Police

Dle jednoho ústního podání bývaly Police prý původně v místech, kde se nyní (v r. 1914) rozkládají lesy a pastviska u "Polického lesa": obecní les zvaný "Kovářův včelín", kníže-arcibiskupské lesy: "Luh" a "Za lukami", "Cvikův úhor" a obecní vrchovské pastvisko zvané "Paseky". Na pastvisku ,,Kozára" lze ještě rozpoznat zbytky základů staré chalupy.

Dle druhého ústního podání byly první Police na "Dobrosnici, Včelínech a Kosisku". Svým způsobem se toto podání shoduje s prvním, neboť "Dobrosnice" je částí obecního llouesa. Bývaly prý tu jednotlivé dřevěné chalupy postavené kus od sebe. V místech nynějšího obecního pastviska "Ve Včelínech" býval "kolomaznický důlek", kde se pálívala kolomaz. Stávala zde i nějaká chalupa, soudě podle nalezených zbytků zdiva. Rovněž staří pamětníci vykládají, že se zde při orání nacházely zbytky základů starých stavení.

Tato ústní podání potvrzují i staré listiny, v nichž se například potok, na němž stával loučský mlýn, nazýval "Poličnou". Zdá se, že toto jméno pochází od bývalých Polic, kde pramenil, nebo jimi protékal. Nasvědčuje tomu i tvorba jmen tohoto potoka, neboť v Brankách se nazýval Loučským (přitéká od Loučky), nad Poličnou se nazývá Bránecký potok (přitekl od Bránek).

Všechny ústní podání však hovoří o přesídlení Polic z vrchů za potokem Loučkou na nynější své místo blíže ke Kelči.

Je několik verzí k důvodu tohoto přesídlení:

Přesídlení se mohlo uskutečnit pro lepší přístup z Kelče, snad i pro lepší polohu a úrodnost polí okolo nynějších Polic. Okolí bývalých Polic svědčilo více lesům a pastviskám. Proto také patří les a pastviska v těchto místech do vzdálených a údolím oddělených nynějších Polic. Svědčí tomu i to, že Police robotovaly k Loučce.

Za dávným časů byly Police pravděpodobně manským statkem, neboť jen manové byli povinni sloužit vrchnosti jezdcem a šípometcem. Tyto povinnosti měl polický fojt vůči biskupovi olomouckém /viz dále/. Přesídlení Polic by také nasvědčoval mlýn "Na Poličné", který patřil polickému fojtu a později manství loučskému. Mlýn pod Policemi byl postaven teprve r. 1761.

Spory o hranice, vzpoura mezi many proti biskupovi na počátku XIV. stol., spojení manství Podolí a Loučky, občanské války a z toho plynoucí zkáza farnosti na Horecku, to vše asi vedlo ve snahu obyvatelstva Polic být blíže vrchnosti v Kelči a tím i blíže jejich ochraně a z toho plynoucímu přesídlení blíže ke Kelči.

Založením osady Vrchovec a tím i možnost získání lepších pozemků.

První písemné zmínky o Policích pocházejí z r. 1383, kdy biskup Petr polickému fojtu Mikuláši potvrzoval staré výsady. Stalo se tak na základě vystoupení Arkleba z Kunštátu, hejtmana tvrze Šaumburka a dalších biskupových věrných, kdy potvrdili biskupovi, že Mikuláš, fojt Polický, měl od předešlých olomouckých biskupů písemně vydané výsady ,,ode dávných časů" o které přišel při požáru. Protože předkové jmenovaného Mikuláše od založení obce Police zde sídlili a v Policích drželi fojství /s jedním lénem, hospodou, mlýnem, s právem honu a přisouzenými třemi denáry vína což vše přináleželo k fojství/, sám Mikuláš biskupu Petovi a olomouckému kostelu vždy věrně sloužil a sloužit slíbil, obnovil a potvrdil biskup Petr fojtu Mikuláši, jeho dědicům a nástupcům tuto výsadu. Na základě toho však byl fojt, jeho dědicové a nástupcové zavázáni sloužit jedním koněm /jezdcem/ a kameno/šípo-/mečem kdykoli o to požádá purkrabí na hradě Šaumburku. Rovněž byl povinen, tak jako i v minulosti, pečovat o mosty a cesty náležící k mýtu v Kelči.

Dle této listiny lze usuzovat, že Police jsou osadou velmi starou, když se jí obnovují výsady dané předkům Mikulášovým ,,již ode dávna". Z mostů je nepochybně míněn most u Kelče přes Juhyni, snad i u Choryně přes Bečvu. Z toho plyne, že i v dávných dobách poličtí fojtové se starali o cesty a mosty.

O pradávném osídlení obce Polic svědčí i názvy jednotlivých tratí a prehistorických nálezů na nich.

"Zápouští" je mírná vypouklina podél silnice směrem ke Kelči s úrodnou půdou. Jméno trati je asi památkou na nějakou zaniklou prehistorickou osadu, čemuž nasvědčují nálezy střepů popelnic tzv. lidu popelnicových polí a zvláštní černá barva půdy.