Postřelmov

Území okolí Postřelmova byla osídlena již v mladší době kamenné. Při výstavbě silničního obchvatu v roce 2003 byl proveden záchranný archeologický průzkum. Unikátním nálezem byla úchytka misky ve tvaru lidské hlavy, později nazvaná „Postřelmovský Venoušek“ a část misky čtvercovitého půdorysu. Pravděpodobně se jednalo o kultovní předměty šamana, které jsou uloženy v depozitáři Okresního vlastivědného muzea v Šumperku spolu s ostatními předměty z archeologického průzkumu.

Původní vesnice vznikla pravděpodobně ve 13. století a nejpozději v první polovině 14. století v ní byla vybudována zemanská tvrz, která záhy zanikla. Dochovaly se po ní terénní nerovnosti v místní části zvané Kopec. Se stavbou tvrze souvisí i výstavba postřelmovského kostela.

První písemná zmínka o Postřelmovu je až z roku 1349. V osmdesátých a počátkem devadesátých let 15. století vzniklo v sousedství Postřelmova významné vodní dílo, na místo bývalé vsi Závořice. Závořický rybník byl ve své době největším na Moravě (108 ha). Jeho dodnes zachovaná více než tříkilometrová hráz, která se táhne od bývalé postřelmovské pískovny až k Zábřehu, je vyhledávanou cykloturistickou stezkou.

Od svého vzniku patřil Postřelmov k největším obcím na severozápadní Moravě, již v 15. století v něm bylo přes čtyřicet poddanských usedlostí, většinou patřících zámožným sedlákům. V roce 1756 bylo v Postřelmově 95 usedlostí, z toho 37 selských statků. Dnes již jen několik statků připomíná svojí architekturou, zvláště arkádovým zápražím, portálem vrat či zdobenou fasádou, výstavnost obce v 19. století. Do dnešních dnů se z této doby zachovalo několik staveb, mezi nimi i památkově chráněný tzv. Jursův statek z roku 1837, který je rodným domem pedagoga a vydavatele učebnic Jana Jursy (1853 - 1938).

Postřelmov má několik státem chráněných památek, nejvýznamnější z nich je hrobka Bukůvků z r.1592. Cenná je i raně barokní kaple sv. Prokopa u silnice k Chromči z roku 1696.

Od roku 1893 platí pro naši obec úřední název Postřelmov. Od roku 1848 je největší čistě českou vesnicí na okrese (počet německého obyvatelstva nepřesáhl 1 %). V roce 1863 zde byl založen jeden z prvních hospodářských spolků na Severní Moravě.

Rozvoj průmyslového podnikání na sklonku 19. a ve 20. století výrazně pozměnil podobu předtím zemědělské vesnice. Josef Vítek zde na počátku 20. století rozvinul strojírenskou výrobu, od roku 1909 začali bratři Scheinostové s výrobou zápalek (pozdější firma Helios). Jiří Vaněk zde založil výrobnu dehtového a později převážně cementového zboží. Prostory bývalé Vítkovy strojírny, pozdější MEZ II, dnes slouží různým firmám.

Na místě továrny na zápalky zakládá v roce 1936 olomoucký podnikatel Jan Wagner akciovou společnost Elektrotechnické závody. Podnik byl 27. prosince 1945 znárodněn a začleněn do národního podniku Moravskoslezské elektrotechnické závody (MEZ). Do počátku roku 1950 podléhal tento závod podnikovému ředitelství v Olomouci, potom bylo v Postřelmově zřízeno ředitelství samostatného národního podniku. V roce 1994 vzniká MEP a.s., Postřelmov, který je v současné době závodem 07 Slováckých strojíren a.s. Uherský Brod.

Nyní již zaniklý lihovar, založený v roce 1900, nám dnes připomíná pouze název Lihovarské ulice. Také brusírna skla, kde se od roku 1923 brousilo tradiční české sklo, ukončila svoji činnost v 90. letech 20. století. Kromě zmíněných podniků vznikala a zanikala řada menších výroben, které s většími továrnami a novými ulicemi a sídlišti vytvářely z Postřelmova moderní průmyslově zemědělskou obec.