Ostrá

Okolím procházela bývalá hlavní královská cesta, zvaná v dějinách Kladskopolská cesta.

První písemné zmínky pochází až z roku 1503, kdy se Albrecht Smiřický stal nástupcem Jindřicha Smiřického, zemřelého roku 1478 a zdědil panství Lysé s přilehlými obcemi včetně Ostré (v dokumentu nazývané Wůstra).

I všechny další zmínky o obci Ostrá (Wostra, Wostre, Wustra, lidově ta Vůstra, ve Vůstry, do Vustry, na Vůstru, vůstřenskej) jsou vždy v souvislosti s panstvím v Lysé nad Labem (Lissau, von Lissa unweit der Elbe).

Původ jména Ostrá se odvozuje od směru tekoucí vody, která se v daném místě ostře zahýbá. Předložka v se jménem splynula.

Klidný život poddanské vesničky se změnil až počátkem 18. století. V tomto tichém, nerušeném zákoutí učarovalo vášnivému myslivci hraběti Šporkovi - majiteli panství v Lysé nad Labem, neodolatelné kouzlo - tudy s neklamnou jistotou táhly sluky. A všude kolem pravý ráj pro vodní ptactvo všeho druhu i jména.

Proto zde hrabě založil rybník v podobě půlkruhu, obráceného obloukem k severu. Jím protékal mlýnský čili Vlkavský potok. Pro pohodlnější pobyt dal si postaviti vkusný domek rocollo - rovněž příbytek pro myslivce, zvlášť na vodní ptactvo vycvičeného a ještě chaloupku pro hajného - hlídače.

Nedaleko Ostré založil hrabě Špork roku 1709, na panských pozemcích i malou vísku Šnepov sestávající z 8 chalup (Schnepfendörf, z něm. Schnepfe=sluka), kde pořádal vyhledávané lovecké zábavy a hony navštěvované i císaři.

Když císař Karel VI. pustil do lesů mezi Lysou nad Labem a Hlavencem 6 krásných bílých sibiřských jelenů, jež mu daroval car Petr I. Veliký a které byli určeni ke štvanici při příležitosti korunovačního lovu r. 1724, vášnivý lovec hrabě Špork mu jednoho zastřelil a musel zaplatit 5.000 dukátů pokuty.