Obec Bušanovice se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský, zhruba 4 km ssz. od Vlachova Březí, 6,5 km jv. od Volyně a 12,5 km ssz. od Prachatic. Leží v Šumavském podhůří, protéká jí Černý potok, který náleží do povodí řeky Blanice.

Hledat firmy v obci Bušanovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 292 firem

Pražská 490, Vlachovo Březí4,17 km

Nišovice č. 554,82 km

Dobřanovská 74, Volyně6,02 km

Čelakovského 531, Volyně6,33 km

náměstí Hrdinů 69, Volyně6,53 km

náměstí Hrdinů 69, Volyně6,53 km

Vimperská 595, Volyně6,53 km

Nádražní 773, Volyně6,67 km

Školní 319, Volyně6,91 km

Spůle 25, Čkyně7,42 km

Čkyně č. 447,55 km

Výrov č. 54, Husinec8,36 km

Sklářská 48, Výrov, Husinec8,59 km

Bohumilice č. 708,81 km

Výrov č. 21, Husinec9,27 km

Těšovice č. 6010,20 km

Těšovice č. 6210,28 km

Těšovice č. 3910,30 km

Čestice č. 20910,69 km

Buk č. 910,86 km

Historie obce Bušanovice celá historie

První zpráva o vsi Bušanovice pochází z roku 1314. Byla to jedna z mnoha starých svobodných královských osad. V roce 1490 se uvádí jako součást hlubockého panství, v roce 1552 byla odprodána Vilémovi z Rožmberka. V roce 1592 získali celé zdejší zboží Chřepičtí z Modlíškovic. Roku 1667 prodal Ctibor Václav Chřepický z Modlíškovic celé panství Tvrzice i se vsí Bušanovice Karlu Leopoldu Caretto-Millesimo a bylo tak připojeno k Vlachovu Březí.

V Dolních Nakvasovicích se narodil zedník a stavitel selských barokních štítů Jakub Bursa. Zajímavý pořad o jeho životě a díle můžete díky České televizi vidět zde:

Jihočeský zedník Jakub Bursa

V místní části Želibořice stávala v prostoru původního, dnes rozděleného hospodářského dvora, někdejší tvrz zdejších vladyků. První zmínka o Želibořicích se v písemných pramenech objevuje k roku 1329, kdy je doložen vladyka Bohuslav ze Želibořic (Bohuslaus miles de Zeliboricz). Zikmund ze Želibořic vykonával v polovině 15. století úřad purkrabího na blízkém rožmberském hradě Helfenburku. Tvrz byla po roce 1680 rozebrána při přestavbě dvora a dodnes se z ní dochoval jen pozoruhodný pozdě gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy, druhotně použitý jako vstup do staré sýpky (dnes č.p. 1).

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.