Perná

Poprvé se ves Perná objevuje v dochovaných materiálech roku 1305. Tehdy zdejší území, původně zeměpanské, daroval Václav III. Ortlibu Hendkovi. K roku 1323 se pak váže další záznam, ve kterém Jakub, probošt kounického kláštera slibuje, že opatří bohoslužbu v kapli sv. Mikuláše. V listině vydané králem Janem Lucemburským je obec označována jako „Pergen“. V době, kdy král tuto listinu vydal, již Perná patřila k mikulovskému panství.

V letech 1510 – 1583 byl na místě původní kaple sv. Mikuláše postaven farní kostel, který se řadí mezi architektonické skvosty jižní Moravy. Čtyřboká 42,5 metrů vysoká kostelní věž se pojí s nižší věžovitou okrouhlou přístavbou z roku 1767. V kostele je zachována památná kamenná křtitelnice z první poloviny 15. století. Severozápadně od obce byla roku 1652 postavena také kaple sv. Antonína Paduánského. Tady žil poustevník Vavřinec Dammnitzer, který se měl starat o údržbu, výzdobu a asistovat při slavných, hojně navštěvovaných poutích. Za vlády Josefa II., roku 1786, však byla kaple císařským výnosem zrušena a stavební materiál z kaple byl levně prodán na stavbu chalup a chlévů. K památkám obce patří vedle kostela také sousoší Nejsvětější Trojice, umístěné na návsi roku 1865, a neoempírová kašna z roku 1902, která sloužila jako napajedlo pro koně, kteří se v Perné v hojné míře chovali.

K Perné patří také samota zvaná „Spálenka“. Ta byla často navštěvovaným místem výletníků ze širokého okolí. Současně díky své poloze na císařské silnici sloužila jako stanice k přepřahání poštovních koní. Obyvatelstvo v obci bylo z větší části německé národnosti. Po druhé světové válce pak došlo k odsunu Němců a Perná byla dosídlena novým obyvatelstvem, pocházejícím převážně z Valašska.

Vinařství lze ve zdejší obci doložit již od 14. století. Podle lichtenštejnského urbáře z roku 1414 se tu vinice dokonce těšily takovému rozkvětu, že horenská renta byla dvakrát vyšší než příjem z polí. Perenské víno z Purgmanické hory bylo známé široko daleko. Roku 1946 byla v Perné založena šlechtitelská vinařská stanice, která se postupně stala významným centrem vinohradského výzkumu. Prvním významným úspěchem v rámci celé republiky bylo vyšlechtění odrůdy „Pálava“ v roce 1979, další odrůda „Aurelius“ byla přiznána v roce 1983. Z nejoblíbenějších odrůd se tu pěstuje Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller, Thurgau, Sauvignon, Moravský muškát, z červených jsou to pak Svatovavřinecké, André a Frankovka.

V katastru obce je vysázeno asi 200 ha vinic, stále přitom probíhá další výsadba a rozšiřování sklepního hospodářství, často v kombinaci s ubytováním pro domácí i zahraniční turisty. Ty sem kromě dobrého vína láká i krásná příroda a četnost kulturních památek v blízkém okolí. Přilehlé územní celky Perné jsou součástí chráněné krajinné oblasti Pálava a národní přírodní rezervace. Návštěvníka okouzlí také romantické trosky Sirotčího hradu, které se tyčí nad obcí. Blízká Mušovská jezera – Novomlýnské nádrže navíc nabízejí možnost koupání, vodních sportů a rybolovu. Kolorit obce Perná příjemně dokresluje pohostinnost zdejších lidí a dodržování lidových tradic.

Použitá literatura: Perná. Vydal OÚ v Perné.