Nepřevázka

Ve starých pramenech je obec uváděna jako Nepřívazy - ves, Nepřevazy, Nepřeves. Název pochází od osobního jména Nepřivad či Nepřivěd - ves Nepřivadova či Nepřivědova.

Historie Nepřevázka

V první polovině 13. století patřila část vsi k Jizernímu Velnu, kde tehdy sídlil Ctibor ze Vtelna. Jeho synové prodali tuto část Hostilce, vdově po Markvartovi z Března a ta ji v roce 1225 věnovala johanitské komendě při kostele sv. Víta na Podolci v Mladé Boleslavi. Již v této době ovšem patřil jeden kmetcí dvůr ve vesnici k Vinařicům, noboť Havel z Vinařic jej daroval v roce 1340 Půtovi ze Žandova spolu s dědictvím v Křimíně a Vinařících. Roku 1447 prodal Jan ze Slivna Nepřevázku Janu Šatalovi z Kovače, seděním na Újezdci, jenž již v roce 1450 postoupil právo na Nepřevázku Janu Černínovi z Černína. Jeho potomci prodali sice své zboží Vančurům z Řehnic, avšak zřejmě bez Nepřevázky, kterou již v této době (počátek 16. století) vlastní Jaroš Stránovský ze Sojovic, majitel Stránova. Jeho syn Markvart prodal celé panství včetně Nepřevázky v roce 1545 Zikmundovi Berkovi z Dubé. Poplužní dvůr zakoupil v roce 1551 Jiřík Cetenský z Cetna a připojil jej k vinařickému panství. Zbytek majetku v Nepřevázce věnoval Zikmund Berka z Dubé v roce 1565 svému synovi Petrovi. Ten prodal majetek v roce 1589 Karlovi z Bibrštějna na Děvíně. Jeho syn Adam zapsal před smrtí majetek manželce Anně, rozené Šlikové z Holiče. Ta se podruhé provdala za Michala staršího Slavatu z Chlumu. Ten jako aktivní účastník pražské defenestrace a stavovského povstání byl po Bílé hoře odsouzen ke ztrátě jmění, avšak na přímluvu svého bratra, jednoho z vůdců katolické strany, Viléma Slavaty, abyl omilostněn a po slibu přestupu ke katolické víře mu byl majetek v roce 1625 vrácen. Michal však nakonec konverzi odmítl, raději emigroval do Saska a majetek svěřil do správy svému Bratrovi Jáchymovi. V roce 1642 přešel majetek na syna Rudolfa a ten jej v roce 1695 prodal Otovi Ferdinandovi z Nostic. Roku 1698 přestala být Nepřevázka součástí stránovského panství, když ji ke své dobrovické državě přikoupil Karel Arnošt z Valdštejna. Po něm Panství zdědila dcera Marie Anna, provdaná za knížete Furstenberga. V roce 1756 jej odkázala svému synovi Karlu Egonu a ten zase synovi Filipovi. V roce 1808 přešlo celé dobrovické panství včetně Nepřevázky do rukou Thurn-Taxisů. Posledním feudálním majitelem Nepřevázky byl kníže Hugo Thurn-Taxis. V roce 1924 proběhlo v obci v rámci pozemkové reformy přídělové řízení, při němž byl bezzemkům a malorolníkům přidělen z velké části velkostatek Thurn-Taxisů. Zbytkový statek o rozloze 80 ha si pronajal a o tři roky později i koupil Slavoj Schonfeld, od kterého jej posléze odkoupil Josef Nepomucký.