 152, Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDružstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Družstevní I., Hrádek na Vlárské dráze, Slavičíndle domluvyDivnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Divnice č. 152, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráDivnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Divnice č. 141, SlavičínOtevřeno, brzy zavíráOsvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Osvobození 303, Slavičíndle domluvy
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
62 ulic:
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
Demografické údaje
Historie obce Slavičín celá historie
První historická zmínka o Slavičínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním.
V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil v místě, kde dnes stojí slavičínský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín.
Původní osada Mladotice i Slavičín časem splynuly v jeden oficiální název Slavičín – Mladotice, užívaný až do roku 1946.
Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v pozdějším 17. a 18. století.
Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezi profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterou zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičíně koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu a po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. (Symboly těchto profesí, vyčiněná kůže a ozubené kolo, tvoří kromě biskupské mitry hlavní součásti dnešní podoby erbu města Slavičína.)
V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1923 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzdělávání, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla zbudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.
Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.
Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.
MĚSTO Slavičín
Osvobození 25, Slavičín, 76321, Slavičín
Osoby
- Mgr. Chmela Tomáš, starosta
Kontakty
Vlajka
