První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V době Přemyslovců byla Chodová Planá s pásmem chodských vesnic spravována z hradu v Tachově. Až později král Jan Lucemburský ve finanční tísni pronajímal hrad Tachov a s ním i obce k němu patřící.

Hledat firmy v obci Chodová Planá, ulice Pohraniční stráže
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 98 firem

Sokolovská 2185, Tachov11,79 km

U Penzionu 1711, Tachov11,85 km

Oldřichov č. 78, Tachov12,04 km

Oldřichov č. 82, Tachov12,33 km

Oldřichovská 2125, Tachov12,37 km

Školní 1094, Tachov12,45 km

Panenská 2068, Tachov12,66 km

Lipová 220, Halže12,68 km

Plzeňská 2085, Tachov12,69 km

Panenská 1999, Tachov12,71 km

náměstí Republiky 71, Tachov12,87 km

Ctibořská 33, Halže13,04 km

Nádražní 434, Teplá13,14 km

Plánská 270, Černošín13,30 km

Světce č. 26, Tachov13,34 km

Americká 242, Tachov13,35 km

Světce č. 1, Tachov13,56 km

Svobodka č. 55, Halže13,73 km

Příčná 2200, Tachov13,89 km

Stříbrská 201, Černošín14,30 km

Historie obce Chodová Planá celá historie

Dávné chodské centrum KDYNĚ s vodní tvrzí a kaplí v místech dnešního vršku s kostelem sv.Jana Křtitele zůstává dnes pouhou hypotézou. Veškeré písemné doklady o minulosti obce shořely při strašném požáru roku 1733 včetně kostela. Přesto je nesporný český původ sídla Chodová Planá i poměrně pomalu se vyvíjející česko-německé osídlení. Listina z roku 1319 uvádí zdejší pány Ctibora a Oldřicha "z Chodoveplane“. Dosud není znám německý název obce - "Kuttenplan". Ve 14.století vlastnili obec Fojcperkové a roku 1384 se připomíná chodovoplánský kostel již jako farní. Obec bývala střídavě v rukou různých rytířů, ale ještě po dvakrát se objevuje premonstrátský klášter Teplá jako vlastník Chodové Plané - v letech 1391 a 1413. V 15. století vlastnili obec zprvu páni z Kočova, pak páni z Rebersreuthu, z nichž Heinz a Kryštof společně s tepelským opatem Zikmundem založili rybník Regent(1479). Obě strany se staly polovičními vlastníky. V roce 1501 odkoupil opat Zikmund druhou polovinu a od té doby patřil rybník Regent klášteru Teplá. Listiny kolem rybníka Regent jsou většinou dosud české.

V letech 1527-1547 byla Chodová Planá v rukách bečovských Pluhů. Po jejich vystoupení proti králi propadla obec královské koruně a byla roku 1558 prodána Mikuláši Miršovskému za 4500 kop českých grošů. Od něho byla prodána v roce 1560 prodáno panství Širtingarům. Po bitvě na Bílé Hoře uprchl Jošt Adam Širtingar (Schirnding) za hranice a panství prodáno 9.října 1622 tajnému radovi Theodoru Haimhausenovi za 50 tisíc kop grošů, ale pak mu bylo 25 tisíc kop odpuštěno. Zůstalo Haimhausenům až do zrušení poddanství 1848. k panství patřily obce Kyjov, Zadní Chodov, Broumov, Nový Haimhausen, Svatý Kříž (Chodský Újezd), Jalový dvůr, Trstěnice, Drmoul, Cech svatého Víta, Chodovoplánský Šmelctál (dnes Chodovská Huť).

Odedávna byla v městě židovská obec. Byla zlikvidována v roce 1938 a zůstaly pouze dva židovské hřbitovy. Významný je zdejší pivovar, založený 1573, ale pivo tu vařili obyvatelé už mnohem dříve. Barokní kostel sv.Jana Křtitelez let 1748-1754 byl centrální stavbou v obci. Nádraží bylo postaveno až v roce 1876. Přes Chodovou Planou mířila důležitá obchodní stezka z Plzně na Norimberk a za obcí vedla nebezpečnými lesy. Roku 1815 byla budována erární (císařská) ale již roku 1787 tudy jezdily poštovní kočáry do Chebu. Také hornictví tu prosperovalo už od 13. století. Na panství v okolí se těžilo olovo a stříbro. V roce 1774 postavil Zikmund Haimhausen v Broumově železárnu s vysokou pecí a hamrem. V místě starého zámku z roku 1734 dnes stojí kulturní dům. Nový chodovoplánský zámek je z roku 1906, dílo vídeňského architekta R. Feldscharka s překrásným přírodním parkem. Po druhé světové válce, v letech 1950-1990, sloužil jako kasárna vojska pohraniční stráže.

Znak

Podle některých zdrojů získala Chod. Planá znak za vlády Ferdinanda I. (1525-1564), podle dalších byl získán znak za Rudolfa II. na konci 16. století. Na starším provedení je jednoocasý nekorunovaný lev na červeném štítě, který v tlapách drží ratiště s vlajícím zlatým praporem. V polovině 19. století byl znak upraven, lev byl otočený doprava a měl druhý ocas.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.