Obecnice (někdy též přezdívána Bečánov) se nachází ve Středočeském kraji v okrese Příbram na úpatí brdského masívu. Leží též na okraji Vojenského újezdu Brdy.

Hledat firmy v obci Obecnice, část obce Obecnice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Obecnice, část obce Obecnice 13 firem

Obecnice č. 159Brzy otevírá

Obecnice č. 23Otevřeno

Obecnice č. 159Otevřeno

Obecnice č. 266Otevřeno, brzy zavírá

Obecnice č. 284Otevřeno

Obecnice č. 2Zavřeno

Obecnice č. 465Zavřeno

Obecnice č. 3dle domluvy

Obecnice č. 159Zavřeno

Historie obce Obecnice celá historie

V klínu brdských lesů v údolí Čepkovského potoka leží vesnice Obecnice jejíž součástí je i bývalá samostatná obec Oseč. Ve dvanáctém století vznikalo v Čechách mnoho nových osad, do Čech byli povoláni panovníkem kolonisté, většinou z Bavor. Za pomoci Zbraslavského kláštera Cisterciáků vzniklo na Příbramsku, které patřilo biskupství Pražskému, několik obcí a mezi nimi též asi Obecnici. Tento fakt však není doložen písemnou zmínkou neboť archiv Zbraslavského kláštera byl za husitských válek spolu s klášterem zničen. Stáří obce je odvozeno od první historické písemné zmínky o Obecnici z roku 1394.

V husitských válkách po smrti krále Václava IV r. 1419, rozkradli čeští páni církevní majetek. Příbramské panství si zdarma zabral pan Jan Zajíc z Valdeka a Litně . Po smrti Václava IV nastoupil na trůn český jeho bratr Zikmund, který vedl křižácké války proti husitům. Potřeboval k tomu mnoho peněz a proto prodával již zabrané církevní statky českým pánům. Příbramské panství koupil zmíněný Jan Zajíc z Valdeka a Litně v r.1421 a držel ho až do roku 1544. Od tohoto roku až do roku 1560 byl vlastníkem Jan Bechyně z Lažan. Od roku 1560 do r 1563 je mel propůjčeny od císaře Maxmiliána Pavel Korka z Korkyně.

Od roku 1563 do r. 1580 byla majitelkou paní Eva z Lažan a na Pičíně a sestra její paní Johana z Lažan a na Horomyšlepicích. Roku 1580 po zemřelém Janu Bechyňovi z Lažan a na Příbrami zdědili jeho statky Krištof a Kašpar Bechyně z Lažan a Na Trhových Dušníkách. Od roku 1592 po sv.Medardu odkázala paní Juliána Borovská z Lažan statky své Vobecnici, Lhotu Německou, Bukovou, Pičín, Rosovice a Kotenčice jediné dceři své Lidmile. Synové pana Václava Bechyně Jan a David obesláni byli r.1600 ke komornímu soudu královského prokurátora, aby položíce zápisy na pustou tvrz Obecnici vzali sumu zápisnou. Poněvadž se královská komora dotčeného statku dosoudila, ujal jest a připojen ke statku dobříšskému. Roku 1603 připadla Obecnice panství dobříšskému. R 1630 prodáno panství Dobříš Bruno Mansfeldovi. Podle berní ruly kraje podbrdského, náležely panství dobříšskému i železárny v Obecnici, kde byly též doly na železnou rudu ( kniha č.561 H.A. v Praze) ve které se příbramský purkrabí dovolával jako svědka při soudní při ve věci desátků, jakéhosi Hanuše z Obecnice.

Název obce Obecnice

Dle jednoho z pramenů jméno obce vzniklo podle toho, že byla postavena na obecních pastvinách a pozemcích. Tedy pastviny obecní a přípona -ice, Obecnice (dříve byla ve starých dobách v zápisech a na mapách uváděna jako Obycinie). V okresním archívu v Příbrami nalezneme v pozůstalosti Václava Bezděka, někdejšího známého pracovníka okresního archivu, několik údajů k obci Obecnice. Dle tohoto pramenu původ a význam jména Obecnice Dr.Antonín Profous v díle : Místní jména v Čechách III, 243, Praha 1960 podává tak, že jméno Obecnice vzniklo příponou -ice z přídavného jména obecní. tj. hostinec nebo ves, vzniklá na obecních pozemcích , pastvinách apod. Autor se přitom odvolává na starší výklad tohoto jména , uveřejněný v časopise Naše řeč roč. IV z roku 1920, kde na straně 218 autor kryjící se šifrou F.Č. píše: „ Toto jméno vsi v příbramském okrese znamená asi hospodu, z větší pravděpodobností bychom to mohli říci , kdybychom věděli, bývala -li tam za starodávna hospoda tak důležitá , že mohla dáti jméno obci , nebo nevyrostla -li obec vůbec při hospodě . Obecnice znamenávalo něco obecného, určeného pro všechny lidi nebo pro obyvatele obce. Ve staré době znamenalo to slovo (také hostinnice, hostinice) nejčastěji hospodu, přístupnou všem pocestným k občerstvení a zvláště k noclehu a ku pobytu vůbec. Významem se liší od slova hospoda tím, že hospodou mohli býti lidé i v domě neveřejném , u příbuzných , u přátel a pod. Výklad se zdá býti přijatelný, ježto lze předpokládati, že při vstupu resp. výstupu dlouhé a namáhavé cesty starými brdskými hvozdy, provázené nejrůznějšími svízelemi , bylo ve své době zde při tvrzi nějaké zařízení, kde cestující i potah nalézali útulek, odpočinek a nasycení. I když ve spisech a starých aktech nikde není sebemenšího náznaku čehosi podobného.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.