Obec Požďatín každoročně pořádá soutěž Požďatínská lávka.

Hledat firmy v obci Pozďatín
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Pozďatín
Živé firmy - počet: 4, obec Pozďatín

COOP DRUŽSTVO HB Pozďatín - Pozďatín č. 74

DRBÁLEK JAROSLAV Ing.-DERATEX - Pozďatín č. 67

HELENA HORTOVÁ - Pozďatín č. 28

OBEC Pozďatín - Pozďatín č. 75Fotografie u firmy

Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

COOP DRUŽSTVO HB Pozďatín - Pozďatín č. 74

OBEC Pozďatín - Pozďatín č. 75Fotografie u firmy

DRBÁLEK JAROSLAV Ing.-DERATEX - Pozďatín č. 67

Historie obce Pozďatín celá historie

I kolem Pozďatína procházely dějiny. Nejstarší památkou kraje je zřejmě zakládací listina benediktinského kláštera v Třebíči z roku 110l. Pozďatín pravděpodobně existoval již ve 12. – 13. stol., i když přímý písemný doklad chybí. Vlastní název obce vznikl zřejmě z osobního jména Pozdęta. V první písemné památce z r. 1358 nacházíme spojení de Posdyetin, kterýžto název měl tuto podobu zhruba do pol. 18. stol., kdy se mění na Pozdiatin.

Sám Pozďatín, v nadmořské výšce 464 m s nejvyšším vrcholem Pyšelská horka (510 m), leží na žulovém ostrově. S oblastí jsou nerozlučně spjaty rybníky.

Je zásluhou předchozích generací a svědectvím bohatosti českého jazyka, že rybníkům byla přidělena poetická pojmenování jako Kačíř, Štičí rybník, Vrbinec, vzpomínaný v historických pramenech již roku 1504, Donát, Ostrovec, Podhorník, Hranečník, Čepička, Štěpánek, Maršovec či rybník Hlad.

Z období středověku nemáme zprávy o počtu obyvatel.Před zrušením roboty v r. 1835 čítal Pozďatín společně s Kojatínem 178 obyvatel. Nejvyšší počet byl v r. 1890, a to 252 osob.

V období kolonizace, tj. ve 12. – 14. stol., vzniká celá řada malých gotických tvrzí v okolí Pozdětína, jako v Pyšelu, Vanči, Náramči, ale i v samotném Pozdětíně.

Poprvé se objevuje přívlastek „z Pozdětína“ r. 1358 u zemanů Chřapka a Vojslava. Dále je uváděn Vachek z Pozdětína a o deset let později je připomínán Ondřej z Pozdětína. Později je v pramenech zmiňován Jan z Pozdětína. Zikmund Valečský z Mírova, hejtman pánů z Lipé na Mor. Krumlově, připojuje k svému jménu přídomek „a na Pozdětíně“. V roce 1538 se pak tento majetek dostal do rukou Smila Osovského z Doubravice. Další příslušník rodu Osovských, Burian, r. 1556 prodal svůj podíl na Pozdětíně pánům z Lomnice.

Tak se Pozdětín stal součástí náměšťského panství. Nejznámějším majitelem náměšťského panství byl Karel st. ze Žerotína. Ten byl jako dítě částečně vychováván Pavlem Novodvorským z Pozdětína, kterému byl v srpnu 1586 za zásluhy udělen erbovní list s přídomkem „z Pozdětína“ a současně i přiznán erbovní znak. Představoval ho štít, v němž v pruhu zlaté barvy byly umístěny tři šesticípé modré hvězdy, rovněž přikrývadla byla modré a žluté barvy. Klenot představovaly dva buvolí rohy, mezi nimiž byla rovněž umístěna šesticípá hvězda žluté a modré barvy

Velké majetkové změny přinesl počátek l7. století. Albrecht z Valdštejna koupil náměšťské panství pro císařského radu a dvorního kancléře Jana Křtitele Verdu z Verdenberka. V období třicetileté války 1618 – 1648 vznikl na náměšťském panství tzv. Verdenberský urbář.

R. 1738 získala polovici náměšťského panství pravnučka hraběte Jana Křtitele z Verdenberka Marie Františka, provdaná za hraběte Kufštejna. Ani Kufštejnové se však z Náměšťska dlouho netěšili. Po jejich smrti zůstalo vícero dědiců, kteří všichni společně náměšťské hrabství v roce 1752 prodali. Novým majitelem se stal nejvyšší kancléř Království českého z let 1749 – 1760, jeden ze strůjců politiky Marie Terezie, hrabě Friedrich Wilhelm Haugwitz. Dalších cca 190 let pak byli majiteli Pozdětína Haugwitzové.

Druhá polovina 19. století a celé století dvacáté přinášelo občanům mnohé proměny. Celkem třikrát poznamenaly obyvatele Pozďatína války. Změnu do života kraje přinesla výstavba železniční tratě ze Zastávky u Brna (tehdy nesoucí název „Boží požehnání“) přes Třebíč do Okříšek, realizovaná roku 1885. O rok později došlo ke stavbě vedlejší regionální tratě ze Studence do Velkého Meziříčí. V roce 1848 zanikla i feudální správa obcí, přestala existovat rychta a úřad rychtáře. Posledním pozďatínským rychtářem byl František Rybníček.

Relativně poklidný způsob života zemědělských obyvatel horáckého Pozďatína narušily sarajevské výstřely roku 1914. Z Pozďatína narukovalo na různé fronty 47 občanů. Z války se ke svým rodinám nevrátilo celkem 10 mužů, 7 z Pozďatína a 3 z kojatínské osady. Dne 31. července 1921 jim byl uprostřed obce odhalen pomník s letopočtem 1914 - 1921 a jejich podobiznami.

Na přelomu 19. a 20. století se pokusili občané Pozďatína o povznesení kulturního života v obci. Oznámili c.k. okresnímu hejtmanství v Třebíči utvoření čtenářsko-pěveckého spolku pod názvem „Národní Beseda“.

Představitelé obce usilovali rovněž o povznesení vzdělání svých dětí. Před zřízením školy v Pozďatíně si obec na vlastní náklady vydržovala učitele Svobodu, který vyučoval po výměnkářských chalupách. Děti navštěvovaly také školu v Pyšelu 1. března 1888 obecní zastupitelstvo podalo žádost o zřízení jednotřídní školy v obci. Vyučování bylo pro 50 žáků ve třech odděleních zahájeno 1. října 1888. Změněné poměry po válce přinášely úbytek dětí ve vesnici a tak i při veškeré péči došlo v roce 1966 ke zrušení školy, která tak po osmdesáti letech uzavřela svoji existenci a žáci přešli do Budišova.

Obecní zastupitelstvo se rovněž na počátku 20. století zasloužilo o založení hasičského sboru. Utvoření hasičského sboru bylo povoleno na základě žádosti z 22. července 1906. V loňském roce hasičský sbor, který patří mezi nejlepší v kraji Vysočina, oslavil 100. výročí své existence. Kromě častých profesionálních zásahů se zaměřuje i na kulturní činnost, z níž nejvýznamnějšího úspěchu dosahuje pravidelné organizování tzv. „ Pozďatínské lávky “.

Jaké lze najít v Pozďatíně starší památky? Dominantu uprostřed obce tvoří kaplička obdélníkovitého tvaru s charakteristickou cibulovitou věžičkou, na průčelí se štukovou výzdobou. Původně zde stávala zvonička, vystavěná rovněž r. 1882. V ní byl umístěn zvonek z roku 1771 od Georga Jana Schleichtera. Vlastní kaple byla zasvěcena Panně Marii, bohoslužby se zde konají pouze sporadicky, např. o pozďdatínské pouti.

Dalším náboženským objektem stojícím na okraji obce vedle budovy bývalé školy je kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Po vzniku samostatné ČSR došlo k novému rozvrstvení obyvatelstva v důsledku pozemkové držby. Na rozdíl od 19. století byl po roce 1918 v Pozďatíně 1 celoláník, 4 půlláníci, 1 čtvrtláník, 8 osmiláníků, 12 chalupníků a 4 bezzemci. Majetkové rozdíly mezi obyvatelstvem nadále vzrůstaly, přibylo občanů, kteří začali vyjíždět za prací.

Obec se postupně vylepšovala. Roku 1926 bylo v Pozďatíně založeno vodní družstvo za účelem odvodnění pozemků. V r. 1928 bylo provedeno odvodnění 70 ha v délce 66 km. V roce 1928 byla v obci vybudována kanalizace. 4. srpna 1929 bylo v Pozďatíně zavedeno první elektrické osvětlení. Obecní zastupitelstvo se snažilo poskytovat péči i tzv. obecním chudým, v roce hospodářské krize 1933 přijalo usnesení o opravě chudobince. V roce 1932 byl v obci zřízen druhý obchod se smíšeným zbožím, později přestavěný na hostinec. Ten byl zároveň „kulturním centrem“, protože jeho součástí se stalo i jeviště místní osvětové komise.

Druhá světová válka a nacistická okupace přinesly do mnoha domácností slzy a krev. Několik pozďatínských občanů bylo totálně nasazeno na práci do Říše. V káznici ve Wroclawi zahynul pozďatínský rodák Stanislav Dufek. Od r. 1930 pracoval v Brně jako zaměstnanec městské pouliční dráhy. V lednu 1941 byl získán za člena „Maffie“, platil příspěvky a zapojil se do práce ilegální organizace „Nemo“. Její vedoucí se společně se Stanislavem Dufkem zúčastnili tajných jednání v Brně, při nichž bylo projednáváno organizování sabotáží a ilegálního vysílání. Za podíl na přípravě komunistické velezrady v Protektorátu, napomáhání nepříteli a zakázané vlastnictví zbraně byl odsouzen k trestu smrti, ztrátě občanských práv a následně v dubnu 1943 popraven.

Hrdinou 2. světové války byl rovněž Karel Rybníček. Po vypuknutí 2. světové války vstoupil do československých jednotek ve Francii, později se dostal do Velké Británie. Přihlásil se k letectvu, byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti RAF. Při letech hlídkovali v Biskajském zálivu, Severním a Baltském moři a sváděli bitvu o Atlantik. Na stroji B 24 Karel Rybníček absolvoval 73 startů. Bohužel, 5. října 1945 při přepravě repatriantů na letišti Blackbush při vzletu B 24 100 m nad zemí se letoun propadl a havaroval. Nadporučík Karel Rybníček byl 3x vyznamenán, in memoriam mu byl udělen titul zemědělského inženýra VŠZ v Brně a po r. 1989 byl prezidentem republiky povýšen do hodnosti plukovníka.

Po květnových dnech roku čtyřicátého pátého se Pozďatín vymanil ze zásadního vlivu náměšťského velkostatku. Politický systém po únoru 1948 se řídil Ústavou 9. května z r. 1949. V roce 1949 došlo k zestátnění zemědělské a další půdy největšího vlastníka v Pozďatíně Oto Rybníčka. V květnu 1951 byl ustaven přípravný výbor JZD. K vlastnímu založení jednotného zemědělského družstva v Pozďatíně došlo až v září 1956. V letech 1956 - 1960 byly budovány první objekty JZD. V prosinci 1971 se pozďatínské družstvo sloučilo se sousedním JZD „Stráž“ Pyšel a následně s JZD „Svornost“ ve Vladislavi s výměrou 2786 ha zemědělské půdy. Po změnách v listopadu 1989 byl navrácen majetek na základě uplatněných restitučních nároků. Majitelům půdy se buď majetek vracel, nebo se stal předmětem zemědělského podnikání.

V Pozďatíně dnes hospodaří dvě sdružení zemědělců. Celková výměra pozemků v Pozďatíně činí 571 ha, orné půdy je 263 ha, zahrad 5 ha, lesů je 160 ha a rybníků 50 ha. V obci je zastavěných 5 ha, louky obklopující celou ves zabírají 53 hektarů.

Již po r. 1949 začaly v katastru obce vznikat první rekreační objekty. V obci byly některé volné domy prodány a přebudovány na chalupy. V roce 1974 byla v obci zprovozněna konečně komunikace s asfaltovým povrchem, v roce 1976 byl přebudován rybníček „Louže“ na požární nádrž, dnes nazývanou „Lože“, v roce 1984 pak byla v tzv. „Akci Z“ vystavěna nová budova Jednoty, nynější prodejna JMB Moravské Budějovice. V letech 1974 - 1976 byl kulturní dům rozšířen do současné podoby a slavnostně otevřen v r. 1977. Dnes je tento největší objekt v obci sídlem obecního úřadu, je zde umístěna obecní knihovna čítající kolem 1400 svazků.

V obci podniká celkem 20 fyzických osob, samostatně hospodařících rolníků je 10, svobodných povolání 1.

I na okolí Pozďatína měly a mají dopad výstavba a existence dvou energetických děl celostátního významu.

Na počátku 70. let byla zahájena výstavba vodního díla Dalešice v hlubokém údolí řeky Jihlavy v délce 22 km, sahající až k Vladislavi. Má charakter nádrže s přečerpávací elektrárnou a vyrovnávacím objektem menšího rozsahu u Mohelna. Blízkost Dalešické přehrady vytvořila předpoklady pro rekreaci lidí, rybaření i vodní sporty.

V roce 1974 byla započata ve východní části Českomoravské vysočiny výstavba jaderné elektrárny Dukovany. První reaktorový blok byl uveden do provozu v r. 1985, další tři v roce 1987. V r. 2005, za dvacet let činnosti, bylo vyrobeno 1 bilionu kWh elektrické energie

OBEC Pozďatín

Pozďatín č. 75, 67503, Budišov u Třebíče

Osoby

  • Ing. Dundel František, starosta

Kontakty

1 části obce: