Obec Očihov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 376 obyvatel.

Hledat firmy v obci Očihov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 231 firem

HOVORKA-ZEMĚDĚLSKÝ SERVIS s.r.o. - Očihov č. 155232 m

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Zemědělské stroje a potřeby - prodej, půjčovny

RAN s.r.o. - Hlavní 61, Kryry2,81 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Obrábění

MEDICINA, spol. s r.o. - Valovská 252, Podbořany4,45 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Léčebny dlouhodobě nemocných

ŠILHÁNEK A SYN, a.s. - Samota 601, Kryry4,64 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Zemní práce

OCULEX spol. s r.o. - Masarykovo náměstí 440, Podbořany5,01 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Oční ordinace

AUTO MYSLIVEC s.r.o. - Hlubanská 741, Podbořany5,04 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Osobní automobily - autorizovaný prodej

IZOPOL DVOŘÁK, s.r.o. - Vroutecká 989, Podbořanyweb5,08 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Izolace - výroba

NS KUNSTSTOFFTECHNIK-CZ, s.r.o. - Hlubany č. 146, Podbořany5,37 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Plasty - zpracování, výroba

SVĚRÁKOVÁ s.r.o. - Hlubany č. 33, Podbořany5,73 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Domácí elektrická zařízení - výroba

LOGIT s.r.o. - Hlubany č. 119, Podbořany5,73 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Textilie - výroba

MŮJOBCHOD-POTRAVINY U ŠKOLKY - Na Průhoně 127, Vroutek6,15 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Potraviny, smíšené zboží - maloobchod

MONIKA SERVIS s.r.o. - Vidhostická 457, Vroutek6,65 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Strojírenství - projekce, konstrukce

PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA PETROHRAD - Petrohrad č. 18,14 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Nemocnice, polikliniky

VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR-VĚZNICE Oráčov - Oráčov č. 1599,98 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Soudy

POLICIE ČR obvodní oddělení Jesenice u Rakovníka - Mírové náměstí 98, Jesenice11,13 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Policie ČR

SŠ A ZŠ Jesenice - Žatecká 1, Jesenice11,18 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Střední školy

SŠ A ZŠ Jesenice - Plzeňská 63, Jesenice11,31 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Základní školy

MŠ Holedeč - Žatecká 141, Holedeč11,57 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Mateřské školy a jesle

ZAHRADY KOUT - Švihov č. 1812,37 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: Sadové a parkové úpravy

M + A + J s.r.o. - Sedčice č. 2, Nové Sedlo12,47 km

1 pracovní pozice   firma působí v oboru: ZD, statky, farmy - rostlinná výroba

Historie obce Očihov celá historie

Kdy vzniknul Očihov není dostatečně známo. Nynější Očihov leží na obou březích Zlatého potoka (Blšanky), ale ve směru západním u Valovského potoka, či spíše nad ním na ostrohu se dosud říká „na staré vsi“. Z tohoto vyplývá, že pravděpodobně původní ves byla tam, ale z neznámého důvodu se později (možná po požáru, moru, či vyplenění) obyvatelé přestěhovali a postavili vesnici novou, asi na místě dnešním.

Také názor na jméno vesnice Očihov je nejednotný. Ve vesnici se podle staré, asi německé kroniky, mluví o knížeti Očigovu, či Očihovu, který vesnici založil, či spíše, že mu patřila.

Jiná verse (J.Buria) říká, že název je odvozen od staroslovanského jména Očih, což ve staroslovanském jazyce znamená jako hlídající, číhající, dnes bychom řekli strážící (asi proti jinému slovanskému kmenu Luticů). Tedy Očihov byl majetkem Očihův. Z názvu vyplývá slovanský původ vesnice, obyvatelé patřili ke kmeni Lučanů, kam patřil i Žatec. Jméno Očihov se v písemných pramenech poprvé uvádí roku 1289 jako majetek Přibyslavův. Na východní straně Očihova je osada Hradčany, kde buď to stávalo hradiště, nebo nějaká hrazená část a kde možná sídlil i zmíněný vladyka, který se počátkem 14. století přestěhoval na Moravu. Překroucením českého názvu z Hradčan (dosud uv. na mapách) vznikl název Račín. Roku 1307 je Očihov uváděn jako majetek Slavatův. V roce 1330 ho nacházíme v majetku biskupa Jana IV. z Dražic. Ve 14. století se připomíná kostel-podací páni byli 1359 Ota z Chrástu, Albert z Kolovrat, 1403 Aleš ze Žeberka.

V této době stál již kostel Sv.Martina z 2. čtvrti 13. století. Z této doby se zachovalo jádro lodi a věž.

Protože původnímu majiteli patřily obce dvě, měly i stejný název-majetek Oczichův nebo Oczihův (tehdy se ještě psalo místo č – cz , to odstranil z češtiny až Jan Hus, Poláci tak píší dosud). Majetek Oczihův-Oczihov-in slavensi et Oczihov 22. září 1333. Později se ujal název Velký a Malý Očihov, dnes Očihov a Očihovec.

Protože zemané v naší oblasti se vzbouřili proti tvrdému vybírání daní Jana Lucemburského, povstání Jan tvrdě potlačil, a obce valnou většinou vypálil. Prchající lidé byli pobíjeni, proto se na stráních nad Očihovem občas vyorávají kalvy.

Před husitskými válkami a po nich se vystřídalo v držení Očihova několik šlechtických rodů – Kolovratové, Žeberkové, Lobkovicové, Gutštejnové. 1546 Očihov patřil ke hradu Krakovci, později k Petrohradu. (Místopisný slovník historický Království Českého-August Sedláček).

První zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1544, kdy ji koupili Hrobčičtí z Hrobčic. Hrobčický sloužil jako rytmistr žatecké vojenské pohotovosti.

V této době se za vsí směrem k Valovu na potoce rozkládají rozsáhlé rybníky. Za účast na stavovském povstání byl roku 1623 Kryštofovi Hrobčickému majetek konfiskován. Od královské komory majetek koupil František Clary da Riva (páni ze Strasolda).

Za třicetileté války tvrz zanikla.

Již po krutém potlačení odporu zemanů proti Janu Lucemburskému a po třicetileté válce, když místních českých obyvatel v této úrodné zemi valně ubylo, stěhovali se sem Němci. Zvláště cizí šlechta kolonizaci a poněmčování podporovala. V roce 1654 zde hospodařilo 21 sedláků s převážně německými jmény, 4 usedlosti byly pusté. To už Očihov patřil k Podbořanům (původně Podborany-ves pod borem-lesem). Germanizace velmi rychle pokračovala i tím, že školy byly německé. První zmínka o škole v Očihově je z roku 1750, kdy zde učil Josef Leiner, nová škola byla postavena roku 1877. Děti českých sedláků se postupně poněmčili. Roku 1873 zde již byl hasičský sbor.

Zlatý potok nevedl rovně, jak je tomu dnes, ale meandroval (zákruty). Když přišla velká voda, byl velmi nebezpečný (němci mu říkali široký potok). V roce 1872 se v něm utopilo 8 lidí. Přes potok dříve nevedl most, ale u hospody byly koně na přípřež přes brod. Dřevěný most byl později a při velké vodě uplaval. V roce 1921 byl Očihov z 90% německý, v roce 1900 zde žilo nejvíce lidí – 682 obyvatel. Poněmčování bylo způsobováno i tím, že děti dělníků z Hartmunky museli chodit do německé školy, ačkoliv v Podbořanech byla postavena Masarykova česká škola. Dělníci, kteří dali děti do české školy, byli z práce vyhozeni. (Stížnost ředitele první české školy v Podbořanech).

O Očihovci je první písemní zmínka z roku 1275, kdy Přemysl Otakar II potvrzuje smlouvu mezi syny Bohuslava z Trnovan.

Očihovec připadl synovi Sulislavu. Biskup Jan daroval 1334 ves roudnickému klášteru, ten ji 1341 vrátil. Dále byl majetkem svobodných vladyků.

V roce 1456 v době restitucí církevního majetku po husitských válkách svědčil tehdy

70-letý panoš Jindřich z Mašťova u zemského soudu, že za jeho života vlastnil vesnici rod Falknaurů z Mašťova. Od konce 15. století patřil Očihovec střídavě k panství Strojetice, Všetaty u Rakovníka a od roku 1587 k Očihovu. Po roce 1600 se stal Očihovec součástí panství Líčkov, s nímž byl roku 1623 jako konfiskát prodán Vratislavu z Mitrovic. Roku 1654 patří část Očihovce k Líčkovu (2 sedláci) a Podbořanům (4 sedláci a jeden chalupník). O rok později prodala sestra Hrzánová z Harasova líčkovský díl majiteli Podbořan Juliovi Sasko-Lucemburskému. V roce 1785 přešlo celé panství pod správu královské komory a vrchnostenský dvůr v Očihovci byl rozprodán obyvatelům. Roku 1800, o půl století než jinde, jim byla zrušena robota. Do roku 1800 chodili zdejší děti do školy ve Strojeticích, od té doby do Očihova. V roce 1903 zde byl zřízen hřbitov. Nejvíce obyvatel měl Očihovec roku 1880 celkem 231 obyvatel. V roce 1921 se 95% občanů Očihovce hlásilo k Němcům.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.