První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V době Přemyslovců byla Chodová Planá s pásmem chodských vesnic spravována z hradu v Tachově. Až později král Jan Lucemburský ve finanční tísni pronajímal hrad Tachov a s ním i obce k němu patřící.

Hledat firmy v obci Chodová Planá, ulice Pohraniční stráže
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 97 firem

Slovany 177, Chodová Planá144 m

Pohraniční stráže 192, Chodová Planá394 m

Mariánskolázeňská 200, Chodová Planá635 m

Nádražní 526, Chodová Planá734 m

Kyjovská 607, Planá1,62 km

Bezdružická 274, Planá2,99 km

Trstěnice č. 134,83 km

Tepelská 867/3a, Úšovice, Mariánské Lázně6,40 km

Školní nám. 472/3, Úšovice, Mariánské Lázně6,81 km

17. listopadu 474/1, Úšovice, Mariánské Lázně6,84 km

U Zastávky 334/4, Úšovice, Mariánské Lázně7,42 km

Komenského 449/2, Mariánské Lázně7,97 km

Hlavní třída 400/118, Mariánské Lázně8,04 km

Nerudova 312/7, Mariánské Lázně8,28 km

Pohraniční stráže 166, Velká Hleďsebe8,48 km

Příkrá 218/4, Mariánské Lázně8,63 km

Hlavní třída 655/72, Mariánské Lázně8,67 km

Mariánské Lázně č. 6608,74 km

Mariánské Lázně č. 5918,82 km

Poštovní 160/17, Mariánské Lázně8,87 km

Historie obce Chodová Planá celá historie

Dávné chodské centrum KDYNĚ s vodní tvrzí a kaplí v místech dnešního vršku s kostelem sv.Jana Křtitele zůstává dnes pouhou hypotézou. Veškeré písemné doklady o minulosti obce shořely při strašném požáru roku 1733 včetně kostela. Přesto je nesporný český původ sídla Chodová Planá i poměrně pomalu se vyvíjející česko-německé osídlení. Listina z roku 1319 uvádí zdejší pány Ctibora a Oldřicha "z Chodoveplane“. Dosud není znám německý název obce - "Kuttenplan". Ve 14.století vlastnili obec Fojcperkové a roku 1384 se připomíná chodovoplánský kostel již jako farní. Obec bývala střídavě v rukou různých rytířů, ale ještě po dvakrát se objevuje premonstrátský klášter Teplá jako vlastník Chodové Plané - v letech 1391 a 1413. V 15. století vlastnili obec zprvu páni z Kočova, pak páni z Rebersreuthu, z nichž Heinz a Kryštof společně s tepelským opatem Zikmundem založili rybník Regent(1479). Obě strany se staly polovičními vlastníky. V roce 1501 odkoupil opat Zikmund druhou polovinu a od té doby patřil rybník Regent klášteru Teplá. Listiny kolem rybníka Regent jsou většinou dosud české.

V letech 1527-1547 byla Chodová Planá v rukách bečovských Pluhů. Po jejich vystoupení proti králi propadla obec královské koruně a byla roku 1558 prodána Mikuláši Miršovskému za 4500 kop českých grošů. Od něho byla prodána v roce 1560 prodáno panství Širtingarům. Po bitvě na Bílé Hoře uprchl Jošt Adam Širtingar (Schirnding) za hranice a panství prodáno 9.října 1622 tajnému radovi Theodoru Haimhausenovi za 50 tisíc kop grošů, ale pak mu bylo 25 tisíc kop odpuštěno. Zůstalo Haimhausenům až do zrušení poddanství 1848. k panství patřily obce Kyjov, Zadní Chodov, Broumov, Nový Haimhausen, Svatý Kříž (Chodský Újezd), Jalový dvůr, Trstěnice, Drmoul, Cech svatého Víta, Chodovoplánský Šmelctál (dnes Chodovská Huť).

Odedávna byla v městě židovská obec. Byla zlikvidována v roce 1938 a zůstaly pouze dva židovské hřbitovy. Významný je zdejší pivovar, založený 1573, ale pivo tu vařili obyvatelé už mnohem dříve. Barokní kostel sv.Jana Křtitelez let 1748-1754 byl centrální stavbou v obci. Nádraží bylo postaveno až v roce 1876. Přes Chodovou Planou mířila důležitá obchodní stezka z Plzně na Norimberk a za obcí vedla nebezpečnými lesy. Roku 1815 byla budována erární (císařská) ale již roku 1787 tudy jezdily poštovní kočáry do Chebu. Také hornictví tu prosperovalo už od 13. století. Na panství v okolí se těžilo olovo a stříbro. V roce 1774 postavil Zikmund Haimhausen v Broumově železárnu s vysokou pecí a hamrem. V místě starého zámku z roku 1734 dnes stojí kulturní dům. Nový chodovoplánský zámek je z roku 1906, dílo vídeňského architekta R. Feldscharka s překrásným přírodním parkem. Po druhé světové válce, v letech 1950-1990, sloužil jako kasárna vojska pohraniční stráže.

Znak

Podle některých zdrojů získala Chod. Planá znak za vlády Ferdinanda I. (1525-1564), podle dalších byl získán znak za Rudolfa II. na konci 16. století. Na starším provedení je jednoocasý nekorunovaný lev na červeném štítě, který v tlapách drží ratiště s vlajícím zlatým praporem. V polovině 19. století byl znak upraven, lev byl otočený doprava a měl druhý ocas.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.