Novobystřicko leží na území historického Vitorazska, které zaujímalo oblast jihovýchodních Čech a přilehlé části dnešního Rakouska. Ještě před osidlováním Novobystřicka vedly touto oblastí staré obchodní stezky.

Hledat firmy v obci Nová Bystřice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Firmy v obci Nová Bystřice
Posledně opravené/vložené firmy:zobrazit více

ZASTŘEŠENÍ BAZÉNŮ POOLOR s.r.o. - Albeř č. 109, Nová BystřicewebFotografie u firmy

Originální konstrukce bazénových krytů je vyvinuta společností POOLOR za účelem nabídky produktu, který v sobě spojuje kvalitní a bezpečnou konstrukci bazénového zastřešení a zákaznicky přístupné ceny.

WWW.DOBRYSKLENIK.CZ - Albeř č. 109, Nová BystřiceFotografie u firmy

SKYLIGHTEC-ZASTŘEŠENÍ TERAS - Albeř č. 109, Nová Bystřice

Historie obce Nová Bystřice celá historie

Novobystřicko leží na území historického Vitorazska, které zaujímalo oblast jihovýchodních Čech a přilehlé části dnešního Rakouska. Ještě před osidlováním novobystřicka vedly touto oblastí staré obchodní stezky. V literatuře najdeme odkazy na řadu archeologických nálezů, zejména římských mincí., připomínajících obchodní styky illyrsko-keltského obyvatelstva s Římany.Tak například v Oboře byla prý roku 1892 nalezena římská stříbrná mince s obrazy císaře Antonia Pia (117-138) a mezi Albeří a Terezínem stejně jako u Sedla byla koncem minulého století nalezena řada stříbrných mincí V Nové Bystřici se také našla pazourková sekyra a části pazourkového mlatu, u Senotína kamenná sekyra a u Číměře pak zbytky zdobené nádoby. (O dalším osudu těchto nálezů, do konce 2.světové války schraňovaných převážně v novobystřickém muzeu, není ani archeologickým pracovníkům známo nic bližšího).

První zmínka o tomto území je z roku 871 ve fuldenských letopisech. České poselstvo tehdy vezlo velkomoravskému Svatoplukovi dceru českého knížete s bohatým věnem, bylo zřejmě pod dnešním Landštejnem přepadeno a zachránilo jen holé životy. Před německou kolonizací novobystřicka, bývá zmiňováno též sporé slovanské osídlení tohoto teritoria v 11.-12. století, což dokládá mj. průzkum mohylového pohřebiště v ústí Kostěnického potoka. Samotný název Bystřice je slovanský a ukazuje na to, že říčku a její okolí museli poprvé pojmenovat slovanští osadníci.Okolo poloviny 12. století proniklo z dolnorakouské oblasti mýcení lesů až sem do nejsevernější části Raa bského panství. Na kolonizaci této dosud téměř neobydlené krajiny se podíleli především osídlenci původem z Dolního Rakouska, kteří k nám přešli z okolí Waidhofenu a Zwettlu, což ilustruje i výskyt týž místních názvů -Artholz (Artoleč), Bernschlag (Peršlák)

Gebharz (Gebharec), Guttenbrunn (Dobrá voda), Reichers (Rajchéřov),setkáme se s rakouskou obcí Fistritz nedaleko Gross Siegharts. Kromě nich sem přicházeli také zemědělci z německého Duryňska za přispění Řádu německých rytířů.

Založení nové obce tehdy probíhalo tak, že nejprve šlechtická či duchovní vrchnost pověřila příslušnými právy tzv. lokátora, jenž dohlížel na mýcení lesů, přiděloval rodinám půdu a měl na starost výstavbu celé vesnice. Jako hlavnímu představiteli obce mu byl postaven největší statek, v němž se vybíraly daně, konaly porady a který sloužíval i jako hostinec. Ve větších obcích bývali lokátoři rovněž soudci pro celé okolí.. Kolem roku 1175 dospěla vlna osidlování až do okolí dnešního novobystřicka. V listině z 18.4.1175 se praví, že hrabě Konrad II von Raabs věnoval johanitským mnichům 30 lánů nevymýceného lesa a dvůr na bystrém potoce, zvaném Vistricz. Johanité brzy začali s mýcením zdejších lesů a vystavěli si mnišskou celu, kolem níž vznikla obec Mnich. Z mnišské cely se později stal kostel, který býval prvním farním kostelem Bystřice. (Tento nejstarší románský kostel v kraji byl po roce 1945 zbourán.) Hřbitov u mnišského kostela sloužil ještě do počátku 18.století coby pohřebiště i okolním vesnicím. Kolem roku 1175 byla založena rovněž Albeř. Kolonizace této kopcovité a poměrně nepřístupné krajiny byla prováděna postupně, v nejpříhodnějších místech pro zakládání osad.

Většinou bývá uváděno, že Bystřice stávala někde v prostoru Malé Obory přibližně v místech, kde se dnes nachází Mnišský rybník, i o tom však vznikly určité pochybnosti. Každopádně se v této lokalitě kolem roku 1175 již nacházela vesnice, která byla podle protékajícího potoka pojmenována Vistricz (Bistricz), tedy Bystřice.

MĚSTO Nová Bystřice

Mírové nám. 58, Nová Bystřice, 37833, Nová Bystřice

Osoby

  • p. Bláha Vladimír, starosta

Kontakty