Obec se nachází východně od Uherského Brodu po obou stranách řeky Olšavy. Rozkládá se na 835 ha a obývá ji cca 800 obyvatel. První historická zpráva pochází z roku 1374. Zdejší římskokatolická fara je zmiňována již v roce 1392.

Hledat firmy v obci Nezdenice, část obce Nezdenice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Nezdenice, část obce Nezdenice 14 firem

Nezdenice č. 252Zavřeno

Nezdenice č. 72Brzy otevírá

Nezdenice č. 35Brzy otevírá

Nezdenice č. 79Brzy otevírá

Nezdenice č. 145Brzy otevírá

Nezdenice č. 208Otevřeno

Nezdenice č. 3Otevřeno

Historie obce Nezdenice celá historie

První historická zpráva pochází z roku 1374, Zdejší Římsko-katolická fara je zmiňována již v roce 1392. Na přelomu 16. a 17. století zde působili Čeští bratři. Farníkům z Nezdenic a blízkých Záhorovic slouží nově opravený kostel sv. Petra a Pavla. Chloubou obce je nově zrekonstruovaná základní škola , kterou navštěvují také děti z vedlejších Rudic. Stále významnější roli zaujímá v obci nově zrekonstruovaný domov důchodců, který poskytuje veškeré potřebné služby jeho obyvatelům a jehož kapacita je nyní 150 osob.

Nezdenické dvory

Z prvních historických zpráv víme, že ve 14. a 15. století tvořilo Nezdenice několik tvrzí či dvorů, hovoří se až o sedmi, které tvořily tzv. lenní svobodné statky. Tato léna uděloval panovník nebo olomoucký biskup drobné šlechtě nikoli do vlastnictví, ale jen do dědičného uživacího práva. Povinností těchto drobných rytířů a zemanů pak bylo vykonávat strážní službu v pohraničí, případně bránit pohraniční kraje před vpádem nepřítele. Známe jména celé řady šlechticů, kteří na území naší obce žili, a můžeme i lokalizovat některé jejich v minulosti existující hrádky. Původní tvrzí byl např. hostinec Křivoklát čp. 41 s usedlostí čp.40 a Tučnovská tvrz čp. 35, ke které patřily poddanské usedlosti čp. 34 – 39. Šimonovská tvrz čp. 33 s usedlostmi čp. 29 až 32 a tvrz čp. 46 se zaniklými grunty na Vypálenisku. Paddaní při těchto tvrzích zabezpečovali vrchnost potravinami, ale také jim případně pomáhali bránit území vojenskou silou. A vpádů na zdejší území nebylo málo. Nezdenice zejména utrpěly nezměrné škody za nájezdů loupeživých rot uherského šlechtice Michka Podmanického na počátku 16. století, za vpádů Bočkajovců roku 1605 a tureckých vojsk v létě 1663.

Malá vesnice však dlouho nemohla uživit svémajitele. To proto vstupovali do vojsk panovníka nebo zámožnějšího panstva a zcelené Nezdenice se staly majetkem jednoho vlastníka. Z nových majitelů připomeňme alespoň rod pánů z Marsinay (1637 – 1711), který zde nejen po několik generací žil, ale snažil se o hospodářský rozvoj statku. V nových poměrech si proto upravili jednu z tvrzí na zámeček (čp. 43). Ostatní tvrze ztratily svůj význam a byly přeměněny buď na panské dvory, nebo hospodářská stavení, hostinec či pivovar. Samostatným statkem pak zůstaly Nezdenice až do roku 1863.

Od 16. století přichází vrchnost na našem území k rázným ekonomickým změnám. Jejich projevem byla racionalizace výroby, zakládání dvorů a hospodaření na nich ve vlastní režii, podpora chovu ovcí, rozvoj rybníkářství a vytváření prostoru pro řemeslné podnikání. Zejména nové dvory měly svou přednost, neboť k nim patřila tzv. panská ( dominikální) půda, která byla až do vlády Josefa II. (1780 – 1790) osvobozena od daní. Také možnost pronájmu této půdy bývalo pro vrchnost výhodné a často užívané. Při dvorech také nacházela obživu řada poddaných, bezzemků nebo námezních pracovníků.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.