Osík

Vznik obce je úzce spjat s příchodem mnichů premonstrátského řádu do Litomyšle v roce 1145, mezi jejichž hlavní cíle patřilo zajistit kolonizaci, resp. osídlení okolní krajiny. Mezi dary, které byly klášteru věnovány knížetem Vladislavem II. v roce 1167, patřila také dne již zaniklá ves Křekovice, o které máme první písemnou zmínku z roku 1131, a také půda na Kačí hoře u Osíka. Ves Křekovice ležela na území současného oseckého katastru a má se za to, že tato ves byla přemístěna do povodí řeky Desné, tj. do intravilánu dnešního Osíka, na základě čehož se Osík stává nejstarší vsí v povodí řeky Desné.

Od svého vzniku byla obec charakteristická svými mlýny a zemědělskými usedlostmi. V roce 1713, v období šíření moru v Čechách, dala vrchnost vystavět u Osíka objekt, který měl sloužit k izolaci nemocných nakažených morem. Protože se ale mor Litomyšlsku vyhnul, byla postupně přistavěna další obydlí, a tak vznikla osada Lazaret, dnes patřící pod Osík. První škola ve vsi byla zřízena v roce 1792 a v roce 1912 byla otevřena nová školní budova, která patří mezi dominanty obce a dodnes slouží svému účelu.

Druhá polovina 19. století a začátek 20. století je ve znamení vzniku různých spolků a společenských organizací - ochotnického divadla, hasičského sboru, Sokola , Hospodářské besedy a rozvoje řemeslné výroby - Vytlačilova strojírna (výroba mlátiček). V roce 1905 byla také založena cihelna, která zž do roku 2006, byla vybavena moderní technologií, a produkovala cihlářské výrobky. Osík má také bohatou tradici v chovu skotu. V roce 1946 byla v obci založena první inseminační stanice plemenných býků v tehdejší Československé republice, která byla školou pro řadu odborníků a i v dnešní době se zde konají významné plemenářské aukce.