Ve Středočeském kraji, v typické bezlesé rovině středního Polabí nalezneme městys Nehvizdy. Farní chrám sv. Václava, tvořící dominantu obce, je jako farní připomínán již v první zmínce z roku 1361. Jedná se o drobnější gotickou budovu.

Hledat firmy v obci Nehvizdy
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Nehvizdy 92 firem

AB PARTY TENT, spol. s r.o. - Družstevní 347, NehvizdywebFotografie u firmy

ZŠ A MŠ Nehvizdy - Pražská 14, NehvizdywebFotografie u firmy

BEST, a.s. - Okružní 697, NehvizdywebFotografie u firmy

BEST je výrobce betonových prvků pro vaši terasu a zahradu.

POŠTA PARTNER Nehvizdy - Pražská 255, Nehvizdy

HOWDEN ČKD COMPRESSORS s.r.o. - Nehvizdy č. 1101Fotografie u firmy

ZŠ A MŠ Nehvizdy - Na Příštipku 226, NehvizdyFotografie u firmy

DAHA NEHVIZDY, s.r.o. - Pražská 384, Nehvizdy

VSK DUŠEK s.r.o. - Pražská 900, Nehvizdy

KLIMAHET DISTRIBUTION s.r.o. - Okružní 781, Nehvizdy

ZŠ A MŠ Nehvizdy - Bedřicha Mouchy 243, Nehvizdy

CZECHTRA s.r.o. - Řecká 1107, Nehvizdy

LUPU LEONID Ing.-STAVEBNÍ PRÁCE - Za Humny 529, Nehvizdy

KERACLAY, a.s. - Horoušanská 235, Nehvizdy

ACOUSTICMAN s.r.o. - Pražská 292, Nehvizdy

BAROVÝ INSTITUT - Na Vodoteči 376, Nehvizdy

AGENTURA COMPLETELY s.r.o. - Na Zámku 623, Nehvizdy

DPD CZ Nehvizdy - Řecká ul., Nehvizdy

FRONT LINE s.r.o. - Pražská 1108, Nehvizdy

EFTERIA, spol. s r.o. - Pražská 1109, Nehvizdy

MĚSTYS Nehvizdy - Pražská 255, NehvizdyFotografie u firmy

Historie obce Nehvizdy celá historie

Okolí Nehvizd patří ke staré sídelní oblasti, kde existovala rozvinutá sídelní síť již v románské době, jak dodnes dokládají více či méně dochované románské kostely nebo jejich části v Čelákovicích, Mochově, Vyšehořovicích i v samotných Nehvizdech. V písemných pramenech však Nehvizdy vystupují velmi pozdě, teprve roku 1352, kdy se připomíná zdejší fara. V té době byly Nehvizdy drobným samostatným statkem (předpokládané feudální sídlo snad souviselo s kostelem), po husitských válkách byly připojeny k Přerovu nad Labem a později ke Kounicím. Minimálně od roku 1524 má ves statut městečka.

NEHVIZDY

Ves Nehvizdy se poprvé připomíná v 1. polovině 14.století. Podle listiny datované k roku 1372 náležely Petru z Klučova a jeho synům Mikuláši a Štěpánu, kteří zde podávali (ustanovovali) faráře. Roku 1380 zde byl pánem Mikuláš z Klučova na Tehově, načež připadly Anně Olbramové ze Škvorce, choti Zdeňka z Běškovic. Další zmínka o vsi pochází v zápisu jednání ze soudu v letech 1410-1411, kdy se soudila o své věno jistá Anna z Vyšehořovic a v kterém se zmiňuje Prokop z Vyšehořovic, žijící v Nehvizdech. Za husitských válek držel Nehvizdy Mikuláš Chudý, novoměstský měšťan, proti němuž soudně vystupoval staroměstský měšťan Janek.

Během husitských válek prošlo okolím obce vojsko císaře Zikmunda, které při tažení na Prahu z Úval a Běchovic, kde tábořilo, se náhle obrátilo ku Staré Boleslavi. Před osudnou bitvou u Lipan ležela nedaleko mezi Šestajovicemi a Jirnami od 16. do 21. května roku 1434 táborská vojska vedená hejtmanem Janem Čapkem ze Sán. Udává se počet bojovníků okolo 9000. 22. května se vojsko dalo na pochod "Pražskou cestou" k Českému Brodu, aby 30. května 1434 bylo rozprášeno a zničeno. Po skončení husitských válek připadly Nehvizdy k Přerovu.

Na začátku 16. století pak došlo k nejvýznamnější události v dosavadní historii vsi - na základě žádosti Jaroslava z Šelnberka povýšil král Vladislav II. 31. července 1515 Nehvizdy na město.

Roku 1524 prodal týž pán přerovské panství Pražanům, včetně “městečka Nehvizd, domů, krčmy a dvorů kmetcích s platem a s podacím kostelním”.

V roce 1527 pak došlo k dělení majetku pražských měst - Nehvizdy připadly Novoměstským. O své zboží ale Nové Město pražské přišlo po povstání proti králi Ferdinandu I. Habsburskému a městečko Ne-hvizdy bylo v roce 1547 opět spojeno s panstvím Přerov.

Císař Rudolf II. udělil koncem 16. století městečku privilegium na dva výroční trhy (na vlnu a kramářské zboží), ve čtvrtek po Nalezení a po Povýšení sv. Kříže, každý po 8 dnech, ale císařův majestát byl ve třicetileté válce ztracen.

Známe jej díky zmínce v dopisu českého místodržícího Leopolda I. z 11. července 1676, kde Leopold I. oznamuje, že městečku opět potvrzuje 2 výroční trhy a jeden dvoutýdenní trh. Rudolfovo privilegium bylo městečku uděleno údajně 22. června 1599 a městu v něm byl udělen i znak.

Roku 1588 odprodal císař Rudolf II. od přerovského panství městečko Nehvizdy a vesnice Nehvizdky, Mochov, Břístev, Tejnici, Vykáň, Horoušany, Horou-šánky a Tatce Jáchymu Vachtlovi z Pantenova, ale “trh nebyl proveden”. Teprve když paní Magdalena z Lobkovic, manželka Jana Rudolfa Trčky z Lípy, půjčila císaři 20 000 kop grošů míšeňských a za půjčku si vymínila postoupení výše uvedených městeček a vsí, byla část obcí roku 1608 odevzdána majiteli. Netýkalo se to však zatím Nehvizd a Nehvizdek, které zůstaly ještě po šest let při Přerovu.

Ke změně došlo, až když se jednalo o zaplacení Brázdima, jejž císař Rudolf II. roku 1610 koupil od pana Jana Rudolfa Trčky. Brázdim doplatil jeho bratr a nástupce císař Matyáš roku 1614 panu Trčkovi odevzdal “městečko Velké Nehvizdy s dvorem poplužním a poplužím v témž městečku…,

s platy stálými i běžícími, kurmi, vejci, robotami, s pěti domy šenkovními a platem z nich, kromě kolatury a podacího kostelního v témž městečku Nehvizdech, kteréž sobě J.M.Cá. vymínil.”

Městečko i s celým okolím tehdy značně vzkvétalo. Z této doby pochází i první záznam o škole ve Velkých Nehvizdech (více viz. kapitola o školství). 15. května 1606 píše Mistr Martin Bacháček Nehvizdským, aby tehdejšího správce školy, Mikuláše Vachanecia Bromovského, "spoluradní jejich Vít Šrámek a Jakub Kovář v dluhu spokojili." Tato nevelká zprávička dokazuje, že již na počátku 17. století byla v Nehvizdech škola!

J. V. Prášek píše: “Nehvizdy byly tehdy živé městečko při královské silnici, po níž dál se hojný provoz, ba i pošta tudy brala se do Slezska, v XVI. st. pěší, od roku 1615 jízdná. O hlučném životě v Nehvizdech tou dobou svědčí značný počet patera domů šenkovních a rozvoj živnosti kamenické. “

Po bělohorské bitvě dolehly zlé doby i na Nehvizdy. Císařští a později saští a švédští vojáci drancovali beztrestně zdejší kraj, nešetříce ani chrám, ani faru. Roku 1634 píše farář Řehoř Mahnus Textorides v "pohořalých" Nehvizdech panu Janu Rudolfu Trčkovi, aby mu byl vyplácen ze dvorů v Nehvizdech i Nehvizdkách desátek, a líčí zkázu, již roku 1631 saské vojsko způsobilo: "Poněvadž také za času této nynější prodicí a fallaciae od lidu válečného nejen fara se vším svým stavením v popel jest obrácena ale … i chrám … náramně jest porušen, takže zámky, dvéře, okna, stolice, podlahy …. jsou polámány, ano i ty oltáře od těch drancovníkův jsou obnažené."

Třicetiletá válka byla ve zdejším kraji neuvěřitelně krutá. Obyvatelstvo trpělo od všech vojsk, která tudy prošla a která loupila, znásilňovala a vraždila. Zatímco v celých Čechách a na Moravě tehdy poklesl počet obyvatel na polovinu, klesl zdejší stav daleko více. Byly vypáleny a zanikly celé vsi, počet obyvatel klesl na desetinu. V Nehvizdech byla situace následující: devět dvorů kmetcích a čtyři chalupnické živnosti zpustly úplně. Dle Kounického urbáře z roku 1689 zbylo z těchto třinácti živností jediné stavení, ostatní byla do základů pobořena. Z pěti šenkovních domů zbyly pouze dva. Městečko se z válečných hrůz již nikdy nevzpamatovalo. Během třicetileté války došlo i k významným majetkovým přesunům ve zdejším panství.

Jak již bylo řečeno, po třicetileté válce zůstalo v Nehvizdech 13 zpustlých živností. Ty byly svedeny a připojeny k panskému dvoru na západním konci městečka, který se poprvé připomíná po roce 1524, ale větších rozměrů nabyl teprve nyní. Za Lichtensteinů byl důkladně “z tesaného kamene a pod těžkým krytem přestavěn”. Ke dvoru náležel rybník Kunštát na jižní straně městečka. Víme dokonce, jak se na něm v roce 1689 hospodařilo - osívalo se na zimu 148 strychů., úhorem se ponechávalo rovněž 148 strychů. Z panské kovárny se platilo ročně nájem 7 kop gr. míš., z panské hospody ročně 60 kop gr. míš. Ze dvora dávala vrchnost ročně kounickému faráři 7 str. žita nebo 6 kop gr. míš. Poddaní byli povinni robotou potahem dle velikosti gruntů, po 3, 2 nebo 1 dni v týdnu a peněžitým úrokem, největší úrok byl placen z gruntu č. 3 - 8 kop 36 gr., chalupníci platili od 4 kop 24 gr. do 5 kop 32 gr. míš.

Do 17. století bylo v Nehvizdech i s radnicí 40 osedlých (na jednoho osedlého se uvádí 10 lidí), ale purkrechtní knihy se dochovaly až od roku 1700. Ze starší doby se připomínají roku 1535 kovář Mikuláš a Jan Tajrovský, roku 1544 Ondřej, pastorek Jana Krajního, kolem roku 1595 J. Bambergr z Bamberku, staroměstský měšťan a majitel dvora.

Městečko mělo vlastní hrdelní pravomoc a ještě v Josefínském katastru se jmenuje trať "U Spravedlnosti". Radnice nepochybně vznikla, když byly Nehvizdy povýšeny na městečko.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Web používá nezbytné cookies pro jejich fungování. Se souhlasem jsou zpracovávané preferenční a statistické cookies, které slouží pro zapamatování nastavení a měření návštěvnosti. Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies. Podrobnou úpravu můžete provést kliknutím na “Vlastní nastavení”. Své preference můžete kdykoliv změnit a souhlas odvolat kliknutím na “Cookies” v zápatí stránky. Volba pouze nezbytných cookies může mít vliv na funkčnost a výkon stránek.