Rychnov na Moravě

Období středověku a válek husitských

Středověká kolonizace Moravskotřebovska byla spojena s Borešem z Rýzmburka z rodu Hrabišiců. Rychnov je německého založení – Raychnow (1365). Z dětí Boreše z Rýzmburka byl majitelem moravskotřebovského panství Boreš II.Po vymření rodu Rýzmburků ( 1325) se panství stalo majetkem krále Jana Lucemburského. R. 1365 koupil panství od Jindřicha z Lipé moravský markrabě Jan Jindřich. V r. 1410 je doložena v Rychnově dědičná rychta, k níž patřila krčma, kovárna, pekařství, řeznictví, dvě obuvnické dílny a mlýn,v r. 1486 zdejší fara, r. 1550 byla luterská, za třicetileté války zanikla.

Od Husitských válek do Bílé hory

V roce 1490 se správy nad moravskotřebovským panstvím ujal po Janu Heraltovi z Kunštátu a Plumlova Ladislav z Boskovic. V této době byl Rychnov rozdělen na Horní a Dolní. Dnes je rozhraním obou částí obce kříž před domem č.p. 201. V 16.stol. byla pro veliký konsum v Rychnově zřízena filiálka pivovaru. Rod Boskovický byl vystřídán Žerotíny.

Od Bílé hory po revoluční rok 1848

V prosinci r.1620 musel Velen ze Žerotína prchnout z Brna.Panství dostal do své državy Karel z Lichtenštejna, jako léno české koruny. R. 1623 zakázal Karel z Lichtenštejna vařit pivo. Byl zřízen zámecký pivovar, ze kterého musely odebírat pivo vesnice i město. Druhá Lichtenštejny zrušená byla výsada presentace farářů. Moravskotřebovský farář administroval fary boršovskou, kunčinskou a rychnovskou. R. 1630 fara v Rychnově zanikla.

Před třicetiletou válkou bylo v Rychnově 87 usedlostí.

Po 30 leté válce při lánové vizitaci v r. 1677 byl v Rychnově zjištěn stejný počet usedlých jako před ní. Podle výměry bylo 25 usedlíků na výměře větší než 1 lán, 38 na výměře 2/4 až 7/8 lánu a 5 na výměře 1/8 až 3/8 lánu, 19 bylo chalupníků, 3 nové poustky byly neobsazeny.

Počet obyvatel v kraji po třicetileté válce poklesl,vlivem válečných událostí a morové epidemie v kraji kolem r. 1650. V Rychnově padlo za oběť této epidemii v r. 1715 93 osob, z té doby pochází morový sloup před hasičskou zbrojnicí, socha P. Marie Immaculaty před kostelem, socha sv. Rocha před bývalou kovárnou.

Za války s Pruskem od r.1740 po nástupu Marie Terezie na trůn se okolí Rychnova stalo na určitou dobu sídlem polního maršála Laudona,přímo v Rychnově měl generál Laudon hlavní stan.

V Rychnově byla roku 1802 zbořena stará školní budova s výjimkou chlévů a stodoly a v r. 1802 byla postavena škola nová, která měla č.p. 174 . R. 1804 bylo v obci 180 chlapců a 164 děvčat, z nichž školu navštěvovalo 106 žáků. Obecná škola je doložena v r. 1848, kdy nová (nynější školní budova) byla postavena v r. 1875, kdy se škola uvádí jako čtyřtřídní.

V druhé pol.18.stol. bylo v obci 3 443,1 měřic orné půdy, 91,3 měřic zahrad, z luk bylo 109 fůr sena ročně. Robotovalo zde 26 sedláků se 2 koňmi 3 dny v týdnu, 44 malých sedláků s 1 koněm 3 dny v týdnu, 3 zahradníci s 1 pěším 2 dny v týdnu a 41 chalupníků s 1 pěším 1 den v týdnu. Koncem feudálního období žilo v Rychnově 1670 obyvatel, byla zde škola, myslivna, 2 hospody, 2 mlýny a 7 kramářů.

Byla dokončena stavba silnice spojující Moravskou Třebovou a Lanškroun. Od roku 1846 začala stavba železnice spojující Českou Třebovou a Brno.

V r. 1831 vypukla v kraji epidemie cholery. V Rychnově podlehlo této epidemii 66 lidí.

1.1.1850 vznikl nový správní útvar,politický okres Moravská Třebová. Obec Rychnov byla jeho součástí a v rámci soudní správy součástí soudního okresu Moravská Třebová.

Součástí náboženského života tohoto pohnutého období byly v jarních měsících prosebná procesí do polí za déšť, v létě poutě.Rychnov se stal v pol.18.stol. význačným poutním místem,zvaným někdy „nový Mariazell".

Největšího rozsahu dosáhla účast poutníků v 60. letech 18. století,ale už počátkem následujícího věku jejich počet ustával.Velkou slávu zažil Rychnov ještě o mariánském svátku v září 1850,kdy se slavilo sté výročí přenesení zázračné sošky z lesa do kostela.

..