Římskokatolický farní kostel svatého Bartoloměje je sakrální stavba v Radostíně nad Oslavou. Jedná se o farní kostel radostínské farnosti, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Hledat firmy v obci Radostín nad Oslavou
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Posledně opravené/vložené firmyzobrazit více

ZERAS a.s. - Radostín nad Oslavou č. 224

DVVÁPNO - Radostín nad Oslavou č. 163

ONDRÁČEK JIŘÍ-UMĚLECKÉ KOVÁŘSTVÍ - Zahradiště č. 2, Radostín nad Oslavou

Historie obce Radostín nad Oslavou celá historie

Radostín se poprvé připomíná roku 1365 ve Vlastivědě moravské Augustina Kratochvíla, a to hned jako městečko (stará obecní kniha shořela i s radnicí v roce 1748, v roce 1857 pak shořely s farou i farní zápisy). Patří k němu osada Zahradiště, o níž je nejstarší písemně doložená zmínka z roku 1351.

Před rokem 1350 patřil Radostín pánům z Tasova. Roku 1350 jej Jan z Tasova odkázal zčásti své sestře Anně z Konice, která jej roku 1366 prodala Janovi z Meziříčí, a zčásti Václavovi z Myslibořic. Jeho část odkoupili páni z Meziříčí od Zikmunda z Myslibořic v roce 1390.

•1390-1410 páni z Meziříčí a z Lomnice

•1410-1447 páni z Kravař

•1447-1528 opět páni z Lomnice

•1528-1552 páni z Pernštejna

•1552-1592 Heldtové z Kementu

•1592-1649 páni z Dubé a Lipé

•1649-1676 páni z Kounic

•1676-1735 Petr z Ugarte

•1735-1742 vévoda šlesvicko-holštýnský

•1742-1760 jeho dcera Marie Eleonora, vévodkyně z Anastally

•1760-1816 její neteř Eleonora, provdaná za Karla z Lichtenštejna

•1816-1837 jejich syn, kníže Mořic z Lichtenštejna

Jeho dcera Leopoldina, provdaná za Ludvíka, knížete z Lobkovic, ho získává v roce 1837 a patří jí až do roku 1848, kdy je Radostín zbaven vrchnostenské povinnosti vůči Lichtenštejnům – jako jiné obce vůči svým pánům.

Na podzim roku 1913 káceli lidé v panských lesích stromy a dobývali pro sebe pařezy. Při vykopávání pařezu po mohutném stromu v lese u bývalé cihelny se vyvalily ze stříbrné skříňky dukáty. Nález, který byl ukryt kolem roku 1620, popsal Dr.Vladimír Němeček. Dukáty činily 11% pokladu, tolarové mince 89%; české mince byly v popsané části zastoupeny 43%, cizí mince 57%. Nález zakopala zřejmě bohatá osoba. Tou mohl být Tomáš Soběhrd z Kozlova, který roku 1609 od Václava z Radostína koupil na Ostrově tvrz a ves Ostrov s příslušenstvím. Tomáš Soběhrd se zúčastnil stavovského povstání a jeho pocit nejistoty byl pochopitelný.

Demografické údaje