Hledat firmy v obci Šaplava
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 586 firem

Červeněves č. 98, Smidary4,93 km

J. A. Komenského 326, Smidary5,26 km

Dobrá Voda u Hořic č. 2205,56 km

Tovární 67, Skřivany5,82 km

Dobrá Voda u Hořic č. 2106,23 km

T. G. Masaryka 303, Ostroměř6,31 km

T. G. Masaryka 222, Ostroměř6,52 km

Milovice u Hořic č. 876,54 km

Holovousy č. 1297,35 km

Husova 1467, Hořice7,76 km

Vysoké Veselí č. 137,83 km

Táboritská 1442, Hořice7,85 km

Husova 734, Hořice8,02 km

Chvalina č. 34, Hořice8,09 km

Třebnouševes č. 678,10 km

Klicperova 1391, Hořice8,19 km

Turkova 1338, Nový Bydžov8,19 km

Husova 880, Hořice8,23 km

Karla Kofránka 2264, Hořice8,41 km

U Mlýna 1428, Nový Bydžov8,48 km

Historie obce Šaplava celá historie

První písemná zmínka o Šaplavě pochází z roku 1381. V letech 1402 a 1407 je obec spojována s Benešem ze Šaplavy a roku 1447 - 1454 se mluví u Janu Šaplavském.

Teprve koncem 16. století je připomínána tvrz v Šaplavě. Tvrz stávala v jihozápadní části obce, kde byly ještě v roce 1912 zachovány příkopy a valy. Stavitelem tvrze byl zřejmě Jiřík Ostroměřský, který Šaplavu koupil v roce 1576. Později vystřídala několik majitelů a po konfiskaci Janu Zilvárovi ji získala Magdaléna Trčková z Lípy a v létech 1629-1634 Albrecht z Valdštějna.

V 18. století obec se výrazně rozšířila. Zemědělství přestávalo hrát zásadní roli, jako hlavní zdroj obživy se začala uplatňovat podomácká výroba, především tkalcovství. V roce 1775 byla založena škola pod čp. 24, což ukládal Všeobecný školní řád ("K této škole náleželo pět korců obecních polí a jeden a tři čtvrti korce louky a dříví"-viz kronika obce). Tato škola byla později zrušena a prodána. Poté obec koupila nový pozemek od rodiny Kumstovi pro stavbu nové školy. V roce 1886 obec dle obecní kroniky postavila novou jednotřídní školu. V územně-správním členění spadala obec pod hejtmanství Nový Bydžov, kde byla sídla i příslušných úřadů.

V Šaplavě je typickým dřevěným obydlím dům čp. 22, který se v oblasti stavěl

Tento typ domu měl následující podobu: přízemní roubený dům z tesaných trámů obílených vápnem i na vnějších fasádách, nebo omítaných se štítovým průčelím obráceným do veřejného prostoru, s dvojicí oken, která jsou obvykle sdružená, často však také samostatná, a bedněným či skládaným štítem bez podlomení, někdy nahoře zvalbeným. Dům má tradiční trojprostorovou dispozici se světnicí, sínía komorou, k níž se připojuje v jediné hmotě chlév, za nimž následuje stodola, pokud nestojí samostatně v závěru dvora.

Historická zástavba zůstala v Šaplavě vesměs dochovaná. Vzhledem k tomu, že se obec bouřlivěji nevyvíjela, nevzniklo mnoho novostaveb a nedošlo k výraznějším přestavbám. Proto Šaplava zůstala uchráněna neblahých vlivů minulého období, které tak často znehodnocovaly celá venkovská sídla.

V územně-správním členění přetrvávajícím de facto až do roku 1945 spadala Šaplava pod okresní hejtmanství Nový Bydžov. Poštovní úřad sídlil ve Smidarech, farnostně pak obec příslušela k Ohnišťanům.

Župní zařízení, které bylo formálně zřízeno v roce 1920 a v českých zemích se nikdy „neujalo“, přiřadilo Šaplavu do Královéhradecké župy. Po znovuzavedení krajského zřízení v roce 1949 byla přičleněna do hradeckého kraje coby součást novobydžovského okresu. Nové administrativní uspořádání z roku 1960 určilo Šaplavě příslušnost k východočeskému kraji a okresní spádovost k Hradci Králové (ta platí dodnes).

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.