Pokojov

Záznamy ze Žďárské kroniky:

Pokojov

Katastrální obec o rozloze 318 ha je rozlohou 26. v okresu. Je to zároveň místní obec a je vzdálena od okresního města 14,3 km na . Přifařena a přiškolena je k Bohdalovu 2,7 km na z. ležícímu, kde má také doručovací poštovní úřad, obvod. lékaře a četnickou stanici. Nejbližší železniční stanice je v M. Žďáře. Hraničí na s. s Újezdem a Březím, na z. a částečně na j. s Bohdalovem, na v. s Kotlasy, obcemi vlastního okresu, na části v. a j. se Znetínkem okr.velkomeziříčského. Dne 1. prosince 1930 bylo tu 30 domů s 31 bytovými stranami o 148 přítomných obyvatelích. Všichni byli českoslov. státní příslušníci čsl. národnosti a nábožen. vyznání řím.-kat.

Geologický podklad katastru tvoří ruly zakryté na svazích hlinami. Osada sama leží na povrchových rulách, které se táhnou odtud zvláště na s., sv. a jz. a vytvářejí tu koty: na z. na cestě k Bohdalovu 576 m a 566 m, na téže cestě na v. 570 m, na sv. 560 a 553 m, na s. obce 560 m, na sz. 567 m a na jv. 556 m. Poblíž z. strany vesnice (V loukách a Kříbky) a zvláště na straně v. (U kamena a Hájek) jsou svahové hlíny, jimiž probíhá velká část cesty k Březí. V údolích potoků jsou mladší naplaveniny. Vody sbírá hlavně Bohdalovský potok, který tvoří na j. a v. hranici katastru obce. Pode vsí na j. straně protéká obecní rybník Most, u nějž na obou koncích stojí mlýn, a oba mají válcové složení; ale v dolním mlýně se mlelo až do roku 1926 starým způsobem na kameni a tlačil se tam lněný olej a v r. 1749 byly u obou mlýnů stoupy. Při mlýně č. 7 byl v polovici min. stol. rozsáhlý obchod rybami. Pro domněnku (podporovanou výskytem strusky), že na místě tohoto mlýna stávaly hamry, nenalezl jsem odůvodnění; byly spíše u panského mlýna kotlasského.

Ves leží na mírné výšině 562 m nad mořem pod silnicí, vedoucí z Bohdalova do Březí. Přestavba staré cesty na tuto silnici byla sice povolena a započata v r. 1910, ale pracovalo se s velikými přestávkami; byla dokončena v r. 1924. Do té doby obec silnice neměla. Půdorys osady má tvar podkovy na s. straně otevřené a selské statky jsou seřazeny po obou stranách návsí, chalupy seskupeny na j. konci. Ve středu návsí postavila obec r 1862 kapli zasvěcenou P. Marii, ale mše se v ní nekonaly. Teprve roku 1925 byl zakoupen z dobrovolných příspěvků na paměť padlých vojínů ve světové válce nový obraz P. Marie Bolestné, posvěcený 15. srpna 1925, a od tohoto roku stala se kaple veřejnou a slaví se tu pout vždy 3. neděli v září. V r. 1925 postavila obec hasičské skladiště vedle kaple. Do roku 1929 byl Pokojov jediná obec v okresu, kde nebylo hostince. V tomto roce postavil hostinec u vchodu do obce při silnici k Březí Jos. Švoma a zřídil tu i obchod se smíšeným zbožím. V roce 1927 se přikročilo z popudu obce Znetínka k přestavbě druhé cesty na silnici, spojující Pokojov s touto obcí. V roce 1931 provedla firma Fišar z Prostějova za 28.000 Kč železobetonový most přes Pokojovský potok na rozhraní okr. žďárského a velkomeziříčského, čímž část stavby v okr. Žďárském dokončena; polovice mostu patří Pokojovu a druhá polovice Znetínku. Dům č. 18 je rodiště známého politika mor. JUDr. Jos. Koudely.

Dějiny

O Pokojově máme dosud první výslovnou zprávu teprve z r. 1437, kdy Hecht z Rosic žaluje bratry Václava a Jiříka z Kravař a z Meziříčí jako uchvatitele statků žďárského kláštera, mezi nimi je i ves Pokojov (Pokoj). Dne 19. května a 15. prosince 1447 opakoval žalobu také o Pokojov sám žďárský opat Jan na Jana z Lomnice na Meziříčí, že vybral berni od lidí v Pokojově. Podle známé historie kraje můžeme se právem domnívati, že osada povstala asi v téže době a na území týchž majitelů, jako obec Kotlasy. Že o ní nenacházíme starší zprávy, ač toto území bylo podrobeno častým změnám, mohli bychom vysvětlovati tím, že se osada jmenovala původně jinak. S takovým přejmenováním nebo přemístěním osady se v té době v tomto kraji shledáváme častěji. Z listiny darování Kotlas z r. 1349 víme, že Jan, pán na Tasově, měl v té době spor s klášterem o hranice vsi zvané Bukaw a že hranice osobně s opatem Hynkem a hodnověrnými svědky ohledali. Z této souvislosti lze souditi, že šlo o osady sousední. A když 16. října 1353 nástupcové Janovi, Adam z Konice s manželkou Annou a dětmi, odevzdávali podle nařízení Janova klášteru ves Kotlasy, odevzdal jim navzájem klášter pustou ves Bukaw, aby ji nově osadili. Klášter si při tom vymínil, že po uplynutí let musí mu ves se vším přísl. a požitky zase vrátili a že rychtář, jemuž bude osazení vsi svěřeno, musí platiti klášteru úrok z celé vsi, i kdyby ji do té doby cele neosadil.Není pochyby, že výsledkem tohoto nového osazení byl Pokojov. Když však nebyl asi klášteru podle ujednání vrácen, musilo dojít k žalobě. Ačkoli se uvedená žaloba urovnala dohodou, octla se osada asi pro nejasné vlastnické poměry (srov. Kotlasy) zase v držení pánů meziříčských. Proto klášter roku 1481 žalobu obnovil a ves pojal do urbáře z r. 1483. Dovídáme se z toho zápisu, že vedle svobodného rychtáře s lánem pozemků bylo tu tehdy 14 větších hospodářských celků; mezi nimi byl mlynář s lánem pozemků a dva pusté čtvrtlánky. Teprve po nové žalobě za opata Víta r. 1490 byl vyhlášen roku 1494 rozsudek, jímž uznáno právo kláštera a směnou z r. 1494 připadla osada do jeho trvalého vlastnictví.

Obecní kronika

Obec Pokojov vede svoji kroniku. Pečlivé zpracování kroniky dlouhé roky vykonávala paní Emílie Štikarová. V červenci 2011 odsouhlasilo zastupitelstvo obce, že veškeré podklady od dosavadní kronikářky převezme paní Dagmar Černá.