Podhradí

Starý Světlov byl spolu s hradem Sehrad a tvrzí Rysov strážním bodem kraje před útočícími vojsky Uhrů, Turků a Tatarů. Ve výšce 610m a 220m nad vesnicí těžce přístupný hrad stál na kuželovitém vrcholu, byl obehnán hlubokým příkopem a mohutným valem. Dnes z něho zůstaly jen nepatrné zbytky.

O vlastním hradu je první zmínka z roku 1360 a mezi nejznámější majitele patřili Šternberkové. Zejména Eliška (Svět1ovská) ze Šternberka, která již jako vdova vzala na hrad spoluvládce Jaroslava ze Šternberka, pověstného válečníka proti Tatarům. Po Jaroslavově smrti prodali Šternberkové hrad králi Zikmundovi a ten jej věnoval své manželce Barboře. To byla asi nejslavnější doba Starého Svět1ova, neboť tehdejší jeho majitelé patřili k ústředním postavám českého království. To platilo i o době majetnictví Jindřicha z Lipé. Majitelé se střídali a s nimi se měnilo i vlastnictví okolních vsí, přecházelo tu k hradu Starý Světlov, Sehrad, Rysov,Pozlovicím.

Hrad Starý Světlov obsadili uherští rytíři (rytíř Pankrác od sv. Mikuláše), loupili a drancovali kraj. Moravští stavové odkoupili Světlov i Sehrad. Ctibor z Landštejna přenesl sídlo panství na nově vybudovaný hrad Nový Světlov (zbudovaný mezi lety 1480-1500) nad Bojkovicemi. Kolem roku 1515 byly hrady Starý Světlov i Sehrad již zničeny (snad i rozebrány na další stavby). Jejich sláva zanikla. Ves Podhradí však žila dále, nejdříve patřila k Novému Svět1ovu, později asi od r. 1633 trvale k Luhačovicím. Později i dnes je samostatná. V terénu jsou patrné příkopy, valy a zbytky zdiva.