Z Jihlavy vedou malebným údolím řeky Jihlavy přes obec Rantířov turistické trasy, směřující dále přes Dvorce a Kostelec na Čeřínek.
Hledat firmy v obci Rantířov
Živé firmy v obci Rantířov 7 firem
Rantířov č. 15Rantířov č. 139Rantířov č. 20Rantířov č. 78zavřenoRantířov č. 67zavřenoRantířov č. 15zavřeno
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
Demografické údaje
OBEC Rantířov
Rantířov č. 78, 58841, Vyskytná nad Jihlavou
Osoby
- p. Novotný Tomáš, starosta
Kontakty
- 567 276 244
- v_rantirov@volny.cz
- www.obecrantirov.cz
Vlajka
1 části obce:
Rantířov č. 139Rantířov č. 20Rantířov č. 78zavřenoRantířov č. 67zavřenoRantířov č. 15zavřeno
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
Demografické údaje
OBEC Rantířov
Rantířov č. 78, 58841, Vyskytná nad Jihlavou
Osoby
- p. Novotný Tomáš, starosta
Kontakty
- 567 276 244
- v_rantirov@volny.cz
- www.obecrantirov.cz
Vlajka
1 části obce:
Rantířov č. 20Rantířov č. 78zavřenoRantířov č. 67zavřenoRantířov č. 15zavřeno
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
Demografické údaje
OBEC Rantířov
Rantířov č. 78, 58841, Vyskytná nad Jihlavou
Osoby
- p. Novotný Tomáš, starosta
Kontakty
- 567 276 244
- v_rantirov@volny.cz
- www.obecrantirov.cz
Vlajka
1 části obce:
Rantířov č. 78zavřenoRantířov č. 67zavřenoRantířov č. 15zavřeno
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
Demografické údaje
OBEC Rantířov
Rantířov č. 78, 58841, Vyskytná nad Jihlavou
Osoby
- p. Novotný Tomáš, starosta
Kontakty
- 567 276 244
- v_rantirov@volny.cz
- www.obecrantirov.cz
Vlajka
1 části obce:
Rantířov č. 67zavřenoRantířov č. 15zavřeno
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
Demografické údaje
OBEC Rantířov
Rantířov č. 78, 58841, Vyskytná nad Jihlavou
Osoby
- p. Novotný Tomáš, starosta
Kontakty
- 567 276 244
- v_rantirov@volny.cz
- www.obecrantirov.cz
Vlajka
1 části obce:
Rantířov č. 15zavřeno
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
Demografické údaje
OBEC Rantířov
Rantířov č. 78, 58841, Vyskytná nad Jihlavou
Osoby
- p. Novotný Tomáš, starosta
Kontakty
- 567 276 244
- v_rantirov@volny.cz
- www.obecrantirov.cz
Vlajka
1 části obce:
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
Demografické údaje
Historie obce Rantířov celá historie
Důvodem zdejšího osídlení byl brod na řece Jihlavě, ale hlavně dolování stříbra v okolí, neboť až sem zasahovala rudná oblast od Starých Hor. V jihlavských pozemkových knihách je poprvé doložena k roku 1359, ale tehdy pod svým německým názvem Fussdorf . Český název se v písemné podobě objevuje až o století později a je odvozen, stejně jako v případě obce Rančířova rovněž okres Jihlava od osobního jména rytířského rodu Ranožír, žijící v letech 1225-38, který byl jedním z předků významného moravského rodu Pražmů z Bílkova u Dačic. Ves měla původně ráz zemědělsko hornický, který se však rychle měnil. Potvrzují to četné zápisy v jihlavských městských knihách a rejstřících městských sbírek se jmény jihlavských měšťanů držících zdejší usedlost.
V poslední čtvrtině 14. století získala celý Rantířov jako alod do svého vlastnictví rodina Pilgramerů, když ho koupili jedni z nejbohatších mužů tehdejší Jihlavy a od roku 1373 její dědiční rychtáři, bratři Jakub a Jan. Po více než stu letech 1488 odkázal Prokop Pilgramer obec své ženě Markétě. Ta už v roce 1495 odkázala výnosy z majetku jihlavským dominikánům, zatímco
vlastnická práva dala jihlavské městské radě.
Do 16. století spadají spory o vodu mezi klášterem, městem Jihlavou a jihlavskými soukeníky na jedné straně a Jaroslavem Trčkou z Lípy jako majitelem pozemků na levém břehu řeky Jihlavy. Spor řešil až samotný císař Maxmilián II. a nakonec byl rozhodnut v roce 1576 až zásahem šlechtické komise. Za svou účast ve stavovském povstání byla Jihlava potrestána v roce 1623 i ztrátou Rantířova, jenž se stal majetkem dominikánského řádu. V rámci josefínských reforem svobodný statek přešel po roce 1783 do správy náboženského fondu. V roce 1798 si jej pronajala a o dva roky později koupila paní Marie Eleonora Goldlinová s manželem Bedřichem. V roce 1807 se stal majitelem obce jihlavský dědičný poštmistr Jiří Prokop z Lilienwaldu. Prokopové pak drželi Rantířov až do konce patrimoniální správy v roce 1848. Součástí velkostatku o rozloze 311 hektarů byla kromě pozemků také obytná část zámečku, pivovar, lihovar a škrobárna. V jeho držení se pak vystřídali Adolf Prokop, R.Uhlíř a baron Offermann. V roce 1867 však statek vyhořel. Tehdy ho koupil c.k. horní rada František Muler. Dalšími majiteli byli Franz Hejhal 1906, město Jihlava, které ho pronajalo v roce 1910 Ottu Goldmannovi a v roce 1918 Marii Porgesové. V roce 1928 kupuje statek pan František Šašek, v jehož rodu se s výjimkou protektorátu a komunistické éry hospodaří i dnes.
V roce 1991 navrácený majetek, který byl v dezolátním stavu, zrekonstruoval vnuk původního vlastníka Ing. Vladimír Šašek a navrátil tak dominantu obce Rantířov do své původní novorenesanční podoby. Podobný osud, ale také stejně bohatou historii má Pekelský mlýn, ležící v údolí řeky Jihlavy. Mlýn opět vystřídal spoustu majitelů, až jej v roce 1928 koupil v dražbě pan Karel Pekárek. Taktéž rodina Pekárkova v padesátých letech přišla o svůj majetek. V roce 1991 byla vnukovi původního majitele Ing. Jiřímu Pekárkovi navrácena poničená ruina původního majetku. Ten Pekelský mlýn během tří let kompletně zrekonstruoval, osadil novou technologií včetně nové turbiny a od roku 1993 slouží mlýn opět původnímu účelu.
Další zajímavost obce je na místě dnešní hospůdky u Tomáše. Zde stávala dříve rychta, která byla těžce poničena v roce 1646 jihlavskou švédskou posádkou. Jak hlásá letopočet na pamětním kameni, byl grunt opraven v roce 1685. Švédové tehdy zničili i mohutnou sypanou hráz na řece Jihlavě stávající asi 200 m pod Pekelským mlýnem. Hráz zvedala vodu až o 2 metry a vytvářela na řece poměrně velkou vodní nádrž.
Obec Rantířov byla od počátku rozdělena na dvě části - Rantířov a v horní části na Rantířov Damling (Damle nebo hovorově Táml). Obyvatelstvo bylo zaměstnáno především u velkostatku a později od roku 1871 také u dráhy. Nejstarší zápis týkající se počtu obyvatel sahá do roku 1842 a říká, že tehdy měla vesnice 34 domů a 364 obyvatel . Dnes má obec 150 domů a žije zde 460 obyvatel.Za posledních 10 let se obec rozrostla o více než stovku obyvatel.
Co se týče samosprávy obce, Rantířov v minulosti přináležel k politické obci Hosovu a Hornímu Kosovu. Osamostatnění v r. 1957 a 1990.
Fotogalerie obce Rantířov
OBEC Rantířov
Rantířov č. 78, 58841, Vyskytná nad Jihlavou
Osoby
- p. Novotný Tomáš, starosta
Kontakty
- 567 276 244
- v_rantirov@volny.cz
- www.obecrantirov.cz
Vlajka
