Pohleď

První písemná zpráva o Pohledi pochází z roku 1400 a pojednává o místním zemanovi Mikšovi řečenému Hřebec z Pohledi. Další zmínka z roku 1412 zachytila spor Mikše Hřebce a jeho syna Petra, proti opatovi kláštera vilémovského Mikulášovi o " to sedienie v Pohledi za 50 kop grošů českých ". Stopa po tomto pohleďském zemanovi téměř mízí v září 1415, kdy on i jeho syn Petr spolu z dalšími 450 českými pány přivěsili svoje pečeti na Stížný list proti upálení mistra Jana Husa. Naposled se z naším zemanem potkáváme ve zprávě z roku 1418. Tehdy je i se svým synem uváděn coby majitel nadaleké okrouhlické tvrze, ale se změněným přídomkem - Mikeš řečený Hřebec z Okrouhlice a jeho syn Petr z Okrouhlice. Následovalo období husitských bouří z něhož se nedochovala žádná zmínka. Nejstarší údaje o místních sousedech pocházejí z tzv.Trčkovského urbáře neboli Registrer panství světelského z roku 1591. Zde je zapsáno jedenáct usedlých v čele z rychtářem Jírou řečeným Kulhavým. Tento svobodník, maje na to svobodný list, sedící na dvoulánovém statku s výsadní krčmou (rychta-dnes rozdělená na usedlosti č.3,4,33) nemusel konati žádných robot jako ostatní usedlí. Platil pouze úroky o sv. Jiří, o sv. Havlu a vánoční plat. Kromě povinného odebírání piva z panského pivovaru pro svou krčmu neměl jiných povinností. Jak je patrno z názvu urbáře patřilo celé panství českému šlechtickému rodu Trčků z Lípy, kteří sídlili nejprve na nedalekém hradě Lipnici a potom přesídlili do pohodlnějšího světelského zámku. Až do konce třicetileté války patřila Pohleď k panství světelskému. Po jejím konci spadala pod správu panství haberského. Během 18. století se počet osedlých jen nepatrně zvyšoval především dělením některých usedlostí. Počet domů se rychleji zvýšil po zrušení nevolnictví v roce 1781, ale byly to spíše jen domy bezzemků postavené na obecní půdě. Roku 1770 po číslování domů zde stálo 19 selských usedlostí a hostinec na návsi dostal čp. 20. Století devatenácté bylo bezesporu období největšího rozvoje naší vsi. V polovině tohoto věku byl počet obyvatel nad hranicí 250, byla zřízena obecní jednotřídní škola s knihovnou pro školu a pro lid. V obci byly dva hostince čp.20 a 31.,kovárna a několik drobných řemeslníků. Od konce devatenáctého století dochází k postupnému ubývání obyvatelstva, které se do současnosti nezastavilo. Století dvacáté už bylo jenom svědkem postupného úpadku obce Pohleď a českého venkova vůbec. Zásadní zlom nastal jako ostatně ve všech českých vesnicích s nástupem moci komunistů, Roku 1950 byl na základě nařízení ministerstva vnitra změněn původní název Pohleď na nový - Horní Pohleď. V roce 1952 vzniklo zemědělské družstvo, které se později spojilo z družstvy Příseka , Malčín a Lučice. Tímto aktem byl totálně zrušen selský stav, který tvořil po celá staletí hlavní složku vesnického a zemědělského života. Politická samostatnost obce Pohleď skončila v roce 1960 jejím sloučením se vsí Příseka, která se stala tzv. střediskovou obcí, a se vsí Služátky. Blýskat na lepší časy se začalo až po revolučním roce 1989. Na žádost místních občanů získává obec Pohleď od 1. ledna 1992 opět samostatnost s vlastním obecním úřadem. Poslední komunistický výstřelek byl zrušen 1. ledna 2004, kdy obec získala zpět svůj starý název - Pohleď.